Na svátek svatého Štěpána máme již poosmé příležitost si vyslechnout vánoční poselství prezidenta Miloše Zemana. Jeho předchůdci pronášeli projev na Nový rok. Zeman vysvětlil načasování poselství na Vánoce tím, že chce navázat na tradici první republiky, kdy měl vánoční proslovy prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Tím ovšem veškerá podobnost končí.
Miloš Zeman využívá pravidelně vánoční příležitost k tomu, aby se vytahoval, co si všechno může dovolit, a aby prosazoval své názory a zájmy. Zde je stručný přehled, jak se dosud Zeman ve vánočních projevech předvedl. Žádný povznášející pocit ani vánoční dojetí rozhodně nečekejme.
V roce 2013 vysvětlil Miloš Zeman národu, proč tehdy nerespektoval pravidla parlamentní demokracie a nejmenoval premiérkou Miroslavu Němcovou, ačkoli měla písemně potvrzenou většinu poslanců v poslanecké sněmovně. Zeman tím fakticky proměnil dosavadní parlamentní systém v poloprezidentský a ustanovil vládu, o níž věděl, že nemůže získat mandát od sněmovny. Tento svůj útok na ústavní principy parlamentní republiky vysvětlil odkazem na průzkumy veřejného mínění. Zeman řekl:
„Podle průzkumu veřejného mínění vyjadřovalo Nečasově vládě nedůvěru 80 procent občanů. Nečasova vláda sice podala demisi, ale byl jsem pod tlakem, abych jmenoval vládu v podstatě ve stejném složení s výjimkou osoby premiéra a se stejným programem. Tento návrh, který se opíral o křehkou a pochybnou stojedničkovou parlamentní většinu, jsem odmítl a v souladu se svým ústavním právem jsem premiérem jmenoval nezávislou osobnost Jiřího Rusnoka.“
Tím Zeman ukázal, že končí doba respektování pravidel a nastupuje čirý populismus.
V roce 2014 Miloš Zeman při vánočním projevu veřejnosti oznámil, že nebude respektovat lustrační zákon. Řekl doslova:
„Dosavadní pravidla předpokládala, že prezident republiky jmenuje navrhované členy vlády na základě lustračního osvědčení. Kdybych toto pravidlo dodržel, vláda by ze známých důvodů nevznikla a mohla by nastat dlouhodobá politická krize. Proto jsem se rozhodl toto pravidlo nerespektovat.“
Dále také ve svém vánočním poselství prosazoval orientaci na Čínskou lidovou republiku: „Chtěl bych připomenout jenom svoji návštěvu Číny, která je druhou největší světovou ekonomikou, a tedy obrovským trhem, a jsem rád, že se při této návštěvě podařilo dosáhnout rozšíření našich odbytových možností a že už teď se začínají uskutečňovat první přímé čínské investice v České republice.“
V roce 2015 Miloš Zeman ve své vánoční řeči opěvoval údajně skvělé vedení ekonomiky Andrejem Babišem. Připomeňme si jeho tehdejší slova: „Jak řekl ministr financí (Andrej Babiš), vláda ‚odšpuntovala ekonomiku‘, a já bych k tomu jenom dodal, že ji vymanila ze svěrací kazajky škrtících opatření minulých pravicových vlád.“
Byl to samozřejmě nesmysl. Koaliční vláda ČSSD a ANO žádné systémové kroky na podporu ekonomiky neprovedla, pouze mohla po odeznění finanční krize zase začít více utrácet státní peníze. Mimo jiné i díky předchozí vládě, které se podařilo zabrzdit nárůst veřejného dluhu.
V tomto vánočním poselství se také Zeman ostře postavil proti pomoci uprchlíkům v tehdejší migrační vlně a řekl, že jde z drtivé většiny jen o mladé muže, kteří žádnou pomoc nepotřebují a měli by zůstat ve svých zemích a tam bojovat s islámským státem. Tím se tehdy Zeman postaral o nárůst masivní vlny xenofobie a rasismu. Ironií této nedávné historie je fakt, že uprchlíci tehdy vůbec netoužili žít v České republice a ohromnou zátěž migrační vlny odneslo sousední Německo.
V roce 2016 při vánočním poselství Miloš Zeman znovu opěvoval ekonomické vedení státu a obhajoval opět svoji orientaci na komunistickou Čínskou lidovou republiku. Kupříkladu řekl:
„Velmi významnou událostí v této souvislosti byla návštěva čínského prezidenta v naší republice, během které bylo podepsáno 30 významných hospodářských dohod.“
V tomto projevu Zeman také vyjádřil nadšení ze zvolení Donalda Trumpa prezidentem: „Velice mě potěšilo vítězství Donalda Trumpa. Mám rád jeho razantní styl. Vážím si toho, že bojuje jak proti ilegální migraci, tak proti islámskému terorismu, a pevně doufám, že jeho zvolením se dále zlepší naše vztahy se Spojenými státy americkými.“
Zeman sice Trumpovi různými formami podlézal, ale očekávané pozvání do Bílého domu za celou dobu Trumpova prezidentství neobdržel.
