Někdejší „svědomí Číny“, jak si po desetiletí nechával říkat Hongkong, přišlo v noci ze středy na čtvrtek o jeden z posledních monumentů připomínajících krvavý masakr na náměstí Nebeského klidu v červnu 1989. Jedná se o sochu dosud umístěnou v kampusu nejstarší Hongkongské univerzity. Odstranění tzv. Pilíře hanby odůvodňuje vedení školy bezpečnostním rizikem plynoucím z křehkosti osm metrů vysokého měděného pomníku. Informoval o tom server BBC.
„Univerzita je velmi znepokojena potenciálními bezpečnostními problémy plynoucími z křehké sochy,“ uvedla ve čtvrtečním prohlášení Hongkongská univerzita s odkazem na diskuzi s právníky a potvrzením, že socha bude uložena.
Na druhé straně pomyslné barikády stojí autor díla Jens Galschiot. Památník, jenž byl umístěn mezi univerzitními zdmi přes dvě desetiletí, nám má podle něj připomínat “ostudnou událost, která se už nikdy nesmí opakovat“. Samotné odstranění označil dánský umělec za „opravdu brutální“.
Hong Kong's Tiananmen Square statue removed https://t.co/wn3t0i1iYx
— BBC News (World) (@BBCWorld) December 23, 2021
„Toto je socha o zemřelých lidech a na památku zemřelých lidí v Pekingu v roce 1989. Takže když to zničíte tímto způsobem, je to jako jít na hřbitov a zničit všechny náhrobky,“ sdělil novinářům BBC.
Nabízí se tedy otázka, co všechno tamní obyvatelé ztrácejí s odstraněním tohoto pomníku.
Podle doktora Iana Chonga, profesora z National University of Singapore, „byla socha jedním z mála zbývajících prominentních veřejných památníků (zásahu na náměstí Nebeského klidu)… a připomínkou svobodnější minulosti Hongkongu“.
„(Jeho odstranění) odebírá další veřejný bod pro připomenutí si masakru… (a) signalizuje, že hongkongská a pekingská vláda již nebudou tolerovat veřejné vzpomínkové akce na události kolem 4. června,“ pokračoval Chong v britské veřejnoprávní televizi.
Naděje v demokratizaci Hongkongu postupně mizí
Politické vedení nejlidnatějšího státu světa již dříve uvádělo obavy o bezpečnost nebo veřejné zdraví jako důvod pro zákaz protivládních shromáždění. Jedním z příkladů mohou být právě i připomínkové akce k dvaatřicet let starým událostem na náměstí Nebeského klidu, které se z důvodu koronavirové pandemie nemohly konat. V minulosti měly podobné akce za následek uvěznění několik desítek až stovek aktivistů.
Hongkong má v Číně stále nejednoznačné politické postavení. Tato bývalá britská kolonie se pod čínskou správu vrátila v roce 1997. V současné době je spravována podle principu jedna země, dva systémy. Uvedená definice má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Podle událostí posledních několika let je ale zřejmé, že na straně Pekingu lze tuto snahu hledat těžko.
Největším dokladem zmíněné skutečnosti může být zavedení přísného zákona o národní bezpečnosti, jenž kriminalizuje odtržení, podvracení, terorismus a tajné dohody se zahraničními silami. Podle demonstrantů je zákon využíván k potlačování občanské společnosti, věznění bojovníků za demokracii a omezování základních svobod.
U volební urny pouze každý čtvrtý
V této atmosféře byly v neděli 19. prosince v Hongkongu konány parlamentní volby, kterých se podle serveru iRozhlas zúčastnilo pouhých 30 procent oprávněných voličů. Tato cifra znamená historicky nejhorší účast v tamních volbách. Důvod nízké účasti vidí vedení Hongkongu v dobře odváděné práci čínskými politiky. Správkyně provincie Carrie Lamová řekla, že „když vláda pracuje dobře a má důvěru, je volební účast nižší, protože lidé necítí potřebu vybírat nové zástupce“.
Voliči u volebních uren vybírají pouze 20 z 90 poslanců. Třicet dalších vybírají zájmové a profesní skupiny. Největší počet 40 poslanců volí volební výbor. Tento systém zaručuje, že zákonodárný sbor obsadí především politici věrní Pekingu.
Hlasování bylo podle Lamové „čestné, otevřené a probíhalo hladce“.
Opozice do voleb žádného kandidáta neposlala. Tři demonstranti u jedné z volebních místností volali po „opravdových a všeobecných volbách“.