Helena Válková oznámila, že se vzdá nominace na ombudsmanku. Dostala se pod silný tlak kvůli zprávám, že v době normalizace hájila zákony zneužívané proti disidentům a spolupracovala s prokurátorem Urválkem. Uvedla však zástupné důvody a nepřipouští žádné pochybení. Měla by se omluvit a rezignovat na post vládní zmocněnkyně pro lidská práva. 

Dále čtěte

Sladkost nevědomí Válkové aneb Kdo byl prokurátor Urválek, symbol komunistické zvůle 50. let

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková prý netušila, kdo byl prokurátor Josef Urválek, se kterým spolupracovala na několika textech. Společně…

Bývalá ministryně spravedlnosti Válková prožívá hektické dny. Web Info zveřejnil skandální informace, že se jako vědecká pracovnice dlouhodobě věnovala kontroverznímu institutu ochranného dohledu. K tomuto tématu sepsala řadu textů a obhájila kandidaturu věd. Zákon importovaný podle sovětského vzoru byl komunistickým režimem po vzniku Charty 77 využíván k systematické šikaně tehdejších politických oponentů.

Válková prý nic netušila

Válková tehdy v letech 1975 až 1988 pracovala ve Výzkumném ústavu kriminologickém, který spadal pod Generální prokuraturu. Tento ústav proslul jako dobré bydlo pro prověřené nomenklaturní kádry a členy KSČ většinou už od právnické fakulty. Po pádu komunismu byl s Generální prokuraturou zrušen.

Válková se dnes brání, že o ničem netušila a neznala ani minulost prokurátora Josefa Urválka, nechvalně proslulého z vykonstruovaných politických procesů 50. let (Horáková, Slánský…), jenž má na svědomí desítky justičních vražd. Je ale prakticky nemožné, aby se k ní nedoneslo, kdo je Urválek, a nevěděla o celé šíři využívání ochranného dohledu, kterou popisovala řada interních dokumentů.

Komunističtí soudci mohli odsouzeným podle zákona v rámci ochranného dohledu kvůli jejich „resocializaci“ mimo jiné přikázat pobyt jen v určitém obvodu, zakázat návštěvu některých míst, znemožnit změnu zaměstnání. Mohli jim zakázat vzdalovat se bez povolení z místa pobytu, museli se hlásit na policii ve stanovených lhůtách, prokazovat způsob obživy, a dalo by se pokračovat.

Šikana disidentů 

Své si užil i zakladatel samizdatové knihovny Libri Prohibiti Jiří Gruntorád, který byl v červenci 1981 odsouzen za „podvracení republiky“ k tříletému ochrannému dohledu. Byl prvním, komu byl uložen na základě politického deliktu. „Stávalo se, že policajti přišli ve tři ráno a museli jste je pustit dovnitř. Nemuseli mít žádné povolení a mohli vykonat domovní prohlídku,“ říká dnes.

Gruntorád se střetl v diskuzi s Válkovou v pořadu Události, komentáře (10. 1. 2020), který přinesl bizarní podívanou. Pokud někdo očekával, že poslankyně ANO uzná chybnou konstrukci zákona o ochranném dohledu, neslučitelnou s evropským právem, a omluví se bývalému disidentovi za jeho zrůdné naplňování v praxi, jež pocítil na vlastní kůži, byl vyveden z omylu.

Válková oznámila, že odmítne nominaci na veřejnou ochránkyni práv, kterou jí nabídl prezident Zeman. Jako jediný důvod uvedla své bývalé členství v komunistické straně. Ještě den předtím stažení své kandidatury razantně vylučovala, což nasvědčuje ztrátě politické podpory.

Zeman mlčí

Premiér Babiš i jinak velmi opatrný šéf ČSSD Hamáček vyzvali Válkovou k vysvětlení prekérní situace. Prezident Zeman zatím mlčí. O nástupkyni ombudsmanky Anny Šabatové, která končí v únoru, bude hlasovat Poslanecká sněmovna, a Válková se zatím jevila jako hlavní favoritka.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Zároveň důrazně odmítla, že by důvodem jejího náhlého obratu byl její společně podepsaný článek s Urválkem, který byl do stejného ústavu uklizen po odvolání z funkce předsedy Nejvyššího soudu v 60. letech, kdy se účtovalo se stalinistickou érou.

