V Rusku stoupají ceny potravin. Podle Kremlu o nic nejde

Obyvatel Ruské federace, ilustrační foto (Pixabay)

Obyvatel Ruské federace, ilustrační foto | FOTO: Pixabay

V Rusku už několik let stagnují mzdy a postupuje inflace. Lidé to pociťují zvláště na cenách potravin a tíživá situace doléhá na občany v důchodovém věku. Pracující Rusové nemají většinou žádné finanční rezervy. Co je příčinou a co na to vedení země?

Jak to vypadá v praxi, popisuje Rádio Svobodná Evropa/Svoboda na příkladu Iriny Lichtensteinové, třiasedmdesátileté překladatelky v důchodu a redaktorky ve středoruském městě Kazaň. Její nákupy potravin se prodražují. Cena brambor vzrostla o 40 procent, ale ty naštěstí moc nejí. Mrkev stoupla o 30 procent, ryby, které stály kolem 200 rublů (3,20 dolaru) za necelého půl kilogramu, jsou dnes za 220. Křepelka je její oblíbené maso, ale teď stojí 535 rublů za půl kilogramu, oproti 499 rublům v loňském roce. Celkově je její měsíční účet za potraviny zhruba o 15 procent vyšší. Její státní důchod se pohybuje kolem 17 000 rublů (230 amerických dolarů) měsíčně.

Eric Drooker

Nikdy to nestačilo, teď je to ještě méně, řekla v telefonickém rozhovoru z dvoupokojového bytu, kde žije sama se svou kočkou. Lidé se samozřejmě bojí, nakonec jdete do důchodu a nemáte žádný dodatečný příjem. Ceny pořád rostou a rostou.

V dnešní době to nemusí být endemická korupce nebo protesty Alexeje Navalného nebo dokonce pokračující pandemie covid-19, která Kreml znepokojuje nejvíce. Může za to výrazný růst cen potravin.

Jak RFE/RL uvádí, podle údajů státní statistické agentury Rosstat, citovaných vládním listem Rossijskaja gazeta, se ceny základních potravin prudce zvýšily: brambory, rajčata, jablka, margarín, kuře, sýry. Od ledna 2020 vzrostly ceny potravin o 8,2 procenta, zeleniny o 17,5 procenta, ovoce o 13,5 procenta.

A to přesto, že vláda koncem loňského roku nařídila zavedení cenových stropů pro určité zboží. Tyto stropy mají být nyní od 31. března zrušeny, což znamená, že ceny by mohly vyskočit ještě výš.

Opravdu nechápu, proč vláda dělá, co dělá, protože není možné zabránit růstu cen, řekl RFE/RL Vladislav Inozemcev, ekonom a ředitel moskevského Centra pro výzkum postindustriálních společností. Ceny porostou. O tom není pochyb.

Příčiny zvýšení cen potravin se zdají být různé. Nedávná zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství poukazuje na prudký vzestup globálních cen komodit. Ruský zemědělský průmysl v posledních dvou desetiletích vzkvétal, protože se do něj hrnuly zahraniční investice, které zlepšovaly úrodu a podněcovaly technologický pokrok. To mimo jiné pomohlo učinit z Ruska největšího světového vývozce pšenice.

Během prvních dvou Putinových prezidentských období v letech 20002008 relativní prosperitu, která pomohla pozvednout mnoho Rusů ke střední třídě, do značné míry přiživily vysoké globální ceny. Ekonomika se však potýká s širšími strukturálními a společenskými problémy, včetně korupce, slabých norem právního státu a potížemi s dopravní infrastrukturou.

Hospodářský růst narušily i západní hospodářské sankce uvalené v roce 2014 poté, co Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.

Od té doby průměrné příjmy v posledních osmi letech stagnovaly a reálně klesaly; příjmy jsou nyní 10 procent pod úrovní roku 2013. Loni se podle Rosstatu reálné příjmy snížily o 3,5 procenta.

Vládní statistiky ukazují, že další milion Rusů loni sklouzl pod hranici chudoby, takže celkový počet dosáhl téměř 20 milionů. Průzkum nezávislé průzkumové organizace Levada Center v listopadu zjistil, že mezi Rusy s nižšími příjmy má úspory jen třetina dotázaných.

Dalšími bolestmi pro Kreml byla zpráva agentury Bloomberg zveřejněná asi o tři týdny později, 28. února, která tvrdila, že kvůli rostoucím cenám potravin je Rusko zranitelné vůči politickým nepokojům.

A 1. března zveřejnila veřejná agentura Nielsen průzkum, podle něhož bylo téměř 70 procent Rusů nuceno bedlivěji sledovat výdaje domácností, zejména kvůli pandemii covid-19, a více než polovina Rusů uvedla, že jsou na tom hůře.

Na poradě s novináři téhož dne mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že úředníci nesouhlasí se závěry zpráv o hospodářských potížích země.

Máme jiná data. Závěry, k nimž autoři… dospěli, považujeme za nesprávné, citoval Peskov.

Skutečnost, že mnozí pocítili změnu svých příjmů k horšímu, že jejich (příjmy) klesly, je zřejmá. Tohle se stalo po celém světě. Ale nesouhlasíme s tím, že v Rusku je to údajně akutnější problém než v jiných zemích, řekl.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články