Válka zničila všechny moje představy a plány, říká ukrajinský herec Vitalij Salij z filmu Já, hrobař

Herec Vitalij Salij (Vitalij Salij / se souhlasem)

Herec Vitalij Salij | FOTO: Vitalij Salij / se souhlasem

Ukrajinský film Já, hrobař, který do českých kin vstoupil 27. října, byl napsán podle povídek a reálných zážitků ze hřbitova samotného scenáristy. Ten společně s dalšími členy filmového štábu v současnosti bojuje proti ruským vojákům na frontě. Černá komedie kombinuje humorné a šokující scény, absurdní situace i kriminální příběh. „Téměř každý ve válce na Ukrajině o někoho přišel. Takže pocit ztráty je teď takovým sdíleným pocitem,“ říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 herec Vitalij Salij.

Film Já, hrobař je natočený podle knihy, která se rychle po svém vydání stala velmi úspěšnou. Proč jste se rozhodl na filmu pracovat?

Když jsem dostal nabídku na filmu pracovat, přečetl jsem si jak scénář, tak tu knihu, protože jsem o ní dřív nevěděl. Moc se mi líbil celý ten námět, proto jsem se rozhodl na projektu pracovat. Doporučuji i ostatním, aby si knihu přečetli, protože má hodně vrstev, zápletek, postav, každý si tam něco najde.

Ukrajinská černá komedie Já, hrobař (Donart Film / se souhlasem)

Téma smrti je pro mě fascinující, vždy jsem se zajímal, jak se lidé se ztrátou vyrovnávají, co o sobě díky tomu zjistí, jak jim to změní život. Tomu se věnuji ve své herecké kariéře často a tím mě také ten film zaujal.

Jak se vám na filmu pracovalo?

Měli jsme skvělý tým lidí. Všichni se spolu smáli stejným vtipům a všichni brečeli ve smutných situacích. Byla to opravdu skvělá spolupráce.

Naučil jste se během natáčení něco nového?

Pro práci na hřbitově člověk žádnou speciální dovednost nepotřebuje, ale našel jsem si zase trochu jiný způsob hraní, který byl pro tuto roli potřeba. To se mi určitě bude hodit i v dalších projektech.

Jak byste popsal postavu Saši, kterého hrajete?

Na začátku filmu tuto postavu nalézáme ve zničeném stavu. Nemůže nic dělat, nemůže snít, jednat, je jakoby pozastavený. Celou dobu vlastně padá do propasti, klesá a zmenšuje se. Ale to světlo kolem něj, lidé v jeho okolí, láska – nechci toho moc prozradit – mu pomáhají se nakonec změnit.

Dokázal jste s ním soucítit?

Absolutně ne (směje se). Občas mě taky štvou lidi, stejně jako Sašu, ale opravdu jen občas a trochu.

Na pondělní slavnostní premiéře jste zmínil, že jste roli dostal poté, co jste režisérovi poslal monolog natočený ve svojí kuchyni. Co to bylo za monolog?

Jde o monolog z filmu, kdy Saša sedí v kuchyni se svojí dcerou a cítí se opravdu beznadějně. Nic pro něj nemá smysl a myslí si, že nic dobrého se mu nikdy nestane. Je to jeden z nejsilnějších momentů filmu.

()

Film už měl svou premiéru na Ukrajině, kde ho vidělo přes 25 tisíc lidí, přestože se tam odehrává válka. Co si o tom myslíte?

Myslím si, že celkový kontext a sdělení toho filmu se kvůli válce proměnily. Předtím to byl osobní příběh člověka, který o někoho přišel. Ale nyní se to proměnilo ve velký příběh, protože téměř každý na Ukrajině o někoho ve válce přišel. Takže pocit ztráty je teď takovým sdíleným pocitem. Proto se vnímání toho filmu proměnilo.

Navíc se mi zdá, že film se nyní stal určitou nutností, protože je nutné dát lidem v této době naději a směr. Je dobré jim ukázat, že stále existují i hezké věci, přestože třeba někoho ztratili.

Do Prahy jste přijel z Ukrajiny, abyste tu film propagoval. Jaké to je, být najednou od války pryč, v zemi, kde se žije „normálně“?

Moje osobní zkušenost je – protože momentálně pracuji nejen na filmu Já, hrobař, ale i na dalších projektech – že je důležité, aby se umělci zapojili, vytvořili takovou „kulturní frontu“. Ukrajinci po celém světě, i tady v Česku, kde jich žije přes 400 000, to potřebují. Doufám, že když se na ten film podívají, tak se budou cítit jako doma. Jsem rád, že jim můžu dodat ten pocit pohodlí, domova. Chci poděkovat České republice nejen za podporu filmu Já, hrobař, za uspořádání premiéry tady v Praze, ale také za podporu Ukrajiny a každého, kdo před válkou musel utéct. Je to pro nás nesmírně důležité. Děkuji.

Změnila válka na Ukrajině váš pohled na vaši kariéru?

Válka změnila naprosto všechno. Zničila všechny moje představy, plány. Člověk najednou vnímá změny, které se kolem něj dějí, mnohem citlivěji, ostřeji. Celá jeho realita je najednou zranitelná. A jako umělec se snaží dělat, co nejlíp může, aby se dostal dál, aby našel sám sebe a místo, kam patří.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články