Jméno právníka Zdeňka Altnera politici ČSSD dodnes vyslovují jen velmi neradi. Kořeny sporu o dlužnou částku mezi ním a ČSSD, která se kvůli úrokům vyšplhala aktuálně k 338 milionům korun, spadají do časů, kdy byl předsedou ČSSD Miloš Zeman. Letos v květnu se po 19 letech věc vrátila opět na začátek, k Obvodnímu soudu. Politici ČSSD si oddechli. Potomci právníka Zdeňka Altnera, který již před třemi lety zemřel, poukazují na to, že do sporu ČSSD s jejich otcem dlouhodobě zasahují politické zájmy.
Potomci Zdeňka Altnera, oba sami aktivní právníci, neskrývají přesvědčení, že ČSSD ve sporu využívala (či zneužívala) i své vládní angažmá a úkolovala ve své věci složky státu.
„Otec byl celých dvacet let přesvědčen, že ČSSD tyto prostředky v nějakém rozsahu jako vládní strana využívá pro to, aby vůči němu získala nějaký náskok, nebo aby jej demotivovala v pokračování v soudním řízení,“ říká Veronika Altnerová.
Jako jeden z příkladů uvádí rok 2007 a dobu, kdy byl předsedou ČSSD Jiří Paroubek: „Otci v den zahájení sjezdu ČSSD přišla od policie výzva, aby se dostavil jako svědek k podání vysvětlení v kauze Gripen. Otec s kauzou Gripen přitom neměl nikdy nic společného.“
Sám Zdeněk Altner to tehdy otevřeně označil „za zásah orgánů veřejné moci do jeho věřitelských práv a za poskytnutí nepatřičné výhody ČSSD“.
„Sociální demokracie všechny tyto trestní oznámení, které se pak zastavily, využívala ve svých vyjádřeních a využívá je do dneška. Otce dehonestuje, označuje jej za osobu nedůvěryhodnou, trestně stíhanou, dokládá k to mu jako důkazy novinové články. Podle mého názoru tam tedy propojenost (na struktury státu) určitě je,“ doplňuje i Altnerův syn Patrik.
I když se přímé úkolování orgánů veřejné moci ze strany politiků ČSSD ve věci Zdeňka Altnera prokázat nedá, faktem je, že Altner musel čelit řadě problémů. A zůstane otázkou, zda by je měl i v případě, že by s ČSSD žádné spory neměl.
Stíhání v Česku i na Slovensku
Politici spojení s ČSSD odmítají, že by strana jakkoli zneužívala svoje politické postavení, vliv a možnosti.
„Objevují se úvahy o tom, že ČSSD se chovala, jakoby měla soudy pod palcem, že se soudy neodvážily rozhodnout spravedlivě a že politická strana zde vlastně, s pomocí soudů okradla dědice. Jen dvojí metr nebo zjevná nedůvěra v právní stát?“ ptá se třeba zástupce ombudsmanky a někdejší vlivný politik ČSSD Stanislav Křeček.
„Od roku 2000 byla na otce podávána různá trestní oznámení. Začala dehonestace, pokuty, doměřování daní od Finančního úřadu. Represe vůči němu reálně existovala,“ namítá Patrik Altner.
Altner byl obviněn v souvislosti s činností konkurzního správce i na Slovensku, v roce 2013, za vlády Roberta Fica – za maření konkurzního řízení. Zatčen byl v Německu na základě evropského zatýkacího rozkazu, po převozu na Slovensko ho bratislavský soud poslal do vazby.
„Nepředal několik listin v rámci konkurzu, za to se dávají maximálně pokuty, jemu hrozilo až pětileté vězení. Byl zatčen a šest měsíců strávil ve vazbě. Pak byl i účelově umístěn do psychiatrické léčebny, což nakonec soud zrušil jako nezákonné. Otec byl propuštěn a začalo trestní stíhání v České republice,“ vypočítává Patrik Altner.
