Premiér Andrej Babiš, ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) FOTO: FORUM 24
FOTO: FORUM 24
Vláda by měla okamžitě zastropovat cenu nafty a benzínu na 35 korunách, vyzýval z opoziční lavice současný premiér Andrej Babiš (ANO) kabinet Petra Fialy (ODS) před čtyřmi lety, kdy po ruském vpádu na Ukrajinu vyskočily ceny dalece nad čtyřicet korun za litr. Například nynější ministryně financí Alena Schillerová (ANO) po vládní koalici požadovala snížení DPH u pohonných hmot. Představitelé Babišovy partaje se tehdy fotili u totemů benzínek a útočili na Fialovu vládu. I přesto, že ceny pohonných hmot v důsledku konfliktu na Blízkém východě opět letí vzhůru, ANO své vlastní recepty použít odmítá.
„Vzpomínáte, jak nás Andrej Babiš vyzýval, ať zastropujeme ceny benzínu a nafty?“ rýpnul si před pár dny na sociální síti bývalý premiér Petr Fiala (ODS). „Já ale takovým opatřením proti volnému trhu nevěřím a k ničemu takovému vyzývat nebudu. Nicméně jsem zvědavý, co sám udělá a jestli nebudou důsledky podobné jako v Maďarsku, kde ceny zastropovali a skončilo to špatně,“ dodal.
Fiala tím mimo jiné narážel na výrok Andreje Babiše (ANO), který v březnu roku 2022 vyzýval jeho kabinet k odpuštění DPH a zastropování cen pohonných hmot. „Vláda by měla okamžitě odpustit DPH distributorům pohonných hmot a zastropovat cenu nafty a benzínu na 35 korunách,“ požadoval současný premiér Babiš ještě jako opoziční politik.
„Cena benzínu i nafty je problém. Tak jako jsme navrhli snížení DPH na energie, navrhneme totéž i u pohonných hmot. Skoro polovinu jejich ceny tvoří daně! Státní pokladna kvůli růstu cen vydělává více, ale ty peníze tahá z kapes lidí. Nechme jim je, teď je potřebují,“ burcovala pak na sociálních sítích tehdejší šéfka poslanců hnutí ANO a současná ministryně financí Alena Schillerová.
Ve vládě už však zástupci hnutí ANO hovoří úplně jinak. Zatímco konflikt na Blízkém východě způsobil dramatický nárůst cen pohonných hmot na pumpách, Babišova vláda kromě plošného sbírání údajů o maržích od prodejců žádný další krok nechystá. Ministryně Schillerová odmítla například návrh opoziční ODS snížit spotřební daň z benzínu a nafty o 1,70 koruny na litr s tím, že jde o nesystémový výkřik. „Jen v případě nafty by státní rozpočet přišel podle výpočtu ministerstva financí o 11 miliard korun na příjmech a účinek by takový krok nepřinesl,“ argumentovala teď šéfka státní kasy.
Premiér Babiš: Zatím není důvod k panice
Šéf hnutí ANO a premiér Andrej Babiš ve čtvrtečním rozhovoru pro server iDnes.cz řekl, že „zatím určitě není důvod k panice“. „Energetické trhy jsou dnes mnohem diverzifikovanější než před pár lety a Evropa má více zdrojů. Situaci ale pečlivě sledujeme, protože podobné konflikty mají vždy tendenci se přelévat do ekonomiky,“ prohlásil. „Česká republika je velmi otevřená a exportně orientovaná ekonomika, takže jakékoli větší otřesy ve světě se u nás dřív nebo později projeví,“ přiznal ministerský předseda.
Rozdílný přístup z opoziční a vládní lavice vysvětluje Babiš tím, že v roce 2022 nezdražovaly pouze pohonné hmoty. „Tehdy raketově rostla inflace, ceny energií, potravin, služeb a zdražovalo v podstatě vše. Tím, že to Fialova vláda celé jen sledovala a nedělala žádná opatření, způsobila propad životní úrovně,“ osočil opět bývalý Fialův kabinet.
Předchozí vláda v reakci na rychlý růst cen pohonných hmot po ruské invazi na Ukrajinu přitom dočasně snížila spotřební daň z benzinu a nafty o 1,50 koruny na litr, zrušila povinnost přidávat biosložku do paliv či schválila zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) zároveň začalo plošně kontrolovat čerpací stanice kvůli maržím za paliva.
Skopeček: Vláda strká hlavu do písku
Chování hnutí ANO ve středečním vysílání na stanici CNN Prima News zkritizoval například místopředseda poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Trošku mě překvapuje, že vláda, která nás tehdy kritizovala za pomalý postup, nyní dělá, jako že se nic neděje. Strká hlavu do písku, monitoruje marže, ale všichni vidíme, že cena ropy neklesá pod nějakou rozumnou úroveň,“ podivoval se.
Jako možné řešení vidí právě ve snížení spotřební daně na benzín a naftu. „Náš připravený návrh novely zákona jsme chtěli zařadit na program schůze Sněmovny, abychom o daném tématu vůbec začali diskutovat a novelu mohli projednávat. Kolegové z vládní koalice zamítli ten bod vůbec zařadit,“ vyčetl vládě Skopeček.
„Když si vzpomenu, že nám nynější vládní koalice dříve radila zastropovat ceny nafty a benzinu, což bylo možná nejhorší opatření, které zaváděli například v Maďarsku a které vedlo k nedostatku ropných produktů a obrovským frontám u čerpacích stanic – tamní trh v podstatě zkolaboval. Tak my danou chybu, kterou nám radili kolegové, nechceme opakovat, a proto jsme přišli s tímto návrhem,” vzkázal Skopeček.
STAN vyzval vládu k představení jasného plánu
Opoziční Starostové kritizují, že vláda nepředstavila konkrétní plány, jak bude reagovat v případě dalšího růstu cen pohonných hmot. První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček novinářům ve sněmovně řekl, že kvůli konfliktu na Blízkém východě, který pravděpodobně brzy neskončí, mohou navíc stoupat také ceny plynu či zemědělských hnojiv, což může zapříčinit růst inflace. Uvítal by, kdyby kabinet zařadil diskusi na program sněmovny, nevylučuje ani svolání mimořádné schůze.
Vlček kritizoval, že Babišova vláda opakovaně odmítá debatu o svém plánu dalších kroků zařadit na jednání pléna sněmovny. „Chybí bazální debata, jestli vláda má nějaký plán, nebo to bude chaos na poslední chvíli a začnou se dělat nějaká nesystémová opatření,“ řekl.
Podle něj vedle interpelací a navrhování bodů do programu sněmovny je na místě i diskuse o mimořádné schůzi. „Primárně chceme apelovat na vládu, aby tomuto tématu věnovala patřičnou pozornost. Nechci malovat čerta na zeď, ale jsme na prahu velké globální krize, která může roztočit inflační spirálu,“ prohlásil. Debata se podle něj může točit kolem DPH, spotřební daně, ale je potřeba zvážit případné dopady na rozpočet. Apeloval také na diverzifikaci zdrojů.
Cena nafty v Česku za týden vzrostla o 5,79 koruny na průměrných 40,89 korun za litr, přičemž jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. V porovnání s koncem února, kdy začala válka na Blízkém východě a zdražila kvůli tomu ropa na světových trzích, je průměrná cena dieselu u tuzemských čerpacích stanic o 7,79 koruny vyšší. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Cena nejprodávanějšího benzínu Natural 95 stoupla o něco méně.
‚
