Maďarsko je nyní v Rusku předmětem chvály. Vadim Truchačov na webu Vzgljad nadšeně píše, že „se opět ukázalo jako vzor nezávislé politiky v Evropě“. V čem to spočívá? V tomto: „Orgány země učinily řadu prohlášení a kroků, které rozhodně nejsou v souladu se současným protiruským a proukrajinským kursem EU a NATO. A to z dobrých důvodů.“ Jak někoho v současném Rusku chválí, tak je to dost podezřelé.

Vadim Truchačov si všiml toho, co zaujalo mnoho zemí: „Největší rozruch vyvolal premiér Viktor Orbán, který přirovnal politiku protiruských sankcí ke ‚střelbě do vlastních plic‘. Ministr zahraničí Peter Szijjártó uvedl, že odmítá jakoukoli diskusi o omezujících opatřeních vůči Gazpromu a ruskému plynu obecně. Předseda parlamentu László Kővér označil současné dění na Ukrajině za pokus o realizaci protiruské strategie USA.“

Dále čtěte

Nové číslo Týdeníku FORUM: Velké prezidentské téma šest měsíců před volbou

Nové číslo, které je ode dneška na stáncích, připomíná hned ve svém úvodu, že do prezidentské volby zbývá už jen…

V normální řeči se takovému chování říká kolaborace, nebo se to dá nazvat ještě drsnějšími výrazy. Zřejmě nejen u nás, ale i v Rusku možná někomu vrtá hlavou, co to maďarské vedení provádí a proč se spojuje s poněkud proděravělou kocábkou ruského státu, jehož budoucnost je značně nejistá.

Vysvětlení nabízí celou řadu, třeba „pocit zvláštnosti, dokonce osamělosti“, protože Maďaři jsou jediným národem v moderní Evropě, jehož předkové byli kočovníci. A usadili se teprve nedávno (asi před 250 lety) a také nemají v Evropě žádné jazykově blízké příbuzné. Tak si připadají, že jsou obyvateli jakéhosi ostrova odtrženého od zbytku Evropy. Mají podle autora touhu po nezávislosti, a přitom byli každou chvíli pod nějakou nadvládou – Turecka, Rakouska, Německa a Sovětského svazu a teď Evropské unie a NATO. Maďaři jsou také konzervativní a „nehodlají se vzdát svého národního státu ve prospěch multikulturalismu nebo celoevropských hodnot“ a nechtějí „mít zimu v bytech nebo držet hladovku jen proto, že někdo v Bruselu potřebuje někoho potrestat“.

A tak dále, až to dospěje ke zjištění, že více než 150 tisíc Maďarů žije na Zakarpatské Ukrajině a trpí tam a ještě jim „hrozí fyzické nebezpečí“. Takže „Maďarsko má ústavní povinnost chránit své státní příslušníky v zahraničí“. Proto tam rozdává své pasy a „jednou z forem ochrany“ je i „bojová připravenost vojáků“.

Dále čtěte

Kupte si Speciál FORUM a přispějte na sbírku pro ukrajinskou armádu. Pomáhejte s námi

Brzy to budou čtyři měsíce, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině. Napadená země se tvrdě brání a…

To poslední skutečně uklidní.

Pak autor píše surreálnou pasáž, že „v každém případě je dnes Maďarsko snad nejnezávislejší zemí v Evropě“ a „stále má národní důstojnost, a proto je kostí v krku evropské a euroatlantické byrokracie“ a stalo se „snad nejpohodlnějším partnerem v EU a NATO“.

Jak je známo každému, kdo nepozbyl rozumu a trochu sleduje dění, Maďarsko je energeticky katastrofálně závislé na Rusku. Polovinu elektřiny vyrábí jaderná elektrárna PAKS ruského původu, u které mají být všechny reaktory nahrazeny novými, rovněž ruskými. Na stavbu ruské elektrárny si Maďarsko půjčilo od Ruska a smlouva je tak pozoruhodná, že ji orbánovci ani nechtěli zveřejnit. Například se stavba má začít splácet v roce 2026 bez ohledu na to, jestli elektrárna poběží, není uvedeno, za jakých podmínek bude Rusko dodávat náhradní díly, sankce za zpoždění se týkají jen maďarské strany a tak dále. No prostě vítězství hrdé suverenity maďarského národa. K tomu je Maďarsko zcela závislé na ruské ropě a plynu. V čem ta suverenita má vlastně spočívat?

Mohlo by nám být celkem jedno, co provádí maďarská vláda, když si to tam tak lidé zvolili. Pokud ale nějaký členský stát EU a NATO kolaboruje s Moskvou tak ostentativně, téma to je. Kromě toho by bylo zajímavé sledovat, co se teď odehrává v hlavách všem těm našim obdivovatelům Viktora Orbána, kteří k němu vzhlíželi jako k ikoně té pravé národní a konzervativní politiky, co si nenechá do ničeho mluvit od zlého Bruselu. Je to celá škála od Václava Klause, Miloše Zemana, všelijakých hlasatelů „autentické pravice“ a „konzervativních hodnot“ až po okamurovce. Někteří si nepochybně stále myslí, že to Viktor Orbán a spol. dělají správně, a chtěli by to tady také tak.

Pokud ale budeme suverenitu chápat jako „omezenou suverenitu“ v duchu myšlenek Leonida Iljiče Brežněva, dává to smysl. Pro někoho je příjemné si představit, že nastolí faktickou vládu jedné strany, která korupčně proleze celým státním systémem, doprovodí to povídačkami o „neliberální demokracii“, křesťanství, národní kultuře a kořenech a podle potřeby si nasaje energie z Ruska a dotace z EU. Jenže pak najednou dojde na lámání chleba a ukazuje se, že je to celé amorální a bezhodnotový podnik. Bylo by zajímavé vědět, co za tím obratem na východ u některých politiků, nejen maďarských, všechno bylo. Jak to dopadá, ale vidíme už dnes.