Analytik a komentátor Jonathan Fink ve svém komentáři na YouTube varuje, že současné zlepšení situace na ruských čerpacích stanicích je pouze iluzí. Podle něj režim sice zkrátil fronty u benzínek, ale učinil tak za cenu vyčerpání všech dostupných rezerv. Skutečná krize přijde na podzim.

Fink ve své analýze, kterou zveřejnil na kanálu Silicon Curtain s odkazem na investigaci deníku Financial Times a na ruské disidentské zdroje, tvrdí, že Kreml dlouhodobě skrýval náklady války na Ukrajině, ale teď „válka dorazila až k pumpě“. „Důsledky přicházejí z nebe. Jsou vidět v nákladních tarifech, ve sklizni, která přišla o dva týdny později a v některých oblastech není ani dokončená, a v cenách potravin, které už dva měsíce letí vzhůru,“ popisuje situaci Fink.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a vicepremiér Alexandr Novak v červenci veřejně prohlásili, že vládní opatření fungují a že palivová krize polevuje. Fink to odmítá jako zavádějící. „Obě prohlášení mohou být technicky pravdivá, ale jsou bezcenná kvůli tomu, co skrývají,“ říká analytik. Podle něj se fronty u benzínek zkrátily ze dvou důvodů: částečného restartu největší ruské rafinérie a přestávky v ukrajinských útocích, která trvala přibližně dva týdny v polovině července.

Dále čtěte

Po speciálu s názvem Velký pumpař se jen zaprášilo. Už je tu dotisk, objednávejte

Díky úspěšné veřejné sbírce se podařilo vybrat dostatek finančních prostředků k vydání speciálního časopisu, ve kterém se zabýváme tím, co…

Fink zmiňuje  disidentského novináře Michaila Nakima, který rozebírá sedm rezerv, které Moskva postupně vyčerpala, aby situaci udržela pod kontrolou. „Až na podzim v září přijde vrchol poptávky, nezbude v zásuvce už vůbec nic.“

K opatřením patří odložení plánovaných oprav sibiřských rafinérií na pozdější termín, masivní dotovaný dovoz paliv z Běloruska, Indie, Kazachstánu či Ázerbájdžánu, úplný zákaz vývozu benzinu, nafty i leteckého petroleje, manipulace s burzovními pravidly včetně zastropování cenových pohybů, povolení prodeje paliv extrémně nízké kvality a čerpání státních rezerv. „Žádné z těchto sedmi opatření nepřidává na ruský trh jediný litr ropy. Celá sada opatření slouží k přídělovému hospodářství, k distribuci zdrojů. A samozřejmě dávají přednost válce před obyvatelstvem,“ konstatuje Fink.

Zvláště absurdní je podle něj situace s dovozem. „Ruský antimonopolní úřad vyčíslil dovozovou alternativu na 100 tisíc až 160 tisíc rublů za tunu oproti domácí velkoobchodní ceně 15 440 rublů v červnu. (Pro představu, kolik je to v korunách, vidělte čísla vždycky přibližně čtyřmi.) Rozdíl je ohromující. Dovozci jsou dotováni více než 50 tisíc rublů za tunu. Rusko nakupuje benzin rafinovaný v Indii z ruské ropy, kterou prodalo Indii se slevou, a platí za to trojnásobek až šestinásobek. To není ani špatná ekonomika. To vůbec není ekonomika,“ říká Fink.

Dále čtěte

Uprostřed hnoje a odpadků. Pohřešovaní ruští vojáci končí na hřbitově, který připomíná skládku

Příbuzní několika příslušníků 102. gardového motorizovaného střeleckého pluku objevili hroby ruských vojáků na hřbitově neidentifikovaných těl ve městě Mospino nedaleko…

Fink upozorňuje na vládní dekret, který až do konce roku povoluje prodej benzinu a nafty s obsahem síry až 35krát překračujícím zákonem stanovené limity. „Vstřikovače a katalyzátory platí majitel auta, aby kompenzoval špatnou kvalitu benzínu, ne stát.“ Státní rezervy benzinu jsou podle jeho slov na poklesu a při současném denním deficitu by pokryly zhruba 40 dní, pokud by se vyčerpaly úplně.

Podle uniklého protokolu z jednání vicepremiéra Novaka má při distribuci paliva přednost stát, zásobování severu, obranný průmysl, železnice a zemědělství. Až poté přicházejí na řadu Krym, okupovaná území, Kaliningrad a teprve nakonec běžné čerpací stanice. „Ruský občan s automobilem je podle tohoto uniklého protokolu až za vývozem v rámci mezivládní dohody,“ upozorňuje Fink.

„Dřívější kampaň většinou zasahovala skladovací nádrže. Spektakulární požár, ale bohužel rychlá oprava. Současná kampaň míří na sekundární zpracovatelské jednotky, které z těžké ropy vyrábějí benzin a naftu. Když zasáhnete jednu z těchto jednotek, závod nemůže zpracovávat ropu vůbec, ať je zbytek závodu jakkoli neporušený,“ vysvětluje Fink.

Dále čtěte

To je ale překvapení. Až na to, že vůbec. Kritik prezidenta a Ústavního soudu chce za ANO do senátu

KOMENTÁŘ / Kdo ještě věřil, že ústavní právník Aleš Gerloch představuje nezávislý hlas, dostal definitivní odpověď. Bývalý prorektor Univerzity Karlovy…

Podle investigace Financial Times, na kterou Fink odkazuje, bylo vyřazeno více než 30 procent skutečné a 45 procent nominální rafinérské kapacity Ruska. Čtyři velké závody v Kirišii, Tuapse, Samaru a Syzranu podle deníku v době analýzy nezpracovávaly žádnou ropu. „Úspěch se nyní měří v měsících odstávky většiny zasažených zařízení.“ I po restartu potřebují závody více než rok, aby se vrátily na předválečnou úroveň.

Ceny paliva se dramaticky liší region od regionu. Fink uvádí případ Krasnojarsku, kde velké sítě prodávaly benzin AI-92 za 63 až 65 rublů na litr, zatímco nezávislé stanice v témže městě a týž den účtovaly 78 až 95 rublů, některé soukromé pumpy až 115 rublů. „To je téměř dvojnásobná cena za stejný produkt ve stejném městě ve stejný den. Země už nemá jednotný trh s palivy. Národní průměr přestal znamenat cokoli,“ konstatuje.

Podzimní poptávka po palivu je podle Finka kritická, protože souvisí se zemědělskou sklizní a zimním setím. „Na podzim má ruská poptávka po palivu dva sezónní vrcholy… Podzimní vrchol je pozdní sklizeň a zimní setí. Nemůžete požádat kombajn, aby zůstal doma, protože pak nebudete mít co jíst,“ upozorňuje. Zároveň se blíží odložené opravy sibiřských rafinérií a přechod na zimní druhy nafty, což dále pohltí kapacity.

Dále čtěte

Staňte se členy Klubu FORUM. Demokracie není samozřejmost

Jsou chvíle, kdy nestačí jen číst zprávy. Jsou chvíle, kdy cítíte, že chcete být víc než jen pozorovatelem. Jsou prostě…

Fink ale zároveň varuje před předčasnými předpověďmi o brzkém kolapsu Ruska. „Palivová krize ruskou armádu nezastaví. Ta bude mít přednost. Ruskou ekonomiku palivová krize nepoloží, protože se může transformovat do plně centralizovaného příkazového hospodářství.“ Přesto je podle něj současný vývoj pro Kreml nebezpečný. „Čtyři a půl roku byl ruský stát extrémně dobrý v ukrývání nákladů války, převádění do statistik, které lze utajit, a do údajů o obětech, které se dějí cizím rodinám a které lze většinou umlčet. Ale válka dorazila k pumpě,“ shrnuje Fink.

„Rusko čelí palivové krizi, která podle všeho ještě nevrcholila. Ještě ani pořádně nezačala. Ukrajina vítězí a zlo nezvítězí.“