V dubnu 2016, jen krátce po verdiktu, kdy pravomocně vyhrál ve sporu s ČSSD, byl obviněn ze zpronevěry zhruba 800 tisíc korun z doby, kdy byl konkurzním správcem v případě živnostníka Antonína Škrdlanty
„Pokud mě to má zastrašit, abych upustil od vymáhání rozsudku na ČSSD alespoň odkladem splátek, dosáhne pravého opaku, zavřít mě mohou, zaplatit musí,“ reagoval tehdy Altner.
Všechna trestní řízení byla zastavena poté, co Altner v listopadu 2016 zemřel. Ve sporu nadále pokračují jeho potomci.
Deset procent z Lidového domu
Pro sociální demokracii by povinnost zaplatit více než 300 milionů sice asi nebyla zcela likvidační, rozhodně by to politické kondici strany, která mírně řečeno nezažívá své nejlepší období, neprospělo.
Proto také zástupci ČSSD rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze Altner přivítali „s pocitem zadostiučinění“.
„Pro nás z toho plyne, že ČSSD rodině Altnerových nic nedluží. Exekuce zrušeného rozsudku již pochopitelně nehrozí. Doufáme, že další řízení bude postupovat rychle,“ uvedl předseda ČSSD Jan Hamáček.
Podle Altnerových však ČSSD „odmítá plnit své povinnosti dlužníka, uvádí lživé informace a provádí celou řadu obstrukcí s cílem co nejdále oddálit jejich zaplacení nebo se zaplacení úplně vyhnout“.
Podle nich rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze 30. května, které vrací kvůli dokazování k Obvodnímu osudu, nelze označit za vítězství ČSSD. Jde prý jen o výzvu upřesnění skutečností, nikoli o zproštění ČSSD povinnosti zaplatit.
Počátek současných sporů spadá do roku 1997. Tehdy ČSSD uzavřela s advokátem Zdeňkem Altnerem smlouvu o právní pomoci v kauze Lidový dům.
Dohoda zněla, že pokud ČSSD uspěje (v případě, že společnost Cíl a.s. bude zapsána do obchodního rejstříku a ČSSD se stane jediným akcionářem, to vše za předpokladu, že v katastru nemovitostí bude jako vlastník Lidového domu zapsána společnost Cíl, a.s. – zní příslušná citace z mandátní smlouvy) získá Altner smluvní odměnu ve výši deset procent z hodnoty Lidového domu.
V roce 2000 ČSSD skutečně uspěla. Sociální demokraté poté Altnerovi zaplatili téměř 17 milionů, což ale podle Altnera neodpovídalo realitě a ČSSD fakturoval 50,9 milionu korun jako 10 % z tehdejší ceny Lidového domu. Nedostal je a na konci roku 2000 podal žalobu. Tu Nejvyšší soud 31. března 2016 pravomocně ukončil po 16 letech tím, že ČSSD musí platit.
„Délka soudního řízení ČSSD vyhovovala, nijak proti ní neprotestovala a po pravomocné prohře 2016 spustila tsunami svých procesních prostředků obrany,“ konstatuje právní zástupce Altnerových Václav Veselý.
„ČSSD spekulovala na to, že otec nebude mít finance na to, aby vedl nákladné soudní spory,“ doplňuje Altnerová.
ČSSD využila mimořádný opravný prostředek, dovolání k Nejvyššímu soudu. I když dovolání nemá odkladný účinek. Teoreticky vzato měla ČSSD Altnerovi zaplatit téměř 338 milionů do tří dnů od doručení rozhodnutí.
Původní sumu 18,5 milionu korun dramaticky navýšily úroky a smluvní pokuta, které za 5734 dní od podání žaloby do vynesení rozsudku původní sumu navýšily na 378 milionů korun.
Zeman za to nemůže
ČSSD podle svých výpočtů zaplatila v kauze Altner již téměř 70 milionů korun. Jak a kam sumy putovaly shrnula zástupce vedoucího sekce PR a marketingu ČSSD Michaela Poláková:
- V roce 2000 ČSSD zaplatila JUDr. Altnerovi částku 50.421.126,- Kč, z toho třetinu této odměny ve výši 16.807.042,- přímo JUDr. Altnerovi na účet a dvě třetiny odměny ve výši 33.614.084,- Kč, které si kromě JUDr. Altnera nárokovali i Altnerovi spolupracovníci JUDr. Hájek a JUDr. Halbich, zaplatila ČSSD do soudní úschovy (tato suma je i nadále v soudní úschově, pozn. red.)
