V Kazachstánu byl zatčen expremiér a bývalý šéf Výboru národní bezpečnosti

Zvláštní služby Kazachstánu zadržely bývalého šéfa Výboru národní bezpečnosti Karima Masimova pro podezření z velezrady. Uvedla to v sobotu tisková služba Výboru národní bezpečnosti Kazachstánu.

„Výbor národní bezpečnosti zahájil 6. ledna letošního roku předběžné vyšetřování ve věci vlastizrady podle článku 175 části 1 trestního zákoníku Republiky Kazachstán. Téhož dne byl pro podezření ze spáchání tohoto trestného činu zadržen bývalý předseda Výboru národní bezpečnosti Karim Masimov a další osoby, které byly umístěny do střediska dočasného zadržení,“ uvádí se v prohlášení, které cituje agentura TASS.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Vrátí český stát majetek Lichtenštejnům? Je tu zásadní soudní spor

Týdeník FORUM ve svém aktuálním vydání mapuje spor České republiky s Nadací knížete Lichtenštejna. Lichtenštejnové žádají navrácení svého majetku proto,…

Šestapadesátiletý Masimov byl 5. ledna dekretem kazašského prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva zbaven funkce a na jeho místo nastoupil Jermek Sagimbajev.

Výbor národní bezpečnosti neposkytl o Masimovově zadržení žádné další podrobnosti. Zároveň uvedl, že byli zadrženi i další neidentifikovaní bezpečnostní pracovníci.

Masimov byl dvakrát premiérem a je považován za dlouholetého spolupracovníka bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva, který byl hlavním terčem hněvu veřejnosti během bouřlivých nepokojů. Ty vypukly minulý týden kvůli zvýšení cen pohonných hmot. Masimov zastával funkci šéfa bezpečnosti od svého jmenování v roce 2016.

Kazašské ministerstvo vnitra oznámilo, že při probíhajících operacích na potlačení demonstrací bylo zadrženo více než 4 000 osob.

Prezident Kasym-Žomart Tokajev vydal bezpečnostním složkám povolení bez varování „střílet do demonstrantů“. Ty označil za „bandity“ a „teroristy“. Tokajev vyhlásil výjimečný stav a 5. ledna požádal Ruskem vedenou Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti o pomoc při zajištění bezpečnosti. Během několika hodin dorazili první ruští výsadkáři a po nich jednotky dalších členů OSKB – Běloruska, Arménie, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu. Jejich počet se zatím může pohybovat kolem tří tisíc ozbrojenců.