Vladimir Putin s exministrem obrany Sergejem Šojgu (vlevo) a náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem (vpravo). FOTO: Tisková služba prezidenta Ruské federace / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Tisková služba prezidenta Ruské federace / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
„V Rusku po čistkách na ministerstvu obrany spadli ze svých postů jako zralá jablka v příznivém větru gubernátoři. Odborníci jsou přesvědčeni, že se tak děje z nějakého důvodu, a jako potvrzení toho připomínají slova Vladimira Putina, že celá politická elita země musí být nyní ‚jako na frontě‘,“ napsal web ruského listu Dzen. Nikdo podle Putina prý nebude moci v době těžké pro vlast jen tak sedět se založenýma rukama.
„To, že po prezidentských volbách začala nová politická éra, je vidět pouhým okem. Svědčí o tom aktivita, s níž úřady zahájily personální přesuny. A o své posty přicházejí i ti, kteří byli ještě včera považováni za nedotknutelné,“ oznámil list Dzen. Nejdříve pozornost vyvolaly změny a hlavně zatýkání na ministerstvu obrany, které opustil ministr Sergej Šojgu. Před jeho koncem ve funkci ale ještě přišel skandál se zadržením jeho náměstka Timura Ivanova, obviněného z přijetí úplatku v hodnotě asi jedné miliardy rublů, tedy zhruba 250 milionů českých korun.
Poté se do vyšetřovací vazby dostal Jurij Kuzněcov, hlavní personalista téhož ministerstva. Také tam se hovoří o korupci. Pak byl pro podezření z přijetí úplatku ve zvlášť velkém rozsahu zatčen Vadim Šamarin, hlavní vojenský styčný důstojník země, a také generál Ivan Popov, bývalý velitel 58. armády.
„V případě posledně jmenovaného se však jedná o poněkud nejasný příběh. Podle těch, kteří generála dobře znali, zpronevěra kovových konstrukcí na posílení obranné linie v celkové hodnotě přes 100 milionů rublů neobstojí před kritikou. Sám Popov vedl poměrně skromný životní styl, takže není jasné, za co mohl utratit miliony, z jejichž zpronevěry je obviněn. Generál žije skromně ve služebním bytě a z veškerého nabytého majetku má pouze dva prázdné pozemky, což je na vojenského činitele této úrovně příliš skromné,“ pokračoval list.
Všechny tyto procesy, včetně samotné výměny šéfa resortu obrany Šojgua, podle komentátorů jasně ukazují, že Putin „přešel od slov k činům a začal pevnou rukou obnovovat pořádek v chodbách všech složek státní moci“.
Po vysokých vojenských činitelích začali ze svých míst padat i civilní úředníci, konkrétně gubernátoři. První zprávou bylo, že odstoupila šéfka Chanty-Mansijského autonomního okruhu Natalia Komarovová, jediná gubernátorka. Oficiálně se uvádí, že činovnice jen změnila pracoviště, ale neuvádí se, o jakou novou práci se jedná. Neoficiálně se údajně v kuloárech říká, že Komarovová přišla o funkci kvůli svým slovům proneseným na podzim 2023. Tehdy během setkání s manželkami ruských bojovníků úřednice všechny překvapila veřejnou kritikou války na Ukrajině. (Článek používá oficiální povinné označení „speciální vojenská operace“ – pozn. red.)
Hned následující den, 30. května, vyšlo najevo, že rezignoval šéf Samarské oblasti Dmitrij Azarov. Proslýchá se, že pozice samarského gubernátora se otřásla po sérii protikorupčních kauz v regionu. Z funkcí gubernátorů odejde ještě několik dalších lidí.
Podle autora článku „je faktem, že v Rusku nyní dochází ke střídání elit“ a že tento proces byl zahájen již v roce 2018. Tehdy byla vyhlášena soutěž „Lídři Ruska“, jejímž cílem bylo „vyhledat mladé a perspektivní manažery a otevřít jim cestu k moci“. Vysoké posty prý nyní dostávají úřednici za skutečné zásluhy.
Další etapa formování nové elity přišla s válkou na Ukrajině. Putin chce, aby novou elitu vytvořili lidé, kteří se vracejí z fronty. Ti činovníci, kteří v současnosti zastávají vysoké státní funkce, se musí „cítit mobilizovaní a pracovat jako na frontě“.
Postoj nejvyšší moci k elitám se údajně dramaticky změnil. „Rusové byli dlouho zvyklí na to, že vysoce postavení úředníci mají konta a elitní majetek v zahraničí, zatímco jejich děti studují a budují si život na Západě. To znamená, že v podstatě tito úředníci si v Rusku jen odsloužili své povinnosti, drželi se svých pozic pouze ze zištných pohnutek a všechny jejich myšlenky a aspirace byly neoddělitelně spjaty s ‚prosperující‘ a dobře živenou Evropou. Proto se přirozeně jen málo starali o rozvoj vlastní země.“
Rozsáhlé čistky zahájené v mocenských strukturách prý potvrzují, jak se mění samotný přístup k formování nových elit. To je názor odpovídající tomu, jak by Kreml chtěl, aby veřejnost změny vnímala. Nezávislá média to vidí jinak.
Analytik Vladimir Pastuchov tvrdí, že zatčení generála Popova je významnější než všechna předchozí zatčení v resortu obrany. Podle něj nejde ani tak o boj s korupcí, ale o Putinův strach, že by v armádě mohla vypuknout vzpoura.
„Skutečný obraz světa je velmi odlišný od toho deklarovaného. Putin se stále více bojí armády, jejích generálů, její bojové páteře. Prigožinův duch se mu zjevuje v noci, a zřejmě ne nadarmo. Z dnešní výšky je stále zřejmější, že kdyby vzpouru nevedl Prigožin, petrohradský gangster, který byl v armádě neoblíbený pro všechno veřejné ponižování, jemuž ji vystavil, ale nějaký voják z povolání, který se svými vojáky prošel ohněm, vodou a hodně toho zažili, mohlo to už tehdy dopadnout úplně jinak,“ prohlásil Pastuchov.
Politolog Michail Komin na Radiu Svoboda řekl, že v SSSR ani v Rusku armáda nepředstavovala politickou hrozbu přímo pro nejvyššího autoritářského vůdce. Nikdy předtím však nedošlo k nějaké zvlášť velké válce a teď je jiná situace.
„Nyní se situace skutečně změnila, ekonomika a stát jako celek se do značné míry přebudovává na vojenském základě, takže Putin možná cítil, že by nějaká hrozba mohla přijít od skupiny spojené s obranou, tedy od armády. A proto se rozhodl, že takovou horlivost, zejména na pozadí úspěchů na frontě, je třeba trochu snížit a ukázat jim, že kdyby se něco stalo, tak je všechny můžou zavřít. Včetně generála Popova, který jako by hned po Prigožinově vzpouře zvýšil hlas a dovolil si kritizovat některé poměrně vysoce postavené lidi jak na ministerstvu obrany, tak v ruské vládě vůbec,“ vysvětlil také Komin důvod čistek spíše politicky a jako preventivní varovné opatření.
