Bývalý prezident Václav Klaus FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Obavy či prognózy, které jsem zde už opakovaně ventiloval, se naplnily. Zatím je ten rozhovor jako celek viditelný jen platícím divákům XTV, ale v reklamě na rozhovor Luboš Xaver Veselý kousky pustil už v pátek večer ve svém pořadu Xaver živě. I neplatícím divákům. A to klíčové sdělení už je venku: Václav Klaus vyjadřuje svou hlubokou nechuť k pravicové demokratické opozici. A jemně, ale zcela jednoznačně vyslovil svou podporu Okamurově SPD. Povolební blok ANO–Přísaha–SPD s podporou seniorních fanynek Václava Klause bude podle mého odhadu mít po volbách většinu. A Okamura, pokud se nestane zázrak, bude premiérem. Babiš se „spokojí“ s ministrem financí – i to jej zachrání před soudem. A naše země se politickou kulturou a poměry přesune kamsi mezi Maďarsko a Bělorusko.
Mediální výstupy Václava Klause staršího i opakovaně vyjadřované politické názory a politická doporučení občanům člena ze zákona apolitické Rady České televize a konferenciéra Luboše Xavera Veselého k tomu směrovaly už dlouho. Ale pořád šlo o dojmologii. Nyní však konečně Václav Klaus to své dlouho slibované „vyjádření před volbami“ řekl na plná ústa. A v souladu s očekáváním opatrně podpořil populistickou a asystémovou SPD Tomia Okamury.
Nekuřák Klaus u Xavera
Na XTV zavítal do pořadu Pane prezidente! pan Václav Klaus starší, takto prezident. A, jak říká pan Veselý, který s ním hovořil, není exprezident. Jednou prezident, vždycky prezident.
A došlo k mnou dlouho očekávanému vyoutování. Klaus opakovaně naznačoval, že on sám v podzimních volbách kandidovat nebude, ale jak se budou blížit, tak vyjádří své sympatie. A protože nic není zadarmo, vyjádřil je nejdříve v pořadu, který je nějakou dobu po natočení v placené zóně. Ale jak dělá pan Veselý svůj pořad Xaver živě (až na dárky sponzorů, které lze vidět v chatu a které pan Veselý komentuje) zadarmo, tak tam alespoň dal ukázky z Klausova projevu. A tak jsem zadarmo dostal po pátečním – sto dvacátém sedmém – dílu jeho pořadu strach.
Podzimní volby budou vcelku jednoznačnou volbou mezi „my“ a „oni“, mezi pražskou kavárnou a venkovskou hospodou, mezi demokratickými stranami versus asystémovými populistickými politickými subjekty. A Klausova podpora Okamurově SPD vážně hrozí, že vyhrají „oni“. Protože přes svou principiální nesluníčkovost se cítím součástí spíše té kavárenské misky vah, a zcela jistě jsem zastáncem demokracie. Dokonce i v levicovém konceptu typu Pirátů či ČSSD. Ale po Klausově vystoupení jsem dostal strach, že to mají v kapse ti z venkovské hospody.
Okamura to říkal!
Šéf SPD Tomio Okamura – rovněž v XTV – nedávno říkal, že je jeho povinností jako politika po volbách jednat se všemi subjekty, které podpoří klíčové body programu SPD. A nejklíčovatějším z klíčových témat je pro SPD samozřejmě imigrace. Je pravda, že nyní do Evropy žádní obávaní imigranti na rozdíl od roku 2015 nepřicházejí, ale Okamurův volič na ně slyší. Sice nakupuje ve vietnamské večerce a chatu mu opravovali Ukrajinci, ale Okamura je jediný, kdo se dokáže imigrantům postavit a ochránit naši vlast.
Mluvil jsem s jedním z jeho novopečených voličů, a nebyl ochoten připustit, že pokud se spustí další imigrační vlna do Evropy, bude Česká republika jedním z posledních, kdo s tím něco bude moci dělat. Rovněž budeme jedni z posledních, koho se budou jak hraniční státy, přes které imigranti půjdou, tak Brusel ptát na jejich názor. Stejně tak ten novopečený volič SPD – léta předtím můj dobrý kamarád – neslyšel na to, že Česku zbývá v rámci řešení migrační vlny řada možností: platit, platit a platit. Řekům, Italům, Španělům a dalším pro imigraci vstupním zemím přispívat na to, aby ten problém řešili na místě, kde bude. A pak platit, platit a platit na provoz uprchlických táborů co nejblíže místu, odkud uprchlíci utíkají.
Protože příští imigrační vlna nebude s největší pravděpodobností hnána vidinou lepšího života v Německu, Švédsku či jiných zemích, které v regionu severní Afriky a Středního východu znají. Příští vlnu nepovede tah německých sociálních dávek, ale tlak sucha. Ti lidé budou utíkat proto, že se jejich regiony stanou suchem a vedrem neobyvatelnými, a my je – abychom sami neztratili své lidství – nebudeme moci nechat umřít žízní. Takže příspěvky na řešení (momentálně ne úplně aktuální) imigrační krize, které bude moci ČR přinést, jsou čtyři: Prachy, prachy, prachy a vojáci do evropských pohraničních hlídek. Voliči Tomia Okamury ale dobře vědí, že nás Okamura a SPD před imigranty ochrání, a protože díky němu také vystoupíme z EU, tak to budeme mít zadarmo.
