V Rusku by po konci války měla vzniknout demilitarizovaná zóna, která by zajistila bezpečí obyvatel Ukrajiny. Na twitteru to v pondělí uvedl Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta. Zóna by se podle něj týkala západoruských oblastí přímo sousedících s Ukrajinou.

„Klíčovým tématem poválečného urovnání by mělo být stanovení záruk, které by zabránily další budoucí agresi. Pro zajištění skutečné bezpečnosti obyvatel Charkovské, Černihivské, Sumské, Záporožské, Luhanské a Doněcké oblasti a jejich ochraně proti ostřelování bude nutné zavést demilitarizovanou zónu (hlubokou) 100 až 120 kilometrů,“ uvedl na twitteru Podoljak. Zónu by „v první fázi“ pravděpodobně kontrolovaly mezinárodní vojenské posádky, myslí si.

Dále čtěte

Tak snad to nebudeme muset prožít znovu. Objednávejte knihu Pavla Šafra Báječná léta s Babišem

Pro všechny čtenáře, kteří byli nadšeni z knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží, to byla dobrá zpráva. A…

Demilitarizovaná zóna by podle Podoljaka měla vzniknout v ruské Belgorodské, Brjanské, Kurské a Rostovské oblasti. O Krasnodarské oblasti, která sousedí s Krymským poloostrovem, se Podoljak nezmínil. Krym v roce 2014 anektovalo Rusko, ukrajinští představitelé jeho opětovné získání opakovaně uvádějí jako jednu z podmínek ukončení války.

O vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území Podoljak hovořil už v sobotu, a to v reakci na prohlášení ruské diplomacie. Ta oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině, ve kterých mimo jiné žádá, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Podoljak následně psal nejen o demilitarizaci, ale také o vydání válečných zločinců a strůjců války a o vyplacení reparací.

Ruská vojska na Ukrajinu zaútočila loni 24. února. Mírové rozhovory, zahájené krátce po začátku invaze, ztroskotaly loni na jaře a od té doby se vyjednávání nepodařilo obnovit. Moskva i Kyjev tvrdí, že si opačná strana klade nepřijatelné podmínky.