Vakcinolog Roman Chlíbek: Očkování proti covidu každý rok? Umím si to představit

Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek (ČTK)

Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek | FOTO: ČTK

Pomáhat s bojem proti covidu-19 by možné budoucí vládě koalic SPOLU a Pirátů se Starosty měl nový odborný tým. V čele Národního institutu pro zvládnutí pandemie stojí předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. „Myšlenkou bylo zapojit lidi z různého názorového spektra, abychom hledali společné a jednotné řešení. Ne, aby jedna skupina něco řekla, a ta druhá to zase rozbourala,“ prozradil v rozhovoru pro deník FORUM 24.

Co bude úkolem Národního institutu pro zvládnutí pandemie?

Pokud bude jmenován – protože zatím to je jenom ve fázi jakéhosi seskupení lidí, kteří jsou různých odborností a jsou ochotni pomáhat svými odbornými znalostmi a radami – tak to bude odborný nezávislý poradní orgán.

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roam Black Černý a Michal Hošek)

Ta myšlenka byla taková, že tam budou zastoupeni nejenom lékaři, ale i přírodovědci, lidé, kteří se zabývají diagnostikou, statistici, analytici a lidé, kteří jsou schopni sledovat veškeré publikované vědecké studie týkající se covidu. Tedy jak té nemoci, léčby, tak i očkování. No a úkolem bude připravovat odborné podklady, které spolu s analýzami budou předkládány ministerstvu zdravotnictví; to se podle nich buď bude řídit, nebo nebude. Ale mělo by je používat jako odborný podklad pro případná rozhodování a přijímání opatření.

Myšlenkou bylo zapojit lidi z různého názorového spektra, abychom hledali společné a jednotné řešení. Ne, aby jedna skupina něco řekla, a ta druhá to zase rozbourala. Když to zjednoduším, posadit k jednomu stolu klíčové hráče, kteří o pandemii hovořili a diskutovali. Spolu si to ujasnit a najít nějaký konsenzus. To, že to bude náročné, je zcela jednoznačné, protože na všechno nejsou stoprocentní exaktní data. Potom mohou být dva, tři odborné pohledy, protože každý má svůj kus pravdy.

Tým vašich odborníků má zatím osmadvacet členů, údajně by se však měl ještě rozšiřovat. Je nějaké jméno, které byste v týmu rád viděl?

V tuto chvíli jsou lidé, se kterými se ještě jedná. Ale je to skutečně otázka spíše analýz a statistik, takže si myslím, že tam ještě pořád může být víc biostatistiků a analytiků. A pak jsou někteří odborníci třeba i na infekční choroby, kteří spíše preferují formu, že budou pouze poradci na aktuální téma.

Jak hodnotíte nově zavedená opatření současné vlády? Mám na mysli například konec proplácení testů nebo povinnost hospodských kontrolovat každého hosta.

Je to jasná snaha dostat více lidí k očkování, protože zatím je ta proočkovanost nesrovnatelně nižší, než je v jiných evropských zemích, a ukazuje se, že nic účinnějšího než očkování tady zatím není a dlouho nebude. Když někdo věděl, že si může několikrát za měsíc zajít na bezplatný test a dostane nějaké potvrzení, které mu bude stačit, tak věřím, že si teď řekne – pokud za testy bude muset platit a není odpůrcem očkování – že bude jednodušší se nechat očkovat. Z hlediska ochrany a účinnosti je to daleko lepší opatření, než se neustále dokola a dokola testovat.

Ale opatření, která jsou zaváděna a nikdo je nekontroluje a nevymáhá, jsou k ničemu. Pak se tedy divíme, proč nefungují, protože epidemicky mají opodstatnění, ale v praxi zjišťujeme, že jsou bezzubá a nefunkční. Ono je to často proto, že nejsou dodržována. Jestliže v jiných zemích není problém pro číšníka po usazení hosta během chvíle zkontrolovat, zda prodělal nemoc nebo byl naočkován, tak nerozumím tomu, proč se u nás tomu někteří brání a říkají, že je to technicky složité, personálně náročné a že to bude odrazovat lidi chodit do hospod. Když to jde jinde, musí to jít i u nás.

Nemůže ale ukončení bezplatného testování zkreslovat údaje o počtu nakažených?

Já si to úplně nemyslím, protože největší záchyty pozitivity jsou u takzvaných diagnostických a epidemických testů. To znamená u těch, na který člověk jde, když má příznaky a potíže nebo byl s někým v kontaktu a má to nařízené. To bude fungovat dál, tam to lidé budou mít stále bezplatně. Mění se jenom testy, na které chodí zdravý člověk, který chce jít do restaurace. Tam ten nárůst pozitivity není tak vysoký.

Demonstrace proti očkování a proti údajně zfalšovaným volbám. Praha 31. 10. 2021 (Jenny Nowak/ se svolením autorky)

Vysvětlujete si zvýšený zájem o očkování v posledních dnech právě zrušením bezplatných testů?

