V redakci zbyla jen šéfredaktorka s manželem. Jak COVID knokautoval východoevropské novináře

archiv

Ilustrační foto | FOTO: archiv

Pokles inzerce, nižší prodané náklady, propouštění novinářů. I když to tak z pohledu běžného čtenáře či diváka v Česku zatím nemusí vypadat, koronavirus výrazně zasáhl i média. Ta tuzemská přitom vycházejí z mezinárodního srovnání ještě relativně dobře. Jinde ve střední Evropě či na Balkáně politici využili výjimečného stavu k posílení vlivu na média. V celém regionu je nezávislá žurnalistika po pandemii ohroženější víc než kdy dřív.

Zjistit, na základě jakých dat se vláda Viktora Orbána rozhoduje při vyhlašování výjimečného stavu a dalších opatření, bylo během pandemie pro maďarská média extrémně složité. Pokud vůbec státní instituce na dotazy novinářů odpověděly, bylo to zpravidla v nepřátelském a vyhýbavém tónu.

Pavel Hofman

Zdravotníkům, učitelům a dalším státním zaměstnancům zapojeným do boje proti koronaviru hrozila „odveta“, pokud budou s novináři na toto téma mluvit. O zákazu komunikovat s médii mluvili i někteří univerzitní profesoři. Komunikace státu během pandemie se výrazně centralizovala a omezila na každodenní tiskové konference krizového štábu. Otázky mohly být jen písemné a byly tříděné předem. Doplňující dotazy neexistovaly.

Tak líčí situaci v maďarských médiích během uplynulých několika měsíců čerstvě vydaná studie německé Nadace Friedricha Eberta o dopadech pandemie na mediální scénu v řadě zemí střední Evropy a Balkánu.

Chorvatsko: Němá barikáda

Kromě notoricky známého případu Maďarska či Polska se věnuje také méně sledovaným zemím, jako je Srbsko, Bulharsko, Chorvatsko nebo Slovinsko. Na kapitole zmíněné studie mapující média v České republice spolupracoval i HlídacíPes.org.

Ze studie vyplývá, že zatímco v Česku navzdory omezujícím opatřením a počáteční kritice vlády za omezování přístupu novinářů na tiskové konference pokračovala práce médií bez větších zásahů (s výjimkou přesunu řady novinářů na home-office), v řadě jiných, Česku nepříliš vzdálených zemí to bylo mnohem horší.

Chorvatští novináři si často stěžovali na dlouhé prodlevy při odpovědích na jejich žádosti o informace od státních institucí, které nereagují pružně ani v době mimo pandemii. Z chorvatských médií také kvůli nemoci COVID-19 na čas prakticky zmizela jiná témata, nebo nezbýval čas na investigaci spojenou právě s koronavirem.

Ještě koncem května tak nebylo jasné, kolik zdravotnického materiálu chorvatská vláda vlastně nakoupila, za jakou cenu a od koho. Nebylo zřejmé ani to, za jakých podmínek byly vyjednány dary pomoci z Číny nebo Spojených arabských emirátů. V Česku se naopak tou dobou podobnými tématy média široce zabývala.

Bulharsko: v redakci jen manželé

Snížení příjmů z inzerce také v některých státech vedlo k propouštění v médiích. Příkladem je Bulharsko, které má nejhorší pozici v žebříčku svobody tisku v celé EU i na celém Balkáně (111. příčka ze 180 zemí). Bulharský měsíčník a web Club Z už oznámil, že možná přikročí k 15% snížení platů.

Soukromá bulharská televize Nova TV (o kterou měl v minulosti zájem český finančník Petr Kellner) propustila 60 zaměstnanců. Totéž hrozí i menším novinářským projektům, třeba regionálnímu zpravodajskému webu Blagoevgrad News, kde v newsroomu zůstala už jen šéfredaktorka Marieta Dimitrova a její manžel.

repro Blesk

Studie zahrnuje i další významnou zemi, často skloňovanou kvůli politickému ovládnutí zejména veřejnoprávních médií – Polsko (na žebříčku svobody tisku mu patří 62. příčka). Polská státní televize a rozhlas vládu při zpravodajství prakticky jen chválily, kritika zbyla na některá komerční média. Ta však kvůli dopadům pandemie musela přistoupit k úsporným opatřením.

V dubnu přestaly vycházet některé, zejména lifestylové časopisy (Logo, Podróże, Zdrowie), další oznámily propouštění či snižování platů až o pětinu. Řada médií také zásadně omezila okruh spolupracujících externistů, rozpočet na služební cesty či práci korespondentů.

Srbsko: zatykač za reportáž

V některých státech také vlády během nouzového stavu přijaly opatření, která zaváděla tresty za šíření poplašných či nepravdivých zpráv v souvislosti s pandemií. Často se v této souvislosti zmiňovalo Maďarsko (tamní zákon určoval trestní sazbu až ve výši pěti let), podobnou normu ale přijalo také Rumunsko.

Také vláda v Srbsku, které je na tom v žebříčku svobody tisku jen o něco lépe než Bulharsko (93. příčka), přijala dekret, který jí umožnil lépe kontrolovat tok informací během pandemie. Koncem března byla navíc zatčena novinářka Ana Lalićová z webu a televize Nova.rs, která pracovala na reportáži o nedostatku zdravotnického materiálu během pandemie.

Česko: vládní miliardy pro novináře?

V některých zemích střední a jihovýchodní Evropy naopak politici oproti Česku mnohem dříve slíbili médiím zasaženým pandemií koronaviru i dlouhodobými ekonomickými problémy finanční pomoc – tedy alespoň formálně.

ceskatelevize

Rumunská vláda například v polovině května oznámila, že spustí mediální informační kampaň o opatřeních proti koronaviru v hodnotě zhruba 40 milionů eur. Taková finanční injekce média podpoří, ovšem ne všechna. Centrum pro investigativní žurnalistiku v Rumunsku upozornilo na fakt, že 55 procent pomoci dostanou televize, zatímco k regionálním médiím poputuje jen pět procent z celkové částky.

Ve Slovinsku zase ministerstvo kultury už loni oznámilo, že v rámci programu „pluralizace“ poskytne médiím dotace. Během pandemie však jakoukoli pomoc novinářům odmítlo a většinu z oznámených dotací škrtlo.

V Česku (na žebříčku svobody tisku patří ČR 40. místo) unikly informace o možné státní pomoci médiím na veřejnost až v polovině června. Server Neovlivní napsal, že do mediální sféry by stát ve formě inzerce mohl napumpovat až dvě miliardy korun, díky nastaveným podmínkám by však z pomoci těžily především velké mediální domy vlastněné tuzemskými oligarchy.

Ve všech zemích, které studie sledovala (Česko, Polsko, Srbsko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko, Severní Makedonie), došli autoři ke stejným závěrům: pandemie koronaviru dostala nezávislé novináře na hranu ekonomického přežití a pod ještě větší politický tlak. Rok 2020 tak může být zlomovým pro budoucnost nezávislé žurnalistiky v celém regionu.

Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner