Místopředseda ruské vlády Jurij Borisov vyzval Rusy, aby se se současnou krizí, která nastala v důsledku západních sankcí, vyrovnali. Podle něj to v Rusku „nikdy nebude jako dřív“. Občané si na tento způsob života budou muset zvykat na „více než deset let“.
„Chci, aby se to zapsalo do paměti každého Rusa: už to nebude jako dřív. Nikdy. Nebo pokud ne ‚nikdy‘, ‚nikdy‘ je špatné slovo, pak více než jedno desetiletí budeme žít v takových podmínkách. Západ sankce nezruší. Nezavedli je proto, aby nás vystrašili,“ cituje vicepremiéra Jurije Borisova web kapital-rus.ru.
„Nebude to jako dříve, jiné možnosti nejsou,“ řekl prezidentův poradce Maxim Oreškin na hlavním ekonomickém zasedání Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, které proběhlo 15. až 18. června. (Toto fórum je každoroční ruská podnikatelská událost, která se v Petrohradě koná od roku 1997 a pod záštitou ruského prezidenta od roku 2005.)
USA, EU, Spojené království a další země uvalily na Rusko sankce za vojenskou operaci na Ukrajině, která začala 24. února z rozhodnutí Vladimira Putina. Úřady USA a EU tvrdí, že jsou připraveny zrušit část sankcí, ale pod podmínkou, že dojde k ukončení vojenské operace a bude uzavřena mírová dohoda s Ukrajinou. Rusko zatím ale obviňuje Ukrajinu z nepřipravenosti na mírová jednání. Časový harmonogram vojenské operace nebyl prozrazen, ale podle tvrzení úřadů probíhá „podle plánu“.
Samotné ekonomické fórum letos trpělo neúčastí významných západních hostů a pozornost vzbudila především účast delegace afghánského Tálibánu.
Na stránkách ekonomického fóra se o vyhlídkách Ruska pod sankcemi hovořilo optimisticky:
„Svět v současné době prochází přehodnocením koncepce globálního ekonomického systému z předchozích let, který je založen na prohlubování mezinárodní interakce v oblasti obchodu, hospodářství a financí. Uvalení některých sankcí výrazně urychlilo procesy deglobalizace a signalizovalo zemím, že je třeba najít ‚kotevní body‘, které by zajistily udržitelnost jejich finančních a fiskálních systémů uvnitř jich samých. Rusko úspěšně překonalo první akutní fázi tohoto procesu: přijatá opatření umožnila vyhnout se negativnímu scénáři, zajistila finanční a cenovou stabilizaci, pomohla zachovat pracovní místa a poskytla podporu zranitelným kategoriím občanů. Jak rychle se ekonomika přizpůsobuje novým podmínkám? Jaký druh ekonomické restrukturalizace to bude vyžadovat? Jaké faktory růstu k tomu přispějí? Má Rusko své vlastní ‚opěrné body‘ pro budoucí vývoj?“
List Komsomolskaja pravda upozorňuje, že oficiální statistiky mohou stále působit optimisticky, ale nemusí to odrážet realitu:
„Podle Centra pro strategický výzkum, které se zabývá strategiemi dlouhodobého ekonomického rozvoje, bude mít 53 ruských regionů do konce roku asi 1,5krát více nezaměstnaných než v lednu 2022. V 16 regionech se jejich počet zdvojnásobí. Podle ministerstva práce je však vše v pořádku a míra nezaměstnanosti v dubnu 2022 klesla na čtyři procenta, což je historické minimum.
Federální úřad pro práci a zaměstnanost vychází ve svých zprávách z oficiálních údajů o nezaměstnaných. Tedy ti, kteří jsou registrováni a pobírají dávky. Ne každý z nás však po ztrátě zaměstnání spěchá na úřad práce. Oficiálně jsme před pandemií měli 700 tisíc nezaměstnaných a nyní jich máme 614 tisíc. Kolik nezaměstnaných skutečně máme, je záhadou. Odborníci ujišťují, že statistika pokrývá 30 procent skutečného počtu nezaměstnaných. Zbytek ze 70 procent se schovává ve stínu a hledá si práci sám.
A situace se v dohledné době pravděpodobně nezlepší. Podívejme se kolem sebe: pokles mezinárodní lodní dopravy, zničený vývoz a dovoz, odchod zahraničních společností, omezení výroby společností, které jim dříve sloužily… Statisíce lidí v celé zemi jsou bez práce.“