Ukrajinský tank na frontě FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
Poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil během návštěvy USA svůj mírový plán na ukončení války, začaly se proti němu ozývat hlasy, že je v současné době nemožné jej splnit. Časopis The Economist nyní vzkázal Volodymyru Zelenskému, aby si Ukrajina stanovila skutečně dosažitelné vojenské cíle. Zároveň konstatuje, že je nutné urychlit proces přijetí Ukrajiny do NATO.
Podle The Economist potřebuje Ukrajina naléhavou změnu kurzu, aby bylo možno překonat současné krizové situace. K nim řadí především probíhající ofenzivu ruských jednotek na Donbasu, cílené ničení ukrajinské energetické infrastruktury ruským bombardováním a v neposlední řadě i celkovou únavu lidí z války, která trvá již déle než dva a půl roku.
„Armáda má co dělat zmobilizovat a vycvičit dostatek vojáků, aby dokázala udrželi frontovou linii, natož aby znovu dobyla okupovaná území. Roste propast mezi úplným vítězstvím, po kterém Ukrajinci touží, a jejich ochotou či schopností o něj bojovat,“ píše The Economist.
Tato „únava z války“ však roste i v zemích západních spojenců. Jak The Economist poukazuje, využívají toho extremističtí proruští politici v Německu či ve Francii, kteří podporu Ukrajině označují za vyhozené peníze. Ani v USA není jasné, jak se bude situace vyvíjet. „Pokud se Donald Trump vrátí do Bílého domu, mohl by fakticky předat Ukrajinu Vladimiru Putinovi,“ konstatuje The Economist, podle kterého ukrajinský prezident „ignoruje realitu“ tím, že je přesvědčen, že ukrajinské ozbrojené síly mohou v současné době vrátit všechna území anektovaná a okupovaná Ruskem od roku 2014.
„Nový přístup, který si zachová podporu Západu a sjednotí Ukrajince, začne tím, že vůdci budou upřímní ohledně toho, co znamená vítězství,“ vzkazuje Zelenskému The Economist.
Důvody, které vedly Putina k útoku na Ukrajinu, sumarizuje The Economist jednoznačně. Podle něj zaútočil na Ukrajinu ne z touhy ji dobýt, ale aby zabránil tomu, že se z ní stane prosperující a západně orientovaná demokracie. Ukrajinští spojenci by proto měli přimět prezidenta Zelenského, aby Ukrajince přesvědčil, že „nejdůležitější odměnou ve válce“ je právě zachování příslušnosti k Západu, a to bez ohledu „na to, jak moc chce vyhnat Rusko z Ukrajiny, včetně Krymu“. Na to totiž v současné době nemá „ani lidi, ani zbraně,“ konstatuje The Economist.
Západ by měl nicméně poskytnout takové vojenské kapacity a bezpečnostní záruky, které Kyjev potřebuje. „Jediným způsobem, jak zastavit válku, je ukázat Kremlu marnost další ofenzivy,“ uvádí The Economist. To si ovšem vyžádá další dodávky zbraní, včetně raket dlouhého doletu, schopných zasáhnout cíle i v hloubi ruského zázemí.
Neméně důležité je veřejně deklarovat, že Ukrajina bude pozvána ke vstupu do NATO. „Joe Biden by měl oznámit, že Ukrajina by měla být pozvána do NATO právě teď, i když je země částečně okupovaná a neuzavřela oficiální příměří,“ domnívá se The Economist, i když uvádí, že jde o krok kontroverzní, protože článek 5 Severoatlantické smlouvy stanoví, že útok na jednoho z členů NATO je považován za útok na celou alianci – a zbývající účastníci mu musí přijít na pomoc. „Biden by mohl dát jasně najevo, že článek 5 se nebude vztahovat na ukrajinská území v současnosti okupovaná Ruskem – jako tomu bylo v případě východního Německa po druhé světové válce,“ domnívá se The Economist.
O pozvání Ukrajiny do NATO se mluví již delší dobu. V těchto dnech o tom hovořil například vysoký představitel NATO na Ukrajině Patrick Turner u příležitosti ukrajinského Dne obránců. Turner ve svém projevu zdůraznil, že „NATO bude nadále poskytovat silnou podporu Ukrajině v jejím boji a na nezvratné cestě ke členství v alianci“.
1. října navíc do úřadu generálního tajemníka NATO nastoupil bývalý nizozemský premiér Mark Rutte, jenž je velmi hlasitým kritikem ruského diktátora Putina a patří k předním zastáncům vojenské pomoci Ukrajině i jejího členství v NATO. Nejde přitom jen o verbálně deklarovanou podporu. V době, kdy seděl v nizozemském premiérském křesle, zvýšila země výdaje na armádu na více než 2 % HDP a Nizozemsko bylo jednou ze zemí, které poskytly Ukrajině stíhačky F-16. Kromě toho se nizozemská pomoc soustředila i na dodávky dělostřelectva, bezpilotních letounů a munice.
„Putin se na Ukrajně nezastaví, pokud ho my nezastavíme teď,“ řekl Mark Rutte v OSN v září 2022, jen sedm měsíců poté, co Putin tuto válku rozpoutal.
