Příjmy ruského rozpočtu rostou, ale v zemi nejsou žádné peníze navíc, takže je třeba dohlížet na finanční disciplínu, řekl ruský vůdce Vladimir Putin na setkání s předsedou Účetní komory Ruské federace Borisem Kovalčukem. Účetní komora Ruské federace je nejvyšší státní kontrolní orgán.
„Ano, naše rozpočtové příjmy rostou a schodek je minimální, příjmy z neropných a plynových zdrojů se vyvíjejí dobře, příjmy z ropy a plynu nyní rostou, ale nejsou žádné peníze navíc,“ cituje Putina agentura TASS.
„Proto počítám s tím, že budete co nejpečlivěji sledovat finanční disciplínu,“ dodal Putin na adresu Kovalčuka. „Tím spíše, že vám neunikne nic, co se nazývá kriminální,“ pokračoval Putin.
Poznamenal také , že v případě potřeby mohou složité otázky projednat po telefonu.
Ministři hospodářství Švédska, Dánska, Estonska, Finska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska a Polska napsali článek o ruské ekonomice pro deník The Guardian. Podle jejich názoru jsou ekonomické sankce vůči zemi účinné a je třeba zvýšit jejich tlak.
Autoři na úvod píší, že Putinův autoritářský režim se snaží dokázat, že západní sankce ruskou ekonomiku a vojenskou sílu neovlivnily. Podle jejich názoru je to však lež a „s ruskou ekonomikou není vše tak růžové, jak se nás Moskva snaží přesvědčit“. To podle ministrů naznačuje řada příznaků.
Ačkoli ruský HDP roste, ekonomika se stále více soustřeďuje na vojenský průmysl, který je podporován rozpočtovými injekcemi. „To není ani nekonečný zdroj růstu, ani známka stabilní ekonomiky,“ uvádí se v textu. Vojenské továrny prý pracují na maximální kapacitu a Rusko využilo k financování války aktiva z Fondu národního blahobytu, který se od začátku plnohodnotné invaze snížil téměř o polovinu.
Autoři upozorňují, že slabý rubl způsobuje růst dovozních cen, což vede k inflaci, kterou není schopna zastavit ani centrální banka zvyšováním úrokových sazeb. Mezi další příznaky problémů v ruské ekonomice patří zákaz vývozu benzinu a cukru a přísné kapitálové kontroly, které mají zastavit odliv kapitálu do zahraničí. To vše by podle nich mohlo Rusům připomínat známý sovětský scénář.
Ministři se domnívají, že krátkodobé přehřátí ekonomiky povede v dlouhodobém horizontu k neúspěchu: snížení výroby, stagnaci soukromého sektoru, prudkému nárůstu inflace a zvýšení tlaku na ruské domácnosti. Podle evropských představitelů sankce také fungují: změnily geografii ruského zahraničního obchodu, omezily přístup ke zboží prioritně určenému pro vojenské potřeby a snížily vývoz země o třetinu.
„Novou sovětizací ruské ekonomiky Putin nastartoval ruskou ekonomiku k vlastnímu úpadku. Nyní je čas, aby Západ ještě více zesílil tlak,“ vyzývají autoři. K tomu je podle nich nutné pokračovat v podpoře Ukrajiny, dodržovat cenový strop na ruskou ropu a uvalit sankce na Bělorusko a země ve východní Asii a na Blízkém východě, které Kremlu pomáhají omezení obcházet.