Jmenovat se Hitler nebylo vždycky výhodou. Zvláště pak když jste jmenovcem „Vůdce“ a v době Velké vlastenecké války žijete v SSSR. Podle otevřené databáze „Memorial“ a „Memory of People“ ale v Rudé armádě sloužili přinejmenším dva Hitlerové. Zřejmě si museli vyslechnout od spolubojovníků své.
Za toto „štěstí“, že nosili jméno budící neblahé asociace, mohou ovšem zvláštnosti ruštiny. Podle badatelů vznikla ruská verze Gitler z jednoho ze židovských příjmení běžného ve východní Evropě. Do němčiny se mohlo dostat ze slova Hütler (někdo, kdo pozoruje, mohl to být třeba lesník). Kořeny židovského příjmení, jak je uvedeno na internetových stránkách izraelské organizace Toldot Yeshurun, se odvozují Gitl – Gita (v jidiš „dobrý, laskavý“). Jak je vidět, jazyk a historie spolu vytvářejí dost ironické kombinace.
Z obou Hitlerů v Rudé armádě víme více o tom prvním, byl to Semjon Konstantinovič Gitler. Jak je z řečeného patrné, pocházel z židovské rodiny, která v dnešní chmelnické oblasti žila odnepaměti.
Rodákovi z města Orinin bylo v roce 1941 19 let. V Rudé armádě byl členem Komsomolu. Jak uvádějí záznamy, v roce 1941 se svým kulometem po osm dní kosil stovky nepřátelských vojáků. Pálil v obklíčení tak dlouho, až mu došlo střelivo a pak se deset kilometrů plížil k vlastním.
V seznamu vyznamenáných je ale Gitler zapsán jako „Gitlev“. Asi to nebude překlep. Zřejmě se velení obávalo, že by mohl nastat jistý zmatek v mysli vojáků neznalých situace.
Semjon Gitler se bohužel konce války nedožil. Zemřel v Sevastopolu 3. července 1942. Po válce si jeho příbuzní oficiálně změnili příjmení na „Gitlev“ a přestěhovali se do Izraele. Přežili jako zázrakem na území okupovaném Němci. Bylo to i díky příjmení? To už nám nikdo neprozradí.
Tím druhým muže s problematickým příjmením byl Khas T. Hitler. Byl velmi mladý, ročník 1927 a nastoupil k armádě v roce 1944. Velkou vojenskou dráhu ale neudělal a po skončení války ho zřejmě tiše poslali domů.
Jméno je jméno, za to nikdo nemůže a také ne za to, že ruština nezná H. V každém případě bylo jisté, že se s tímto příjmením narodili dříve, než se nacistický diktátor dostal k moci. V případě Semjona Konstantinoviče bohužel nositel příjmení zemřel i dříve, než jeho temný jmenovec v Německu.
Za použití materiálů z russian7.ru, yaplakal.com a ru.wikipedia.org.
