Poslední vánoční poselství prezidenta republiky Miloše Zemana (2022) FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
Prezident Miloš Zeman se po svém nástupu do funkce rozhodl zrušit novoroční projev a k občanům od roku 2013 mluví na druhý svátek vánoční. Deník FORUM 24 se proto zeptal prezidentských kandidátů, zda by se v případě svého zvolení hlavou státu vrátili k novoročním projevům. Někteří z nich mají jasno, podle jiných je však důležitější obsah projevu než den, kdy zazní.
Linii prezidentských novoročních projevů přerušil prezident Miloš Zeman roku 2013, kdy se rozhodl, že bude k občanům promlouvat v rámci vánočního poselství na svatého Štěpána 26. prosince ze zámku v Lánech. Podle svých slov chtěl tehdy navázat na zvyk československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka z první republiky. Zemanovi předchůdci Václav Havel a Václav Klaus oslovovali občany České republiky 1. ledna.
K novoročnímu projevu by se jednoznačně vrátil bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo generál Petr Pavel. Podle Pavla by totiž svátky měly patřit času s rodinou a odpočinku. „Nový rok je navíc ideální příležitostí k bilancování událostí, které jsou za námi, a přání štěstí a vůle do toho nového, co je před námi,“ odpověděl jeden z předních favoritů.
Ekonomka Danuše Nerudová vánoční projev považuje za hezkou masarykovskou tradici. „Důležitější, než kdy projev zazní, je ale podle mě, co v něm zazní. Ráda bych mezi lidi přinášela naději, nikoliv svár,“ zdůraznila. Také podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly je zvláště dnes nesmírně důležité, aby prezident České republiky dával lidem naději a vizi spojující společnost, a to ne pouze začátkem nového roku.
Takový názor, že by prezident měl oslovovat své spoluobčany nejen na začátku roku, zastává i senátor Marek Hilšer. „Měl by být obecně více vidět a slyšet, aby lidé cítili, že je s nimi v dobrém i zlém. Měl by je povzbuzovat, jít příkladem, dodávat naději a v jistém smyslu ukazovat cestu,“ dodal. Senátor Pavel Fischer by zvážil, zda je vhodnější vánoční, nebo novoroční poselství.
„Novoroční projev je novoročním, proto by měl být přednesen 1. ledna,“ odpověděla na otázku Denisa Rohanová, prezidentka České asociace povinných.
Tradici projevů zahájil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, a to původně formou novoročních interview s novináři. Na něj poté navázal Eduard Beneš štědrovečerními, tehdy už i rozhlasovými projevy, a po něm Emil Hácha. Na Nový rok pak jako první promluvil k občanům 1. ledna 1949 Klement Gottwald. U novoročních poselství zůstali i jeho nástupci Antonín Novotný, Ludvík Svoboda a Gustáv Husák.
Deník FORUM 24 oslovil také prezidentského kandidáta a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Na dotaz však neodpověděl.
