Ruiny unikátního chrámu v Tell el-Farama FOTO: Ministerstvo cestovního ruchu a památek Egypt
FOTO: Ministerstvo cestovního ruchu a památek Egypt
Egyptští archeologové objevili na severu Sinajského poloostrova pozůstatky neobvyklého chrámu s kruhovou vodní nádrží. Stavba na lokalitě Tell el-Farama ukazuje mimořádné propojení egyptské, řecké a římské kultury, a může být zasvěcena bohu Pelusiovi, který je dosud známý téměř výhradně z antických textů. O nálezu informuje server The Art Newspaper s odkazem na egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
Na severu Sinajského poloostrova, v oblasti starověkého města Pelusium, odkryl egyptský archeologický tým pozůstatky neobvyklého chrámového komplexu, jehož dominantou je kruhová nádrž o průměru zhruba 35 metrů, která byla napojena na dnes již zaniklé rameno Nilu.
Podle vedoucího egyptského archeologického sektoru Mohameda Abdela Badiiho mohla voda symbolicky odkazovat na spojení chrámu s místním božstvem Pelusiem. Jméno tohoto boha vychází z řeckého slova pro hlínu, což podle výzkumníků naznačuje, že mohl být spojen s plodností a přírodními cykly Nilu.
Archeologové přitom lokalitu zpočátku interpretovali zcela jinak. Už v roce 2019 odkryli řecko-římskou stavbu se třemi masivními kruhovými lavicemi a předpokládali, že šlo o sídlo městské rady. Až další vykopávky, konzultace s odborníky ze Sorbonny a srovnání s podobnými stavbami z helénistického a římského světa vedly k zásadní revizi.
„Pokračující výzkum a srovnávací studie zcela změnily naše chápání lokality. Nyní víme, že šlo o posvátnou vodní instalaci používanou při náboženských rituálech, nikoli o politickou budovu,“ uvedl vedoucí výzkumu Hišám Husajn. Samotné Pelusium bylo založeno kolem roku 800 př. n. l. na rozhraní moře a nilských bažin. Díky strategické poloze sloužilo jako pevnost proti invazím i jako obchodní uzel a později se stalo římským provinčním centrem.
Ruiny unikátního chrámu v Tell el-Farama FOTO: Ministerstvo cestovního ruchu a památek Egypt
FOTO: Ministerstvo cestovního ruchu a památek Egypt
Stratigrafie (geologický obor studující sled, vzájemné vztahy a stáří vrstev hornin) ukazuje, že chrám vznikl ve 2. století a fungoval po několik staletí. K jeho římskému původu přispívá i použití cihel v kruhových zdech, což není typické pro starší egyptské stavby. Současně ale kombinuje prvky egyptské tradice s helénistickými a římskými architektonickými vlivy. Generální tajemník egyptské Nejvyšší rady pro památky Hišám Lithí proto lokalitu označil za „výjimečné ztělesnění civilizační interakce mezi Egyptem a starověkým světem“.
Možné zasvěcení chrámu bohu Pelusiovi ale zůstává otevřenou otázkou. Tento „stínový“ bůh se objevuje například v díle řecko-římského filozofa Plutarch o Isis a Osiridovi, jinak o něm existuje minimum informací. „Přiřazení chrámu Pelusiovi zatím nelze považovat za jisté,“ upozorňuje egyptolog Steve Harvey. Pokud by se však tato hypotéza potvrdila, šlo by podle něj o zásadní objev. Chrám by totiž představoval první hmatatelný důkaz kultu božstva, které bylo dosud doloženo pouze v klasických pramenech.
Podle odborníků je zároveň důležité zasadit nález do širšího kontextu. Prolínání řecké a egyptské kultury je doloženo už od dobytí Egypta Alexandrem Velikým ve 4. století př. n. l. Typickým příkladem je synkretické božstvo Serapis, které kombinovalo prvky řeckých i egyptských bohů a rozšířilo se napříč římským světem.
Výzkum na lokalitě Tell el-Farama bude pokračovat. Egyptské ministerstvo turismu a památek zdůraznilo, že oblast severního Sinaje stále skrývá řadu neprozkoumaných lokalit a může přinést další zásadní poznatky o propojení starověkých civilizací.