Válková působila ve studiu České televize velmi arogantně a nepřipustila žádné profesní pochybení. Odmítla Gruntorádovy námitky, že sovětský model ochranného dohledu, který ve svých výzkumech stále obhajovala, vedl k porušování základních lidských práv a je neslučitelný s demokratickou legislativou.

Bývalý disident citoval z dopisu Charty 77 z roku 1984, adresovaného tehdejšímu prezidentu Husákovi. Žádala ho o revizi zákona o ochranném dohledu, jelikož byl podle ní dokonce neslučitelný s tehdejší československou ústavou. I dnes se k tomuto názoru přiklání řada právníků.

Válková trvá na svém 

Válková se na Gruntoráda obořila, že šíří nepravdy. Stále setrvává na svých právních pozicích z 80. let. Kde se v ní bere tolik sebejistoty, když sama přiznává, že o excesech vyplývajících z aplikace zákona nic nevěděla?

Pokud uvádí jako jediný důvod stažení své kandidatury členství v KSČ, kam vstoupila už v roce 1972 na počátku normalizace, předvádí jen zástupnou licoměrnost míjející podstatu věci. Tento fakt nebyl ničím novým, co by znemožňovalo její kariéru ve vládě či v pozici zmocněnkyně pro lidská práva.

Nevadil v nominaci na ombudsmanku ani Zemanovi. Souhlasili s ní i Babiš a Hamáček. „Paní poslankyni Válkovou jsme podpořili do funkce vládní zmocněnkyně a jsme s ní spokojeni. Určitě má předpoklady pro výkon funkce ombudsmanky,“ sdělil šéf ČSSD.

Nadstandardní vztahy s KSČ

Válková by měla hlasy prakticky jisté i od komunistických poslanců, s nimiž udržuje nadstandardní vztahy. Důsledně prosazovala dohodu vládního půdorysu s podporou komunistů. „Kdo podpoří vládu, bude vítán. KSČM je demokratická strana zvolená stejně jako každá jiná,“ uvedla v listopadu 2017.

Dále čtěte

Kauza proplácení zemědělských dotací: Kováčik (KSČM) se chová jako šéf dozorčí rady Agrofertu

„Fond postupuje podle zákona a chová se s péčí řádného hospodáře,“ hájí proplácení zemědělských dotací Agrofertu předseda poslaneckého klubu KSČM…

Bezbřehý oportunismus, pěstovaný už v době normalizace, jí umožňuje jít ještě dál. Patří mezi nejpragmatičtější část klubu ANO a nevadil by jí ani vládní půdorys s KSČM a SPD. „Jde mně o program, stabilní vládu s důvěrou a dodržování principu právního státu, se kterým souvisí i respektování výsledku voleb,“ tvrdila před konečnou dohodou s ČSSD.

Válková navrhla místopředsedu KSČM Stanislava Grospiče, zpochybňujícího sovětskou okupaci, na předsedu Mandátového a imunitního výboru. Ten samý Grospič před několika lety ve Sněmovně zazářil přirovnáním zákona o protikomunistickém odboji k norimberským zákonům.

„Byli placeni velice štědře zahraničními centrálami, které měly zájem na rozvratu československého státu,“ prohlásil Grospič na adresu těch, kdo aktivně vystupovali proti komunistickému režimu po únoru 1948. Položil dokonce otázku, zda tito lidé nepáchali trestný čin vlastizrady.

Grospič by si s Urválkem jistě notoval i dnes. A Helena Válková? Její gesto s nominací na ombudsmanku nestačí. Terčem kritiky se stalo už její jmenování vládní zmocněnkyní pro lidská práva loni v květnu. Za to, co předvádí dnes, by v této funkci neměla setrvat ani minutu.