V roce 2017 se Miloš Zeman znovu radoval z toho, jak mu země kvete pod rukama: „Česká republika je šestá nejbezpečnější země na světě. Jsme dokonce lepší než Švýcarsko.“ Hned na začátku vánočního projevu se Miloš Zeman razantně opřel do skupiny občanů, jež nazval „nepřizpůsobiví“, pod čímž si většina Čechů představí Romy. Nešlo tehdy přitom o žádný fatální celospolečenský problém, k němuž by se měl prezident nutně vyslovit právě o Vánocích. Šlo pouze o Zemanův ryzí populismus a prezident tak přímo o Vánocích jen nalil olej do ohně skupinové nenávisti.
Zbytek projevu věnoval Zeman prosazování vlády, do jejíhož čela jmenoval miliardáře a agenta Státní bezpečnosti Andreje Babiše, a to znovu bez zajištěné parlamentní většiny:
„Když mluvím o Babišově vládě, chtěl bych poznamenat, že jsem dostával moudré rady, které mi říkaly, nejmenujte Babišovu vládu dřív, než Babiš získá v poslanecké sněmovně důvěru. Ale to by reálně znamenalo, že po týdny, možná dokonce po měsíce tady povládne Sobotkova vláda v demisi, a to si snad proboha nikdo nepřeje. Nechci vás strašit Belgií, kde jednání o vládě trvalo dva roky. Myslím si, že během několika málo měsíců se podaří mít zde vládu s důvěrou poslanecké sněmovny, a nebude-li úspěch hned v prvním kole, vytvořím časový prostor pro důkladná jednání politických partnerů tak, aby snad někdy v únoru se uskutečnil druhý pokus, který již může být úspěšný.“
V roce 2018 využil Miloš Zeman vánoční poselství k tomu, aby expresivně vyjádřil své pohrdání vůči demonstracím proti Andreji Babišovi:
„V závěru tohoto roku jsme zažili dvě hysterické vlny, jak jim říkám. Ta první spočívala v demonstracích, především v pražských ulicích, vyžadujících demisi vlády. Jsem toho názoru, že demonstrovat za svržení vlády má plné oprávnění v situaci totalitního režimu a sám jsem se dvou takových demonstrací zúčastnil. Myslím si, že je pochopitelné, že lidé budou demonstrovat proti něčemu konkrétnímu. Například ve Francii proti zdražení cen pohonných hmot nebo v Maďarsku proti novele zákoníku práce. Ale demonstrovat za svržení, tedy demisi, vlády v podmínkách svobodných voleb je podle mého názoru pohrdáním vůlí voličů.“
V tomto projevu dále Zeman představil svoji oblíbenou nálepku pro politické odpůrce: „lepšolidé“. Rozhojnil tak nenávist svých starších a venkovských příznivců vůči liberálnímu obyvatelstvu velkých měst a zhoršil rozdělení ve společnosti na protichůdné názorové tábory.
V roce 2019 se přímo ve vánočním projevu Miloš Zeman opřel do protibabišovských demonstrací:
„Povšiml jsem si rovněž demonstrací v Praze, jejichž účastníci vyžadovali demisi ministerského předsedy. Na to se dá odpovědět velice stručně. V parlamentní demokracii, kterou jsme a budeme, premiéři přicházejí a odcházejí na základě výsledků svobodných voleb. Tečka.“
Prezident tak vykreslil zcela falešně cíle silného společenského hnutí, jež požadovalo dodržování pravidel právního státu, a nikoli svržení vlády.
Dále se ve vánočním poselství Miloš Zeman věnoval kritice ekologického programu Evropské unie. Dal najevo, že celý fenomén boje s klimatickou změnou považuje za nesmyslný, protože planeta Země se prostě občas otepluje a jindy zase ochlazuje.
Na rozdíl od prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka Zeman nevyjadřuje při svých vánočních poselstvích obecné ideály humanity a demokracie a neusiluje o soudržnou společnost, nýbrž se snaží prohloubit spory, ponížit své odpůrce a dát najevo svoji mocenskou převahu.
Nejtrapnějším prvkem Zemanových absurdních vánočních proslovů bylo ale dosud to, že se samolibým výrazem opakovaně objasnil národu, že nerespektuje pravidla a ústavní principy demokratické republiky a může si prostě dělat, co chce. Je naší národní ostudou, že si to všechno mohl opravdu dovolit.
Přes to všechno je tu jedna dobrá věc: Dalších vánočních poselství Miloše Zemana už moc nebude.