Vášnivé diskuze o minimální mzdě: Jaká její výše je spravedlivá?

Prezident Spojených států Joe Biden (ČTK)

Prezident Spojených států Joe Biden | FOTO: ČTK

Hranice chudoby ve Spojených státech činí pro čtyřčlennou rodinu 26 500 dolarů na rok. Na osobu pak 13 000 dolarů. Dle těchto údajů žije v letošním roce podle studie washingtonského Urban Institute až 13,7 % Američanů, tedy každý sedmý, pod hranicí chudoby. Podíl Američanů žijících v chudobě se tak zvýšil již 6. rokem v řadě. V roce 2020 totiž podíl činil pouze 11,8 %. I tak šlo o rekordně vysokou hodnotu od roku 1959, kdy se tato statistika začala měřit. Právě z výše uvedených důvodů se v USA již několik let vášnivě diskutuje o zvýšení federální minimální mzdy.

Federální minimální mzda je aktuálně nastavena na 7,25 dolaru za hodinu (15 000 dolarů ročně). Nejčastěji skloňovaným návrhem je její zvýšení alespoň na 15 dolarů za hodinu v horizontu několika let. Dle průzkumů tuto změnu podporuje až 86 % demokratických voličů a 42 % těch republikánských. Návrh prosazuje i prezident Joe Biden, který během své kampaně uvedl, že se postará o navýšení minimální mzdy. „V žádném případě toto téma není mrtvé – je to ve skutečnosti mnohem více diskutované, než tomu bylo za poslední dobu,“ tvrdil. O růst minimální mzdy se zasazuje i demokratická předsedkyně sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi. Její navržené schéma vypadá následovně:

Martin Kylar

Schéma růstu minimální mzdy podle Nancy Pelosi

Avšak Pelosi i Biden s tímto návrhem narazili dokonce ve své vlastní straně – u demokratů. Nepodporují jej totiž někteří demokratičtí zákonodárci z konzervativnějších států. Prosazení návrhu se tak zdá v současné době neprůchodné, a Biden tak svou pozornost začal věnovat jiným prioritám: především navýšení investic do infrastruktury. Aktivisté bojující za zvýšení minimální mzdy se tak cítí zrazeni a vyčítají Bidenovi, že nedostatečně bojuje za své předvolební sliby.

Historie minimální mzdy

Minimální mzda byla v USA zavedena v roce 1938 na návrh tehdejšího prezidenta Franklina Delana Roosevelta. Byla nastavena na 0,25 dolaru. Zohledněno o inflaci by to znamenalo 4,54 dolaru. Nikdy však nebyla uzákoněna její valorizace či indexace, která by určila její růst na základě inflace či jiného měřítka. Její zvýšení tak vždy záviselo na převládajícím politickém klimatu. Nyní se nezvýšila již od roku 2009. Inflace však na zákonodárcích nezávisí a cenová hladina se zvyšuje každým rokem. 7,25 dolaru v roce 2009 tak mělo ekvivalent kupní síly dnešních 8,86 dolaru.

Zvýšit?

Kvůli tomu je vcelku logické, že nízkopříjmoví zaměstnanci volají po nárůstu minimální mzdy. Její výše totiž neodpovídá nynější cenové hladině. Jejich aktivismus a volání odborů ale již třicet států USA vyslyšelo. Minimální výplata v nich je tak již nyní vyšší než federálně stanovených 7,25 dolarů. Devět států dokonce přislíbilo, že do roku 2025 bude mít 15dolarovou minimální mzdu. Dle Judy Conti, která zastává post ředitele vládních záležitostí v Národním projektu pracovního práva, však bez federálního zásahu svou mzdu nezvýší až dvacet států. Kvůli tomu označuje federální zvýšení minimální mzdy za nutné.

Ponechat na stejné úrovni?

Oponenti navýšení však argumentují tím, že by neblaze dopadlo na firmy, které by musely na kompenzaci svých nízkopříjmových zaměstnanců vyhradit větší prostředky. Zvláště po právě proběhlé koronavirové krizi jim především republikánští politici nechtějí ztěžovat podmínky. Krizí byly navíc nejcitelněji zasaženy právě ty sektory, kterých by se navýšení minimální mzdy dotklo nejvíce.

()

Vážně zasažen byl například sektor pohostinství, který je na nízkopříjmových zaměstnancích závislý. Namísto oživení by jej tak mohla čekat další prudká rána, kvůli které by mohlo přijít o práci 1,4 milionu Američanů. Navýšení minimální mzdy by totiž především v malých a středních podnicích, které nemají dostatečně vysoké obraty na pokrytí dodatečných nákladů, znamenalo rozsáhlé propouštění. Přesto i většina odpůrců je ochotna přistoupit na drobné navýšení minimální mzdy, avšak rozhodně nesouhlasí se zákonnou valorizací. Takový názor zastává například šéf asociace restaurací Sean Kennedy.

Jaká minimální mzda je tedy spravedlivá?

Spravedlivou výši minimální mzdy nelze jednoduše určit. Je však zapotřebí nalézt kompromis mezi zákonodárci, aby se pokud možno vyhovělo jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům, a nedošlo tak k rozsáhlému propouštění. Konečně je nutné zohlednit i rozdílné životní náklady. Především v USA totiž mezi jednotlivými státy existují značné rozdíly v cenách za ubytování, jídlo a další statky. To, co se může v  Kalifornii jevit jako nedostatečná mzda, by ve státě Mississippi vystačilo na více než pohodlné živobytí. Nejlepším řešením by tak možná bylo ponechat otázku minimální mzdy na státní úrovni.

* * *

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, o jejích ekonomických dopadech, o veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]