ROZHOVOR / Možná přijde válka a my se na ni musíme připravovat, řekl Plk. JUDr. Václav Pelikán kolegům, když před více než rokem začal na Policejním prezidiu ČR šéfovat oddělení krizového řízení. Tehdy od nich dostal přezdívku ministr války. „Mysleli, že přicházím s něčím, co nikdy nenastane, a nebrali to vážně. Teď už se mi nesmějí,“ řekl deníku FORUM 24 muž, který pomáhá prolomit jedno české tabu.

O neochotě politiků a dalších odpovědných osob mluvit na veřejnosti o válce, protože to obyvatelstvo nerado slyší, již deník FORUM 24 psal několikrát. Jedním z těch, kteří to ale považují za svou povinnost, je poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek. Na pondělním semináři Odolnost obyvatelstva a připravenost na krizové situace na půdě poslanecké sněmovny, který zorganizoval, vystoupil mimo jiné Václav Pelikán, vedoucí oddělení krizového řízení Policejního prezidia ČR.

Dále čtěte

Vojenský historik Řepa: Političtí hokynáři o válce nemluví. Státník Pavel ano a také to schytává

ROZHOVOR / Když politici budou řešit jenom bezprostřední volební zisk a téma hrozeb se budou snažit vytlačit, můžeme se jednou…

Jeho prezentace, na rozdíl od krizové příručky 72 hodin vydané loni ministerstvem vnitra, obsahovala i slovo válka, a to rovnou v této podobě: VÁLKA. Pelikán mimo jiné řekl, že by nebylo od věci vrátit se k podobným cvičením civilní ochrany, která byla běžná v 80. letech minulého století. Byl by také pro, aby se v případě krize do fungování společnosti zapojila i mládež od 15 let. Jako příklad zmínil studenty zdravotních škol a skauty. „Krizový zákon to umožňuje. Jde jenom o to to s nimi nacvičit,“ řekl s tím, že právě ohledně praktické přípravy naráží na neochotu, a to na všech možných úrovních.

Co by z té letargie Česko probudilo?

Pravděpodobně až nějaká významně negativní mimořádná událost. I Ukrajinci si mysleli, že se jich válka netýká, pořád měli klid, ale naštěstí se trochu připravovali. U nás, když se řekne cvičení, tak soukromý sektor začne říkat, no jo, ale nám ujdou zisky. Když budete cvičit výpadek proudu, budeme muset zavřít obchod. Kdyby si policie s ministerstvem obrany chtěly nacvičí přesuny vojsk přes naše území, znamenalo by to omezení dopravy. Byly by ucpané silnice, zhoršilo by se zásobování, lidé by se nedostali, kam potřebují. Může za to naše pohodlnost. To že denně vozíme z Holandska tulipány a čerstvé ryby ze Středozemního moře, přitom znamená, že máme silnice ucpané kamiony, které potřeba nejsou.

Takové cvičení by šlo ale nařídit, ne?

Když je politická vůle, tak to samozřejmě jde. Právní předpisy jsou k tomu dostatečné, jenom to musíme chtít. Rezorty ministerstva vnitra a obrany to připravují, ovšem konečné schválení bude na vládě.

Dále čtěte

Po speciálu s názvem Velký pumpař se jen zaprášilo. Už je tu dotisk, objednávejte

Díky úspěšné veřejné sbírce se podařilo vybrat dostatek finančních prostředků k vydání speciálního časopisu, ve kterém se zabýváme tím, co…

Proč je podle vás i po více než čtyřech letech konfliktu na Ukrajině válka v české společnosti jakýmsi tabu?

Dlouho byl mír, jen občas nějaká povodeň. Když přijde tornádo, tak se to pak uklidí, voda za čtyři pět dní odteče a všechno se opraví.

Ale teď hrozí něco jiného.

Ano, hrozí. Snažíme se na to připravovat a správně to komunikovat i navenek. Strategická komunikace státu je úloha skutečně všech rezortů.

Bývalý náčelník Generálního štábu Karel Řehka na semináři prohlásil, že občané by měli tlačit na politiky, aby se to stalo tématem. Neměli by být aktivnější spíš politici?

Obojí. My všichni se máme starat, vždyť je to naše odolnost. Nemůžeme jenom čekat, až nám někdo shora přisune nějaký další leták.

Hodila by se nám funkce ministra civilní obrany jako mají třeba ve Švédsku?

Nevím, jestli přímo funkce ministra, ale civilní ochrana a obrana jsou disciplíny, které jsme tady před rokem 1989 měli. Tak jak byl klid a mír a dlouho to vypadalo, že už se nikdy nic vážného dít nebude, tak se to přirozeně odsouvalo a oslabovalo. Myslím si, že by se měl tento systém znovu vybudovat. A je jedno, jestli v rezortu obrany, nebo vnitra.

Dále čtěte

„Je to trochu jako myslet na smrt, ale taková je doba.“ Češi ve Skandinávii vítají tamní připravenost na válku

Zatímco v Česku se o přípravách na válku skoro nemluví a informovanost obyvatel je v tomto smyslu téměř nulová, osvěta…

Na semináři jste uvedl, že četba Švejka není moc dobrá inspirace, co se týká odolnosti státu.

Švejk je kniha zábavná, hezky popisuje všechno možné, co se ve státní byrokracii děje, ale z výkonu našich vojáků a ze státu si dělá legraci, jako bychom nebyli schopni bojovat, zorganizovat plnění složitých úkolů a bránit tuto zemi. Přitom to není pravda. Naši vojáci bojovali dobře na italské frontě, v Srbsku, na východní frontě. To, že některé jednotky dezertovaly nebo přešly na druhou stranu, je věc jiná.

Jakou jinou knihu byste doporučil?

Žáby v mlíku od Jana Drnka (Rozsáhlá literární mystifikace inspirovaná historickými událostmi kolem Mnichovské dohody v roce 1938 vychází z tehdejšího rozdělení sil v Evropě a zvažuje možnost, že by se českoslovenští politici rozhodli postavit Hitlerově armádě, poz. red.).To je dobrá kniha, u které si lidi můžou uvědomit, že se dokážeme bránit a že můžeme ovlivnit, kam se naše země bude ubírat.