- V roce 2016, poté co Městský soud v Praze vydal rozsudek, který byl dnes Nejvyšším soudem zrušen, se na ČSSD obrátili věřitelé JUDr. Altnera s pravomocnými exekučními příkazy, které ČSSD přikazovaly platit namísto JUDr. Altnerovi přímo těmto věřitelům. Jednalo se o desítky subjektů zahrnujících i státní instituce. ČSSD těmto věřitelům uhradila dluhy JUDr. Altnera v částce celkem 18.167.557,43 Kč.
Zástupci ČSSD zdůrazňují, že smlouvu dojednával tehdejší místopředseda strany – již zemřelý – Ivo Svoboda. Bývalý poslanec ČSSD Karel Machovec tvrdí, že Svoboda jen „přihrál kšeft“ svému známému.
„Pokud se týká Miloše Zemana, tak podle informace od Mirka Šloufa, mu byla smlouva předhozena v časové tísni před odjezdem do zahraničí na chodbě Lidového domu se slovy, že když to okamžitě nepodepíše, že přijdeme o Lidový dům, což byla lež jako věž. Smlouva, pokud vím, nebyla ani projednána před podpisem žádným relevantním orgánem ČSSD,“ citovaly Machovcům obsáhlý status Parlamentní listy.
A svůj výklad nabídl i někdejší známý politik ČSSD, nyní zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. „Zdeněk Altner nebyl žádným vynikajícím právníkem. Z Advokátní komory byl vyloučen. Čelil četným žalobám pro podvody, jako policií hledaná osoba se skrýval a vyhýbal soudním jednáním… K trvalému pobytu byl hlášen na obecním úřadě malé obce,“ napsal do deníku Právo 10. června.
Jedinou Altnerovou „kvalifikací“ pro vedení sporu, byla i podle Křečka známost s tehdejším místopředsedou strany Svobodou.
„Ti, kteří se tehdy kolem celé záležitosti pohybovali si marně snaží vzpomenout jakým geniálním právním názorem a jakými argumenty měl Z. Altner spor vyhrát. Soudy totiž nakonec daly zapravdu právním názorům, které pro ČSSD vypracovali profesoři ústavního práva, ostatní právníci z právní komise ČSSD a předchozí právní zástupce ČSSD P. Blanický,“ píše Křeček.
„Podvodník který obelhal mnoho lidí. Předně Miloše Zemana,“ nebral si ve svém statusu na Facebooku servítky vůči Altnerovi někdejší ředitel Úřadu vlády Ivan Přikryl. Za skutečné strůjce právního vítězství označuje právníky Zdeňka Hájka a Václava Halbicha. Altner byl podle něj pro Svobodu způsobem, jak „podojit ČSSD“.
Miloše Zemana mimochodem Altnerovi ze současné situace nijak neviní. „Spolupráce mezi otcem a představiteli sociální demokracie v roce 1997 , kdy mezi nimi byla dojednána ta smlouva byla bezproblémová. Byla bezproblémová i do roku 2000 a otec věřil tomu, že kdyby záleželo jen na rozhodnutí pana prezidenta Zemana, ke svým penězům by se dostal řádně a včas,“ říká Veronika Altnerová.
Pohledávku za ČSSD chtěl v minulosti od Altnera koupit finančník Pavol Krúpa, který má blízko k Miloši Zemanovi, nabídl za ni 55 milionů. Podle advokáta Veselého ale Altner o prodeji nikdy neuvažoval.
Nemáme ani na toaletní papír
Argumentace Ivem Svobodou hraje významnou roli. Souvisí totiž s Altnerovým působením správce v podniku OSAN v likvidaci (před rokem 1989 byla firma velkým obchodníkem se stroji a nástroji). Firma to byla bohatá a Altner proslul zejména tím, že rigidně naplňoval znění zákona o konkurzu a vyrovnání a vymáhal veškeré pohledávky i v desetikorunových hodnotách. Za to pak platil spřízněným právníkům vysoké taxy.