Určitě se to na tom podílí. Pak je to tím, že se zavedlo přeočkování a řada těch lidí tam chodí právě z toho důvodu. Třetí důvod je podle mě to, že někteří lidé vidí, že se ta situace začíná opakovat a covid je takzvaně zpátky.

Jak dlouho si myslíte, že takový zájem o očkování vydrží?

Je to jako se vším. Ten zájem bude fungovat tak dlouho, jak dlouho se uvidí, že jsou ta přijímaná opatření i nějakým způsobem vymáhána a kontrolována. Pak také záleží, jak se bude propagovat třeba to přeočkování, které za mě se pořád propaguje poměrně málo. Protože lidé, kteří už na to mají nárok, tak zatím k přeočkování skutečně došlo u dvaceti až dvaadvaceti procent z nich.

Jak hodnotíte kroky současné vlády v boji s koronavirem? Nezanedbalo se něco třeba kvůli parlamentním volbám?

To si netroufám takhle hodnotit, protože skutečně nevím, jestli kvůli volbám třeba oddalovali některé nepopulární kroky. To úplně neumím posoudit. Pravda je ta, že některá ta opatření byla – z mého pohledu – přijímána vždycky strašně zdlouhavě a pomalu. Dlouho trvalo, než byla navržená opatření realizována. Já chápu, že tam byla celá řada třeba technických důvodů, proč to nešlo, protože se musely přenastavit systémy v elektronizaci sledování toho covidu – a to taky nejde ze dne na den. To všechno chápu, ale přesto si myslím, že některá ta opatření – když víme, že ta situace je špatná už teď – se dají zavést, co nejdříve je to možné, a ne za čtrnáct dní. Možná to je i kritikou, že jsou to nepředvídatelné a neplánované kroky, o kterých lidé nevědí s velkým předstihem. Pak to podle mě skočilo do dalšího extrému, že se teď bude říkat vše s velkým předstihem. Takže když vím, že bych to opatření už teď potřeboval, tak ho raději naplánuju za čtrnáct dní, aby tam byl ten předstih.

Jsou nějaká opatření, která byste vy osobně zavedl?

V tuhle chvíli je to i otázka, jak se postavit k testování ve školách. Jsou tady hlasy, které volají, že si máme zvyknout na to, že to je běžná respirační nákaza, pojďme se vracet k normálu a v normální situaci se běžně preventivně netestuje. Ale ta situace teď není příliš dobrá a myslím si, že by přeci jenom ještě stálo za to ve školách vychytávat ty pozitivní děti. To se sice zavádí, ale opět už vidíme, že to letí raketově nahoru. Takže si myslím, že už teď by se to dalo rozšířit do více okresů. Do těch nejpostiženějších a vydržet třeba do Vánoc. Pak na moje gusto pořád nejsou do očkování dostatečně zapojeni praktičtí lékaři, to jde strašně pomalu a trvá to.

Dále bychom se měli zpátky zaměřit na domovy důchodců. My jsme se uklidnili, že se v nich nic neděje a už je všechno v pohodě. Ale pokud se nepohlídá, aby všichni ti senioři dostali třetí dávky, tak se může stát, že se to v domovech důchodců znovu začne šířit.

Strany možné budoucí pětikoalice říkají, že už nikdy nedovolí další lockdown. Hrozí podle vás ještě?

Já si myslím, že skutečně nehrozí. Protože víte, že ty lockdowny se tady sice přijaly, loni v tu chvíli měly svůj efekt, byly hodně bolestivé, ale nakonec jsme stejně nebyli schopni tu pandemii zlikvidovat. My jsme to možná jenom přibrzdili a oddálili. Tehdy jsme říkali, že to zpomalení je důležité hlavně proto, abychom to dotáhli do doby, kdy tady bude dostupná vakcína. A do té doby jsme se teď dostali. Takže z mého pohledu už není čas ani důvod na lockdown, ale je potřeba hledat, jak ta opatření zefektivnit a jak je využívat v maximální možné míře a kontrolovat to.

V počátcích epidemie covidu-19 se tvrdilo, že proti vážnému průběhu onemocnění bude stačit jedna dávka očkování, následně to byly dvě a nyní jsme u třetí dávky. Kolik jich ještě bude třeba?

To není ukázka žádného selhání. Od začátku se říkalo, že je to zcela nové onemocnění. Stejně, jako přicházejí nové léky, mění se jejich dávkování a objevují se nové strategie jak a koho čím léčit, tak to stejné je u očkování. Teprve ta postupná data ukazují, že těch dávek je potřeba více. U některých lidí se ukazuje, že je potřeba po půl roce už první přeočkování. Kam to půjde dál, se dá jen těžko odhadnout. Ale na druhou stranu, pokud by se z toho teď na několik let stala respirační sezónní nákaza, proti které bude potřeba očkovat jednou ročně – stejně jako u chřipky – tak je to věc, kterou si dovedu představit. A nepovažuju to za něco šíleného, že se teď každý rok budeme muset očkovat. U chřipky se to tak taky děje.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]