Příslušníci 331. výsadkového pluku na přehlídce na Rudém náměstí v Moskvě v roce 2018. FOTO: kremlin.ru, CC BY 4.0
FOTO: kremlin.ru, CC BY 4.0
Vladimir Putin se domnívá, že k Ruské federaci připojil čtyři ukrajinské oblasti – Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou. Z hlediska práva a zdravého rozumu to neznamená nic, shodují se komentátoři. Problémy Ruska se jen prohloubí. Ekonomika země nebude schopna zvládnout obnovu okupovaných území kvůli sankcím a izolaci. Pro zkorumpované úředníky taky není lepšího zaměstnání než „rekonstruovat“ města, kde mohou probíhat bojové operace.
Kirill Martynov popisuje v článku v listu Novaja Gazeta Europe, co všechno na Rusko doléhá. Diplomatické možnosti Ruska jsou znehodnoceny, i Putinovi nejvěrnější spojenci ho považují za příliš toxického, ze sociálního hlediska je Rusko v agonii. I po útěku statisíců lidí po mobilizaci a za stagnující ekonomiky může být život v zemi stále dostatečně pohodlný, společnost však nemůže existovat podle pravidel, která navrhuje Putin. Nekonečné násilí a bezpráví se tu spojuje s tradičním nepotismem a krádežemi a všechny prostředky mohou kdykoli putovat ve prospěch „veteránů Donbasu“, Ramzana Kadyrova nebo Jevgenije Prigožina. Vzdělávání je nahrazováno propagandistickými příběhy, věda je poražena, protože končí mezinárodní vědecká spolupráce. V kultuře na místo odpůrců války nastoupili průměrní. Demografické důsledky Putinovy války jsou katastrofální. Po četných úmrtích na covid se Kreml rozhodl hromadně se zbavovat mladých, práceschopných lidí. Někteří padnou na frontě, jiní prchají.
„Ruská federace si v posledních desetiletích zvykla chlubit se tím, že naše velká města mají vyšší životní úroveň než většina bývalých sovětských republik (jako by to záviselo na tvrdé práci a talentu, nikoli na cenách ropy), a vytvořila si specifickou koloniální optiku, podle níž jsou všichni nerusové, ‚ne-Slované‘, automaticky občany druhé kategorie. Putinovi se podařilo situaci zvrátit: pro Rusy se nyní téměř každá země ve Střední Asii jeví jako místo, kam se mohou uchýlit během jeho šílené války,“ píše Martynov.
Mobilizace nepomůže, protože Ukrajinci ji provedli dříve a bojují lépe, Kadyrov a Prigožin se veřejně hádají s generálem Šojguem a vzájemně se obviňují z neschopnosti. Jaderné vydírání na Západ a Kyjev nijak nezapůsobilo. „Pokud Putin zahájí jadernou válku, pro kterou objektivně vytvořil všechny podmínky, bude to mít za následek nespočet obětí, ale jen to urychlí jeho konec. Nikdo v moderní historii nezpůsobil Rusku takové škody jako prezident Putin,“ konstatuje Kirill Martynov.
Putinův rituál provedený 30. září, který spočíval také v přednášce o „anglosaských“ a „genderových teoriích“, byl pochmurný a občané museli být na koncert dopraveni autobusy. Putinova pečlivě budovaná image je pryč. Mezi ním a nejobyčejnějším účastníkem propagandistického pořadu v ruské televizi už není žádný rozdíl.
Zatímco Rusové, kteří mohou svobodně hovořit, vidí budoucnost temně, jiní jsou stále optimisté a věří ve vítězství Putinových vojsk. Pravoslavný oligarcha Konstantin Malofejev může také svobodně hovořit, a to v samotném Rusku. Ovšem proto, že říká ty samé věci jako Vladimir Putin a patriarcha Kirill. V den papírového připojení okupovaných území k Ruské federaci píše, že „hrdinní obyvatelé“ Donbasu „drželi obrannou linii, zatímco většina z nás ani nepřemýšlela o tom, co se děje“. „Ale od tohoto dne už to není jen ‚jsou s námi‘. Nyní je to oficiální a zdokumentované: oni jsou my a my jsme oni.“ Podle Putina se obyvatelé Donbaské, Záporožské a Chersonské lidové republiky „navždy stávají“ ruskými občany. Malofejev cituje vůdce, který prý připomněl, kdo na Ukrajině nyní skutečně bojuje, a mluvil o „rasistické a skutečně satanské povaze rusofobního Západu“.
Nakonec to oligarcha a náboženský fanatik završuje zvoláním: „Hodina uplynula. Není cesty zpět. Novorossie je Rusko. Malé Rusko je Rusko. Celá Ukrajina je Rusko. A bude osvobozena. Celý svět musí být osvobozen od diktátu západní Sodomy. A Bůh nám pomáhej!“