Na práci pro OSAN si postupem času najali i firmu Omnia daně, účetnictví patřící významným členům ČSSD Ivo Svobodovi a Barboře Snopkové. Později se Ivo Svoboda stal ministrem financí (a historicky jediným odsouzeným v akci Čisté ruce vyhlášené halasně tehdejším premiérem Milošem Zemanem v rámci tažení proti proti tunelářům). A jako místopředseda pro řízení strany uzavřel Svoboda s Altnerem v roce 1997 smlouvu o zastupování v kauze Lidového domu.
Veronika Altnerová zdůrazňuje, že „otec jako správce konkursní podstaty OSAN byl jedním z nejvíce prověřovaných správců, za celou éru jeho působení je mu nikdo neprokázal, že by spáchal jakoukoli trestnou činnost.“
Kvůli působení v OSAN na Altnera padlo skutečně trestní oznámení. Měl se dopouštět porušování povinností při správě cizího majetku – právě tím, že pomocí najatých advokátů vymáhal všechny pohledávky (i promlčené, započtené a nezdokladované) a způsobil tak firmě škody…
Policie ale stíhání ale zastavila s argumentem že Altner sice nepostupoval jako ekonom, ale vycházel z doslovného znění zákona o konkurzu a vyrovnání, kde není uvedeno žádné omezení výše či vymožitelnosti pohledávky.
To, že by angažmá Zdeňka Altnera byla jen „půjčka na oplátku“ ze strany Iva Svobody Altnerovi potomci odmítají. „Otec byl v roce 1997 jediný, kdo byl ČSSD ochoten pomoct a jít na odměnu za výsledek, Pokud by neuspěl, nedostal by nic. Jak říkal Miloš Zeman – ČSSD tehdy neměla ani na toaletní papír,“ říká Veronika Altnerová.
Mlčte, nebo vás vyloučíme
Když kárná komise Advokátní komory řešila jednu ze stížností, která k ní od ČSSD na Altnera doputovala, vrátila se i ke znění původní mandátní smlouvy mezi advokátem a ČSSD.
Altnerovu právní pomoc označila „v tehdejším společenském prostředí“ za časově náročnou, právně velmi složitou a s nejistým výsledkem a proto prý byla odměna stanovená podílem na hodnotě věci přípustná a nebyla nepřiměřená.
„V obecné rovině je kárný senát toho názoru, že závazky ze smluv mají být plněny. Nelze tolerovat, aby účastník smlouvy, kterému se dostane plnění a který má z tohoto plnění i očekávaný prospěch, odmítal poskytnout za toto plnění sjednaný hodnotový ekvivalent jen s poukazem na to, že se mu to již v dané chvíli zdá nevýhodné, respektive, že si při uzavírání smlouvy výši odměny neuvědomil,“ napsali členové kárného senátu v říjnu 2005.
O šest let později, v lednu 2011, Advokátní komora Altnera ze svých řad vyloučila. „Nevyškrtli jsme ho za to, jakou smlouvu a v ní jak velkou odměnu si uzavřel s ČSSD. Profesně jsme ho postihli, protože pochybil jako advokát v chování a jednání vůči klientovi, které upravuje zákon o advokacii a etický kodex,“ vysvětlila tehdy mluvčí komory Iva Chaloupková.
Altner opakovaně žádal ČSSD, aby jej v jejich sporu zbavila mlčenlivosti, ale neuspěl. „Porušil povinnost mlčenlivosti o záležitostech klienta, do médií například zveřejňoval informace o finanční situaci ČSSD,“ konstatovala komora.
„ČSSD zneužívala toho, že je otec advokát a nemůže se s ohledem na mlčenlivost bránit. Mlčenlivosti ho nezbavila, ale on se rozhodl, že stejně promluví, Advokátní komora ho vyškrtla a on přišel o živobytí,“ nabízí jiný úhel pohledu Patrik Altner.
Převzato ze serveru Hlídací pes
