Donald Trump s čepicí MAGA na hlavě. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Pět měsíců od začátku americko-izraelských útoků na Írán podporuje válku pouze třetina obyvatel Spojených států. Podle nového průzkumu Reuters/Ipsos si 69 procent Američanů myslí, že prezident Donald Trump jasně nevysvětlil cíle amerického zapojení. Konflikt mezitím zdražil pohonné hmoty, připravil o život 18 amerických vojáků a před listopadovými volbami zatěžuje republikány.
Podpora války Spojených států s Íránem klesla na přibližně 33 procent, nejnižší úroveň od prvních dnů konfliktu. Vyplývá to z celostátního průzkumu Reuters/Ipsos, o němž informoval server Defence News.
Ještě výraznější problém pro Bílý dům představuje nejasnost válečných cílů. Celkem 69 procent dotázaných, včetně čtyř z deseti republikánů, odpovědělo, že Trump jasně nevysvětlil, čeho chce americkou vojenskou účastí v Íránu dosáhnout.
Prezident od zahájení války nabídl několik různých vysvětlení. Mluvil o pomoci Íráncům při svržení tamního vedení, zničení íránských balistických raket i o zabránění tomu, aby Teherán získal jadernou zbraň. Jednotný a dlouhodobý cíl však jeho administrativa veřejnosti podle průzkumu nepředložila.
Mluvčí Bílého domu Olivia Walesová odpověděla, že se Trump nebude rozhodovat podle „proměnlivých průzkumů veřejného mínění“. Zopakovala, že prezident chce zabránit tomu, aby Írán získal jadernou zbraň. „Pro Američany je nejdůležitější mít vrchního velitele, který podniká odvážné kroky, aby je udržel v bezpečí,“ řekla Walesová.
Trumpova celková podpora se přesto proti červnovému průzkumu zvýšila o tři procentní body na 37 procent. Nadále však zůstává výrazně pod 47 procenty, s nimiž v lednu 2025 vstupoval do druhého prezidentského období, i pod čtyřicetiprocentní podporou, kterou měl krátce před zahájením útoků na Írán.
Spojené státy a Izrael zahájily údery 28. února. Trump tehdy odhadoval, že válka potrvá čtyři až pět týdnů. Konflikt však pokračuje pět měsíců a jeho podpora se od začátku drží pod 40 procenty.
V polovině března podporovalo americké údery na Írán 37 procent dotázaných. V den zahájení války činila podpora 27 procent, dalších 29 procent respondentů si ale tehdy nebylo jistých. Současný přibližně třetinový výsledek je tak nejnižší od úvodní fáze konfliktu.
Ve srovnání s předchozími americkými válkami je veřejná podpora mimořádně slabá. Invazi do Iráku v prvních měsících podporovalo podle průzkumů Gallupu přibližně 70 procent Američanů. Po zahájení války v Afghánistánu se podpora pohybovala okolo 90 procent.
Podíl lidí, kteří považují Trumpovo vysvětlení za nedostatečné, navíc postupně roste. V květnovém průzkumu Reuters/Ipsos odpovědělo stejně 66 procent Američanů, včetně přibližně třetiny republikánů. Na konci července už šlo o 69 procent veřejnosti a čtyři z deseti republikánských voličů.
„Není jasné, proč jsme s nimi začali válčit. Nemám ponětí,“ řekl agentuře Reuters republikánský volič Alex Womack, který během války v Perském zálivu sloužil u americké námořní pěchoty. Dodal, že jeho podpora Trumpa kvůli válce oslabila.
Podobné pochybnosti vyslovil nezávislý volič Rhyan Anderson, který Trumpa podpořil v prezidentských volbách v roce 2024. „Měl by se zaměřit na lidi, kteří skutečně žijí v této zemi,“ řekl Anderson. „Vím, že máme spojence, ale je tu hodně lidí, kteří opravdu potřebují pomoc.“ dodal.
Výsledky navazují na červnový průzkum Reuters/Ipsos, podle něhož pouze 24 procent Američanů považovalo válku za přiměřenou jejím nákladům. Polovina dotázaných odpověděla, že konflikt za svou cenu nestál, zbytek si nebyl jistý.
Pouze 23 procent respondentů tehdy soudilo, že Spojené státy vyšly z války v silnějším postavení vůči Íránu. Opačný názor mělo 35 procent lidí. Jen 18 procent Američanů věřilo, že předběžná dohoda podepsaná Trumpem a íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem 17. června povede k trvalému míru.
Dohoda měla obnovit přepravu ropy a zemního plynu po trasách zablokovaných během konfliktu a zmírnit americký ekonomický tlak na Írán. Příměří se však 7. července zhroutilo a boje pokračovaly.
Válka zasáhla také peněženky lidí po celém světě. Průměrná cena benzínu se proti období před 28. únorem zvýšila přibližně o třetinu. Už v květnu odpovědělo 63 procent dotázaných Američanů, že zdražení pohonných hmot poškodilo finanční situaci jejich domácnosti. Tři čtvrtiny veřejnosti přičítaly Trumpově administrativě alespoň část odpovědnosti.
Konflikt si podle současného součtu vyžádal životy 18 amerických vojáků. Server Military Times 27. července informoval, že Pentagon změnil způsob vykazování ztrát a oběti zaznamenané od 7. července přesunul z bilance operace Epic Fury do obecné kategorie zahraničních operací.
Po sečtení obou kategorií americké ministerstvo obrany eviduje 18 mrtvých a 624 zraněných vojáků. Čtyři příslušníci ozbrojených sil zemřeli mezi 17. a 19. červencem. Tři zabila íránská raketa, která zasáhla jejich ubytovnu na jordánské základně Muwaffaq Salti, čtvrtý zemřel při řízené likvidaci útočného dronu v iráckém Irbílu.
Trumpova administrativa zároveň tvrdí, že boje obnovené po 7. červenci představují nový konflikt, nikoliv pokračování války zahájené v únoru. Prezident 10. července formálně informoval Kongres o obnovení nepřátelských akcí.
Ministr války Pete Hegseth už v dubnu tvrdil, že příměří šedesátidenní lhůtu zastavilo nebo přerušilo. Kongres přitom Spojeným státům válku formálně nevyhlásil od druhé světové války.
Boje pokračovaly i na konci července. Americké centrální velitelství oznámilo, že 29. července ve 22:00 východoamerického času, tedy ve čtvrtek 30. července ve 4:00 SELČ, provedlo rozsáhlou vlnu útoků proti desítkám cílů íránských revolučních gard.
Američané zasáhli velitelská centra, zařízení pro rakety a drony, pobřežní obranu, průzkumné systémy a námořní kapacity. Operace byla podle CENTCOM reakcí na několik íránských balistických raket vypálených 28. července proti americkým jednotkám na Blízkém východě. Všechny střely se podle velitelství podařilo zachytit.
V regionu je nyní rozmístěno více než 50 tisíc amerických vojáků. Trump přitom během volební kampaně v roce 2024 sliboval, že Spojené státy nebude zatahovat do dlouhých a nákladných zahraničních válek.
