Egyptští archeologové objevili na severu Sinajského poloostrova pozůstatky neobvyklého chrámu s kruhovou vodní nádrží. Stavba na lokalitě Tell el-Farama ukazuje mimořádné propojení egyptské, řecké a římské kultury, a může být zasvěcena bohu Pelusiovi, který je dosud známý téměř výhradně z antických textů. O nálezu informuje server The Art Newspaper s odkazem na egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.

Na severu Sinajského poloostrova, v oblasti starověkého města Pelusium, odkryl egyptský archeologický tým pozůstatky neobvyklého chrámového komplexu, jehož dominantou je kruhová nádrž o průměru zhruba 35 metrů, která byla napojena na dnes již zaniklé rameno Nilu.

Podle vedoucího egyptského archeologického sektoru Mohameda Abdela Badiiho mohla voda symbolicky odkazovat na spojení chrámu s místním božstvem Pelusiem. Jméno tohoto boha vychází z řeckého slova pro hlínu, což podle výzkumníků naznačuje, že mohl být spojen s plodností a přírodními cykly Nilu.

Dále čtěte

Navštivte chrám tajného kultu, než ho objeví davy turistů

Záhadný chrám starověkého kultu Mithry na hradě Zerzevan v jihovýchodním Turecku má šanci dostat se na seznam UNESCO. Rozhodnutí padne…

Archeologové přitom lokalitu zpočátku interpretovali zcela jinak. Už v roce 2019 odkryli řecko-římskou stavbu se třemi masivními kruhovými lavicemi a předpokládali, že šlo o sídlo městské rady. Až další vykopávky, konzultace s odborníky ze Sorbonny a srovnání s podobnými stavbami z helénistického a římského světa vedly k zásadní revizi.

„Pokračující výzkum a srovnávací studie zcela změnily naše chápání lokality. Nyní víme, že šlo o posvátnou vodní instalaci používanou při náboženských rituálech, nikoli o politickou budovu,“ uvedl vedoucí výzkumu Hišám Husajn. Samotné Pelusium bylo založeno kolem roku 800 př. n. l. na rozhraní moře a nilských bažin. Díky strategické poloze sloužilo jako pevnost proti invazím i jako obchodní uzel a později se stalo římským provinčním centrem.

Stratigrafie (geologický obor studující sled, vzájemné vztahy a stáří vrstev hornin) ukazuje, že chrám vznikl ve 2. století a fungoval po několik staletí. K jeho římskému původu přispívá i použití cihel v kruhových zdech, což není typické pro starší egyptské stavby. Současně ale kombinuje prvky egyptské tradice s helénistickými a římskými architektonickými vlivy. Generální tajemník egyptské Nejvyšší rady pro památky Hišám Lithí proto lokalitu označil za „výjimečné ztělesnění civilizační interakce mezi Egyptem a starověkým světem“.

Dále čtěte

Štvou vás reklamy na webu FORUM 24? Tak pojďte číst bez nich!

Milí čtenáři, jak víte, deník FORUM 24 je nezávislý web, který si na sebe musí vydělat, protože jej nesponzoruje žádný…

Možné zasvěcení chrámu bohu Pelusiovi ale zůstává otevřenou otázkou. Tento „stínový“ bůh se objevuje například v díle řecko-římského filozofa Plutarch o Isis a Osiridovi, jinak o něm existuje minimum informací. „Přiřazení chrámu Pelusiovi zatím nelze považovat za jisté,“ upozorňuje egyptolog Steve Harvey. Pokud by se však tato hypotéza potvrdila, šlo by podle něj o zásadní objev. Chrám by totiž představoval první hmatatelný důkaz kultu božstva, které bylo dosud doloženo pouze v klasických pramenech.

Podle odborníků je zároveň důležité zasadit nález do širšího kontextu. Prolínání řecké a egyptské kultury je doloženo už od dobytí Egypta Alexandrem Velikým ve 4. století př. n. l. Typickým příkladem je synkretické božstvo Serapis, které kombinovalo prvky řeckých i egyptských bohů a rozšířilo se napříč římským světem.

Výzkum na lokalitě Tell el-Farama bude pokračovat. Egyptské ministerstvo turismu a památek zdůraznilo, že oblast severního Sinaje stále skrývá řadu neprozkoumaných lokalit a může přinést další zásadní poznatky o propojení starověkých civilizací.