Jistě shodou okolností již dlouhé týdny otázku imigrace ve svých vystoupeních zmiňuje premiér Andrej Babiš. Činí tak v době, kdy řešíme koronavirovou epidemii, očekáváme podzimní vlnu nemoci, která může být vinou antivakcinačních aktivistů drtivá, postupuje globální rozvrat klimatu, blíží se energetická nesoběstačnost země a kus republiky zničilo tornádo. Ale Babiš najednou – bez nějakého viditelného důvodu či podnětu – hraje na imigrantskou strunu. Okamura sdělil veřejnosti, že si nedovede představit Babiše jako premiéra. Sebe jistě ano. Babiš si zase zcela jistě „vystačí“ s postem ministra financí. I tento post mu postačí, aby hlídal tok dotací do jeho Agrofertu, a ochrání jej před stíháním. Navíc si – byť jde o pustou domněnku – myslím, že inteligentní, manipulativní a celoživotním pohybem ve velkém byznysu zocelený Babiš dokáže Okamuru nenápadně dostat pod kontrolu, i kdyby byl šéf SPD premiérem.
A nikomu neuniklo, že Babiš – což je v předvolebním boji zcela nevídané – chválí konkurenta. Otce nově založené Přísahy pana Šlachtu řečeného „Babišův policajt“. Jeho veřejná vystoupení, program Přísahy i její personální složení ukazují, že je pan Šlachta ve světě politiky zcela dezorientovaný – a že i jej může manipulativní a sugestivní Babiš vcelku snadno získat pod kontrolu. A nyní, když SPD podpořil Václav Klaus, zcela reálně hrozí, že tato triáda po volbách získá většinu.
Co vlastně řekl Klaus?
Veselý vyzve prezidenta, aby mluvili o velkých věcech a dostali je do veřejného života, prostoru. Václav Klaus nejprve řekne, že oni dva to do veřejného prostoru nedostanou. Že by s tím měly přijít politické strany. „Teď jde o to, jestli my – my, každý silou, kterou máme – to chceme nebo můžeme dostat do veřejného prostoru bez toho, že se toho chopí všichni pánové Rakušanové, Fialové, Adamová Pekarová, a Fiala a tak dále. Tak já myslím, že bez toho my to nedostaneme do veřejného prostoru.“
Ano, ani já nerozumím tomu, co je míněno výrokem, že by s něčím měly přijít politické strany, ale bez toho, aby se toho chopili jejich předsedové. Klaus pokračuje: „Oni se těch témat budou štítit, oni se jich budou bát. Oni by se namočili, kdyby řekli nějaký silný soud, oni by se neodvážili namočit se. Oni se potřebují jen po povrchu nadnášet nad vodami a nenamočit se. Nešlápnout do té vody.“
Pan Veselý sdělí, že se s tím nehodlá smířit. Prezident Klaus – nejspíše žertem – říká, že by měl pan Veselý založit politickou stranu a že ho bude volit. Veselý opáčí: „Vy opravdu nevidíte na politické scéně nikoho, kdo by se těmto věcem, nebo alespoň jedné z nich, chtěl postavit?“
„Jedné z nich… Já třeba vidím, a vůbec nechci propagovat tu či onu politickou stranu, ale já myslím, že je jedna strana, která… Nad kterou můžeme mít spoustu otazníků, ale alespoň vůči tomu covidu a vůči té Evropské integraci se vymezuje jasně Okamurova SPD. Ale jinak – kdybyste mě mučili, tak bych u ODS žádné vymezování se vůči těmto tématům prostě neviděl.“
Ano. To je typická klausovská nepodpora. Ale bohužel, stále velice účinná. Generace Klausových vrstevnických fanoušků a především fanynek nevymřela, osmdesátka už dneska není věk na umírání. Mají volební hlas, sám jimi milený Václav sice nekandiduje – ale určitě bude dobré se při volbách řídit jeho radami! Tak to tam, táto, té SPD hodíme, když to pan prezident vidí takto! A já dostal strach. Protože tato Klausova nepodpora Okamury může rozhodnout, že ve volbách na podzim populisté vyhrají. Povolební koalice SPD–ANO–Přísaha. A pak Bůh chraň tuto zemi.
Tyto tři subjekty jsou v úplnosti asystémové, populistické, a v případě Přísahy i zcela naivní. Ale – s podporou Václava Klause – ty volby asi opravdu vyhrají. Miloš Zeman takovou vládu bude jmenovat s neskrývaným nadšením. Zato nám, sedícím v té pražské kavárně, potom zbude jediné: Hádat, zda se proměna politického stylu a systému v České republice přiblíží poměrům „jenom“ v Maďarsku, či rovnou v Bělorusku.
