V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině pociťovali Češi v uplynulém roce zejména soucit, obdiv a vztek. Vyplývá to z průzkumů, které pro Psychologický ústav Akademie věd ČR (AV ČR) vypracovala agentura Median. Sílila zároveň identifikace Čechů s demokratickou Evropou či se prohluboval jejich negativní postoj k ruské menšině, uvedla dnes AV ČR v tiskové zprávě.
Cílem výzkumu bylo podle akademie zjistit, které hlavní emoce panovaly v české společnosti po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu 24. února 2022. Výsledek vědci vyhodnotili z odpovědí 1022 respondentů ze začátku loňského března.
„Ukázalo se, že strach byl spíše v pozadí – na prvních místech se umístily pozitivní emoce k Ukrajincům: soucit s nimi a obdiv k jejich odvaze. Mnozí si jistě vybavili události roku 1968, kdy jsme se my ruské agresi vzdali,“ objasnila psycholožka Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR.
Klicperová zároveň uvedla, že Češi dále zažívali především vztek i zájem o dění, a následně pak pocit bezmoci, strachu či úzkosti.
V dalších měsících vědci dotazování čtyřikrát zopakovali, naposledy letos v únoru. Podle Klicperové intenzita emocí postupně klesala, i tak se ale držela poměrně vysoko.
„Nejvíce logicky opadl živý zájem, protože informací o událostech byl dostatek. Na špičce pociťovaných emocí ale po celý rok zůstal soucit a na druhé místo se postupně dostal vztek,“ sdělila Klicperová.
Ještě před začátkem války se podle akademie ptali vědci respondentů také na jejich pocit identifikace s demokratickou Evropou a na jejich postoj k ruské a ukrajinské menšině v Česku. Po 24. únoru odborníci tento průzkum zopakovali. „Ukázalo se, že zatímco před invazí respondenti obecně vyjadřovali spíše rezervovanou prodemokraticky orientovanou evropskou identitu, ihned po invazi se zejména nejintenzivnější identifikace s Evropou téměř zdvojnásobila,“ uvedla Klicperová.
Z komentářů respondentů mimo jiné vyplynulo, že se Češi díky členství v Evropské unii cítí ve větším bezpečí. Podle akademie se na začátku války zlepšil vztah české společnosti vůči ukrajinské menšině. Klicperová zároveň dodala, že se ani postoj vůči ruské menšině ihned nezhoršil.
„Rok poté ale shledáváme, že se sympatie k místním Ukrajincům ‚normalizovaly‘, vrátily na původní úroveň, zatímco postoje k Rusům u nás se během uplynulého roku velice výrazně zhoršily,“ řekla psycholožka.