V Rusku už nemůžete svobodně psát ani na stěnu záchodku. Šťastný, kdo utekl

Moskevský soud v úterý odsoudil v nepřítomnosti ruského novináře Alexandra Něvzorova k osmi letům vězení v kolonii všeobecného režimu za šíření „falešných zpráv“ o ruské armádě. Kromě toho mu soud zakázal na čtyři roky spravovat internetové zdroje. Na rozdíl od jiných odsouzených se může Něvzorov rozsudku bujaře zasmát, protože dotyčný novinář už v Rusku není.

Nedá se říct, že by se situace nezávislých médií a novinářů v Rusku zhoršovala od desíti k pěti, protože už před invazí se na pomyslném měřítku povedlo stlačit svobodu tisku asi na dvojku, a po vpádu na Ukrajinu se to dostalo přinejlepším na nulu. Spíše na záporná čísla, protože nejen nesmíte svobodně publikovat, ale zavřít vás mohou už i za to, že na stěnu veřejného záchodku napíšete něco neuctivého o armádě. To teď hrozí jedné ženě, která údajně v kabince, kde – jak bývá obvyklé – nikdo jiný nebyl, cosi prý napsala. Za takových poměrů je jasné, že je novinářská činnost poněkud komplikovaná.

Dále čtěte

Babiš ani Okamura nezmizeli. Řekněte jim svůj názor v originálním tričku

I přesto, že v prezidentských volbách zvítězil Petr Pavel, populisté v podobě Andreje Babiše a Tomia Okamury nikam nezmizeli. Nyní…

Trest pro Něvzorova začne podle soudu běžet v okamžiku jeho zadržení na území Ruska nebo v okamžiku vydání. Něvzorov se ženou ovšem včas zmizel už v březnu, kdy byl zařazen na „seznam zahraničních agentů“ a bylo zřejmé, že komedie, které se v Rusku říká soud, na sebe nedá dlouho čekat. K tomu také 22. března došlo. Rozsudky jsou jasně dané předem, a netýká se to jen politických záležitostí. Ruské soudy potvrdí vinu ve více než devadesáti procentech případů, a jestli je někdo vinen, nebo není, nehraje žádnou roli.

Pokud jde o výši rozsudku, Něvzorov k tomu suše poznamenal, že si myslí, že „Rusko do devíti let zmizí“, a rozhodně se tam v příštích letech nehodlá vrátit. „Víte, že velmi mnoho osobností protifašistického odboje v hitlerovském Německu nenašlo sílu vrátit se po válce do Německa, které se jim zdálo naprosto znesvěcené. A stejný pocit mám i z Ruska. Pro mě to není žádná tragédie, už jsem se tu zabydlel, naučil jsem se žít a vydělávat si na živobytí,“ napsal novinář na telegramu.

Vzkázat z exilu domácím krvavým klaunům, ať se jdou bodnout, je nepochybně sladké. Bez rizika to stejně není, protože Putinův režim je mstivý, a ačkoliv Čepiga s Miškinem jsou momentálně poněkud zdiskreditovaní a na nějakou katedrálu v Anglii se nepojedou jako turisté podívat hodně dlouho, nepochybně ještě nějaké kádrové rezervy zbyly. Polonium, novičok, pády z oken a pozoruhodné sebevraždy, však ty příběhy známe.

Dále čtěte

Návrhy přejmenovat Volgograd na Stalingrad ukazují, jak se Rusko propadá do mytologie

Ruská společnost se za války na Ukrajině ponořila do jakési zvláštní bojové hry, která má zřejmě navodit atmosféru z filmů…

Zatím nikdo netuší, co bude dál. To až když je po všem, tak se objeví analýzy, proč to tak muselo dopadnout. Úplné šarlatánství to být nemusí, protože s odstupem máme víc informací a  všechno nám je jasnější než ve chvíli, kdy se to odehrávalo. Teď ale nevíme nic. Takže Navalnyj může být jednou prezident, nebo ho během několika týdnů utýrají v lágru. Něvzorov se vrátí a bude šéfem televize, až tam vymetou současnou kliku a Solovjov se Simonjanovou prchnou do Venezuely. Možná se nevrátí nikdy, protože to, co v Rusku nastane, bude strašné a bude to trvat dvacet let.

Jistotu ale jednu máme. Kdo má všech pět pohromadě, už nikdy nedopustí, aby na téhle části světa byla ta naše část jakkoliv osudově závislá. Jakmile se někdo pokusí takový stav navodit, pozor na něj.