Tomio Okamura (SPD) FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
KOMENTÁŘ / „Urážlivá a nenávistná vyjádření předsedy poslanecké sněmovny považujeme za osobní postoj Tomia Okamury, zjevně formovaný pod vlivem ruské propagandy,“ napsal ukrajinský velvyslanec v České republice Vasyl Zvaryč na sociální sítě. Reagoval tím na naprosto nepřijatelné výroky, jichž se šéf sněmovny dopustil vůči demokraticky zvoleným představitelům Ukrajiny.
Okamura ve svém novoročním projevu mimo jiné označil vládu prezidenta Volodymyra Zelenského za „Zelenského juntu“ a při kritice finanční podpory Ukrajině tvrdil, že „zloději kolem této junty si stavějí zlaté záchody“. „Ať si kradou, ale už ne z našeho, a ať taková země není v Evropské unii,“ dodal Okamura. Korupce je nepochybně metla a má se vyšetřit, což ukrajinské orgány dělají. My v Česku s ní však máme dostatek vlastních zkušeností na to, abychom někoho mohli moralizovat.
Ironií osudu je, že podobná obvinění pronáší politik, jehož spolustraníci v roce 2014 obvinili z tunelování strany Úsvit přímé demokracie. Tím však série skandálů nekončí. Po rozpadu Úsvitu dostalo pokutu za nezákonnou manipulaci s financemi i jeho nové hnutí SPD. V roce 2018 odešlo z transparentního účtu strany osm milionů korun, aniž bylo zřejmé kam. Teprve pod silným mediálním tlakem Okamura přiznal, že zhruba 7,5 milionu korun bylo použito na „mediální a analytické služby“ – tedy na typ služeb, u nichž se peníze ztrácejí nejsnáze a jejich skutečné využití se kontroluje nejhůře. Pokud by tedy měl někdo mistrovat o korupci na Ukrajině, Tomio Okamura rozhodně není tou správnou osobou.
Po aféře se svěšováním ukrajinské vlajky se tak předseda sněmovny dočkal svého prvního skutečně mezinárodního skandálu. Odsouzení ze strany ukrajinského velvyslance však bude před svou proruskou pátou kolonou s největší pravděpodobností nosit jako vyznamenání – jako medaili za chrabrost. Možná se mu tím podařilo přebít dřívější proukrajinské výroky ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) a získat náskok před svým vnitrostranickým konkurentem Jindřichem Rajchlem.
Rajchl totiž v poslední době zaujal také několika naprosto neuvěřitelnými výroky. Například prohlásil, že by bylo vhodné trestat finanční sbírky na nákup zbraní. „Jsem bytostně přesvědčen, že finanční sbírky na nákup jakýchkoli zbraní by měly být postaveny mimo zákon,“ uvedl poslanec Rajchl na Facebooku. Tím by z občanů demokratického státu udělal zločince – stejně jako z vlád většiny členských zemí EU a Spojených států, které Ukrajinu vojensky podporují.
Na první pohled by se mohlo zdát, že mezi oběma proruskými tribuny panuje soulad. Ve skutečnosti však sledujeme skrytý, ale o to urputnější souboj o to, kdo dokáže lépe oslovit českou pátou kolonu – tedy voliče, kteří nepohlížejí na Vladimira Putina jako na krvavého diktátora, ale jako na moudrého a ušlechtilého vladaře, jemuž Ukrajina, Západ a Brusel brání v jeho „dobrých úmyslech“.
SPD se pro část svých příznivců po dřívějších výrocích ministra obrany stala nedůvěryhodnou, a právě o tyto voliče se nyní svádí tvrdý boj. Nejde jen o ně, ale i o to, zda je účinněji osloví Rajchl, nebo Okamura. Proto když jeden přitvrdí, druhý nesmí zůstat pozadu.
Okamura se Rajchlem skutečně nenechal zahanbit. „Věřím, že naše republika vyskočí z bruselského vlaku, který navzdory varování vlády USA míří k třetí světové válce,“ prohlásil. Vzápětí dodal, že finance českých občanů nemohou být „rozdávány cizím občanům jen proto, že to chce proválečná propaganda“. Ruská agentura TASS jeho slova neváhala okamžitě převzít.
Okamura sice nemůže otevřeně vyzývat k odchodu z Evropské unie – zejména když se Babišova vláda opakovaně zapřísahala, že nic takového neplánuje, ani formou referenda – ale dokáže to alespoň naznačit vícevýznamovou metaforou.
Když ukrajinský velvyslanec konstatuje, že orgány státní moci a občanská společnost České republiky by měly tyto výroky náležitě zhodnotit a posoudit jejich slučitelnost s vysokou státní funkcí, kterou tento politik zastává, má nepochybně pravdu. Stejně tak platí jeho slova, že podobná vyjádření jsou v rozporu se zásadami demokratické společnosti i s hodnotami, na nichž je Česká republika jako součást evropského společenství založena.
Není namístě vyčkávat, jak se vyvine soutěž o to, kdo z našich dvou proruských bubeníků hlasitěji zabouchá na brány Kremlu. Pokud vláda Andreje Babiše tvrdí, že pokračuje v podpoře Ukrajiny, a zároveň mlčí k útokům na zemi, která se brání ruské agresi, působí to, jako by jedna ruka nabízela pomoc, zatímco druhá ji mlátila přes prsty. Okamurova hanba je i její mezinárodní ostuda.
