Americký komentátor Ilan Goldenberg se zabývá tím, zda hrozí vypuknutí velkého vojenského konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy. Ve svém článku na stránkách Foreignaffairs.com nazvaném „Jak by mohla vypadat válka s Íránem“ (4. června 2019) rozebírá, jak by k něčemu takovému mohlo dojít a jaké by byly následky. Není to úplně optimistické čtení, protože kdyby se konflikt skutečně rozjel v plné síle, znamenalo by to ještě větší zásah do běhu světa, než byla irácká válka. Změna k lepšímu by to nebyla. Ačkoliv se Írán zdá být daleko, zasáhlo by to nepochybně i nás.

Goldenberg začíná nicméně optimisticky: „Dobrou zprávou je, že situace není tak špatná, jak se zdá. Zdá se, že žádný z hráčů – s možnou výjimkou Boltona (poradce prezidenta Trumpa) – opravdu nechce válku. Íránská vojenská strategie je udržet napětí na nízkém bodu varu a vyhnout se přímé konfrontaci se Spojenými státy. Washington při nedávném nasazení vojska zaujal na veřejnosti tvrdý postoj, ale tento krok nebyl ani důsledný, ani příliš neobvyklý. Kdyby se Spojené státy skutečně připravovaly na válku, přísun vojenských prostředků do regionu by byl mnohem dramatičtější.“

Pak je ale ta špatná zpráva. Válka stále ještě může vypuknout a to dokonce i tehdy, když ani jedna strana nebude chtít bojovat. Co k tomu může vést? „Chybná kalkulace, nepovšimnuté signály a logika eskalace by mohly vést k tomu, že se i menší střet změní v regionální požár – s ničivými účinky na Írán, Spojené státy a Blízký východ.“

Mezi Spojenými státy a Íránem hrozí nedorozumění a to proto, že oba aktéři se rozhodují pod časovým tlakem, na základě nejistých informací a v prostředí hluboké vzájemné nedůvěry. Obě země také kvůli silnému bezpečnostnímu dilematu mohou situaci špatně vyhodnotit a obranná opatření druhé strany považovat za projev agrese.

Podle jednoho scénáře by všechny eskalační tlaky mohly způsobit velký konflikt. „Spojené státy potopí několik íránských lodí a zaútočí na přístavy a vojenská výcviková zařízení. Írán položí miny a zaútočí na americké lodě v Perském zálivu. Íránští bojovníci zabijí desítky amerických vojáků, humanitárních pracovníků a diplomatů v regionu a íránské rakety zaútočí na americké základny v Bahrajnu, Saúdské Arábii a SAE, což způsobí omezené škody.“

Co potom udělají USA? Buď budou pokračovat v eskalaci typu oko za oko, nebo se pokusí přemoci nepřítele a zničí co nejvíce jeho vojenských zařízení, jako kdysi během operace Pouštní bouře proti Iráku v roce 1991. „Pentagon doporučuje ‚udělat velký krok‘ tak, aby americké síly nebyly vystaveny dalším íránským útokům. Bolton a ministr zahraničí USA Mike Pompeo tento plán podporují. Trump souhlasí a považuje velký útok za jediný způsob, jak uniknout ponížení.“

Pak to může vypadat následovně: Spojené státy vysílají do svých základen na Blízkém východě zhruba 120 000 vojáků, což je číslo, které se blíží 150 000 až 180 000 vojákům nasazeným v Iráku mezi roky 2003 až 2008. Americká letadla napadají konvenční íránské cíle a velkou část íránské jaderné infrastruktury v místech Natanz, Fordo, Arak a Esfahan. Armáda ještě nezačne s pozemní invazi a nesnaží se svrhnout režim v Teheránu, ale do regionu jsou vyslány pozemní síly, aby byly připraveny na invazi, pokud to bude nezbytné.

„Iránská armáda je brzy přemožena, ale ještě předtím podnikne silný, všestranný protiútok. Vystupňuje kladení min a útoky malých lodí na americké síly v Perském zálivu. Raketové útoky, kybernetické útoky a jiné sabotážní akce proti ropným zařízením v Perském zálivu posunou celosvětové ceny ropy prudce vzhůru na celé týdny nebo měsíce, možná až na 150 dolarů za barel. Írán vystřelí na americké základny tolik raket, kolik bude schopen. Mnoho raket mine cíl, ale některé ne. Íránští bojovníci se zaměří na vojáky USA v Afghánistánu, Iráku a Sýrii a Hútíové, povstalci podporovaní Íránem v Jemenu, vystupňují své raketové útoky proti Saúdské Arábii. Írán se může dokonce pokusit o teroristické útoky na velvyslanectví Spojených států amerických nebo vojenská zařízení po celém světě – ale pravděpodobně neuspěje, protože takové útoky je obtížné úspěšně realizovat.“

Konflikt ale bude pokračovat i poté, co ustanou velké vojenské operace. Bojovníci spojení s Íránem jsou těžko porazitelní a budou se v dalších letech zaměřovat na americké síly a partnery na Blízkém východě. Americké letecké útoky by mohly íránský jaderný program opozdit na dobu od 18 měsíců do tří let, jenže letecké útoky nemohou zničit vědecké know-how a konflikt může přimět Írán, aby pokračoval v programu v podzemních zařízeních a skutečně vyvinul jadernou zbraň, což je cíl, kterého se zatím vzdal.

„Jakákoli válka s Íránem by uvázala Spojené státy v dalším konfliktu na Blízkém východě pro nadcházející roky. Válka a její následky by pravděpodobně stály stovky miliard dolarů a neohrožovaly by jen Trumpa, ale i budoucí prezidenty USA. Takový závazek by znamenal konec předpokládaného posunu Spojených států k velmocenské hospodářské soutěži s Ruskem a Čínou.“

Tolik Ilan Goldenberg. Ač to někomu může připadat jako dění ve vzdáleném koutě světa, není tomu tak. Jak je to dění blízko každý pozná, až zajede k benzinové pumpě. Poznají to podnikatelé, kterým se prodraží doprava zboží a je jasné, co pak udělají. Oslabená Amerika bude výzva pro ty, kdo budou oslabeni méně. Do toho Donald Trump rozjel různé hry, které zhoršily vztahy jeho země s Mexikem, Evropskou unií a Čínou. Hezké dopisy si vyměňuje jen s Kim Čong-unem, který ale zatím nehnul ani prstem. Pokud je za tím vším nějaký geniální plán, nikdo asi netuší, jaký by to měl být. Spojené státy jsou navíc od 1. ledna bez řádného ministra obrany, protože ten poslední, Jim Mattis, rezignoval a důvodem zřejmě byly neshody s Trumpem.

Článek Ilana Goldenberga byl napsán ještě před událostmi tohoto týdne, kdy Trump zastavil útok proti Íránu pouhých deset minut před jeho zahájením. Ten měl být odvetou za sestřelení amerického bezpilotního letadla Íránci. Nakonec provedli jen kybernetický útok, který ochromil počítačové systémy, pomocí kterých íránské revoluční gardy kontrolují zařízení na odpalování raket a řízených střel. Kdo má rád vzrušení, přijde si možná v brzké době na své.

Revue Forum Banner
Jan Jandourek
Jan Jandourek
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora