Bojovníci Hizballáhu. FOTO: commons.wikimedia.org/CC AS 4.0/khamenei.ir
FOTO: commons.wikimedia.org/CC AS 4.0/khamenei.ir
NÁZOR / Když se mluví o současné válce v Izraeli, pozornost se logicky soustředí na Gazu a teroristické hnutí Hamás. Méně už se mluví o tom, že zde existuje ještě druhá fronta na severu Izraele podél hranice s Libanonem, kde probíhá ozbrojený konflikt s hnutím Hizballáh.
Libanonské teroristické hnutí Hizballáh bylo založeno libanonskými šíity v roce 1982 a je silně inspirováno íránskými revolučními gardami a Írán ho také financuje a vyzbrojuje. Jeho cílem je bojovat proti Izraeli. Je odděleno od libanonské armády a v podstatě si na jihu Libanonu dělá, co chce. Celá řada zemí označuje Hizballáh jako teroristické hnutí, včetně USA, Velké Británie, Kanady, Argentiny, Arabské ligy, Německa atd. Evropská unie alibisticky uznává za teroristickou organizaci pouze tzv. ozbrojené křídlo hnutí.
Arzenál Hizballáhu je označován za největší arzenál zbraní v rukou nestátní organizace. Odhaduje se, že hnutí v současnosti disponuje asi 130 tisíci raketami, především kratšího doletu, ale má například i rakety Fateh-110 s doletem až 300 km, kterými může bez problému zasáhnout celé území Izraele s výjimkou jižní poloviny Negevské pouště. Podle neověřených zdrojů má i určité množství raket Scud s doletem 300–550 kilometrů, čímž by dosáhl až na nejjižnější cíp Izraele. Hizballáh nemá žádné letectvo, ale nově je vybaven íránskými drony.
Útoky na Izrael trvají prakticky od začátku války. Jedná se o útoky menší intenzity, s použitím raket kratšího doletu, protitankových střel a dronů. Útoky jsou ale každodenní, někdy vícekrát za den a jejich cílem je spíše obtěžovat než dosáhnout nějakých vojenských cílů. Nicméně narušení denního života je značné, protože pohraničí muselo být evakuováno. Jedná se asi o šedesát tisíc lidí, kteří jsou již skoro tři měsíce mimo domov, ubytováni dočasně v různých ubytovnách a hotelích. Další desítky tisíc lidí odešly dočasně ze severu Izraele o své vlastní vůli z míst, která nebyla oficiálně evakuovaná. (To jsou pouze lidé evakuovaní ze severu Izraele kvůli Hizballáhu. Není zahrnuto dalších asi 120 tisíc lidí evakuovaných z kibuců a obcí kolem Pásma Gazy kvůli Hamásu.)
V srpnu 2006 byla ukončena tzv. druhá libanonská válka rezolucí Rady bezpečnosti OSN (rezoluce UNSCR 1701), kterou odsouhlasil jak Libanon, tak Izrael. Podle ní mělo být hnutí Hizballáh odzbrojeno, izraelská armáda se měla stáhnout z Libanonu a na jihu Libanonu měla být rozmístěna libanonská armáda a jednotky UNIFIL. Poté, co se Izrael stáhl, libanonská armáda spolu s UNIFIL odmítla odzbrojit Hizballáh, takže rezoluce nikdy nebyla naplněna. Důsledky vidíme nyní po více než 17 letech.
Po útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 se podle vyjádření vůdce Hizballáhu Nasralláha zdálo, že Hizballáh nemá zájem se do války zapojit. Nicméně přestože k plnohodnotné válce s využitím plného arzenálu Hizballáhu zatím nedošlo, hnutí přesto dennodenně útočí na sever Izraele. Škody na majetku nejsou příliš velké, ale došlo k úmrtí několika vojáků a civilistů.
Izrael požaduje naplnění rezoluce z roku 2006, především stažení Hizballáhu za řeku Litani, aby se evakuovaní mohli vrátit domů. To Hizballáh odmítá, přestože byl izraelskou armádou donucen k menšímu ústupu z některých pozic více do vnitrozemí. Izrael jako odpověď útočí na základny hnutí Hizballáh na jihu Libanonu. Údajně se z této oblasti dočasně evakuovalo 70–100 tisíc libanonských občanů, takže evakuovaní jsou nyní na obou stranách. Slabá libanonská vláda, přestože projevuje ochotu naplnit výše uvedenou rezoluci, není schopna donutit teroristické hnutí Hizballáh (které je součástí libanonské vlády) se z pohraničí stáhnout.
V posledních dnech útoky Hizballáhu na Izrael značně posílily v reakci na likvidaci druhého nejvýše postaveného muže Hamásu Sáliha Arúrího izraelskými drony. K té došlo 3. ledna 2024 v libanonském hlavním městě Bejrútu, kde měl Hamás tajnou kancelář ve čtvrti patřící hnutí Hizballáh. V následujících dnech pak Izrael zlikvidoval několik významných členů hnutí Hizballáh. Dne 8. ledna byl eliminován Wissam Tawil, velitel speciální jednotky Radwan, zabývající se infiltrací do severního Izraele. Tento velitel byl kromě jiného zodpovědný za únosy izraelských vojáků v roce 2000.
Dne 9. ledna Hizballáh zaútočil drony na izraelskou vojenskou základnu v severním Izraeli, ale bez většího úspěchu. Údajně se jednalo o reakci na eliminaci Arúrího a Tawila. Tentýž den se Hizballáh pokusil napadnout drony izraelskou těžní plošinu zemního plynu Kariš (Žralok) ve Středozemním moři. Izrael také oznámil likvidaci velitele jednotky dronů Aliho Husseina Barjiho, Hizballáh to však později popřel. O den později, 10. ledna, byl zlikvidován velitel pozemních jednotek Hizballáhu Naber al-Qadri.
Nedá se očekávat, že mezinárodní diplomatický tlak na slabou libanonskou vládu pomůže situaci vyřešit. Lze tedy předpokládat, že Izrael bude muset donutit hnutí Hizballáh k odsunu se severního Libanonu vojensky, což by však zřejmě znamenalo plně rozvinutý vojenský konflikt a pozemní operaci. Již několikrát se zdálo, že je akce na spadnutí, ale zatím k ní nedošlo, protože Izrael je plně zaměstnán v Gaze, kde je potřeba dokončit likvidaci Hamásu a osvobodit zbylá rukojmí.
Tento týden však byly všechny izraelské nemocnice v severním Izraeli uvedeny do stavu pohotovosti a bylo jim nařízeno, aby se připravily na případné „tisíce zraněných“. Také jsou prováděna opatření pro případ výpadků proudu. To naznačuje hrozící pozemní operaci.
Hassan Nasralláh, vůdce Hizballáhu, čelí tlaku z více stran. Libanonská vláda se ho snaží přesvědčit, aby se hnutí stáhlo za řeku Litani. Írán zřejmě tlačí na pokračování v provokování Izraele. USA tlačí na zastavení provokací. Izrael mezitím bombarduje základny hnutí v jižním Libanonu. Už teď jsou ztráty hnutí Hizballáh výrazně vyšší než na izraelské straně a nelze očekávat, že by Hizballáh měl šanci vyhrát plně rozvinutou válku proti izraelské vojenské přesile. Uvidíme tedy, co přinesou budoucí dny, týdny a měsíce.
