Ve stínu teroru. Britové rozhodují o budoucnosti země

ČTK

Britská premiérka Theresa Mayová | FOTO: ČTK

Ačkoli britskou společnost zasáhly krvavé útoky posledních týdnů, hlavním tématem voleb je brexit. Jindy suverénní premiérka Theresa Mayová vedla špatnou kampaň, zatímco odepisovaný Corbyn šel dramaticky nahoru. Pokud konzervativci nezískají většinu, bude to pro Mayovou fiasko.

Premiérka vyhlásila v dubnu předčasné volby, přestože tvrdila, že tak neučiní. Jejím cílem je posílit mandát vládnoucích konzervativců před maratonem vyjednávání mezi Londýnem a Bruselem o podmínkách brexitu. „Žádná dohoda je lepší než špatná dohoda,“ zní její mantra.

„Bude to volba mezi silnou a stabilní vládou v národním zájmu se mnou jako premiérkou, nebo slabá a nestabilní koaliční vláda vedená Jeremy Corbynem,“ prohlásila Mayová a zdůraznila, že chce od Britů hlasy pro silnější vyjednávací mandát. „Volba je jasná. Dalších pět let konzervativní vlády, dalších pět let škrtů, nebo něco jiného,“ prohlásil za nadšeného potlesku lídr labouristů Corbyn den před volbami ve městě Colwyn Bay na severu Walesu.

Mayová si slibuje hladké vítězství a zvýšení konzervativní většiny v dolní sněmovně britského parlamentu. Tehdy měla náskok dvacet procentních bodů a vypadalo to jako geniální nápad. Ale od té doby se hodně změnilo a náskok vládnoucích toryů se snížil na několik procentních bodů.

„Úpadek podpory konzervativců souvisí s překvapivým nástupem Corbyna, ale značnou část viny nese sama Mayová. Nikdy jsem nic takového neviděl, její se před veřejností úplně rozpadá,“ komentoval pro BBC Tom Baldwin, poradce bývalého labouristického lídra Eda Milibanda. Mayová si zadělala na problémy zejména kontroverzním návrhem, že staří lidé by měli platit více na sociální péči, od kterého poté pod palbou kritiky ustoupila.

Fiasko ocelové lady?

Výzkumy odhadují širokou paletu možných výsledků, od přesvědčivého vítězství konzervativní strany až po politickou remízu a složité vytváření koalice. Respektovaná organizace YouGov, která loni jako jedna z mála správě odhadla, že Britové opustí Evropskou unii, předpovídá vítězství konzervativců se 305 křesly, což je o dvacet jedna poslanců méně, než kolik by činí většina v 650členném britském parlamentu.

Scénářů je několik:

  1. Konzervativci získají většinu: Mayová by měla silný mandát v rámci vlastní strany a při vyjednávání by usilovala o tvrdý brexit. Chce opustit společný trh a ukončit migraci ze zemí EU a také zavrhnout řadu unijních zákonů.
  2. Vyhrají konzervativci, ale ztratí hlasy − tomu se chce Mayová vyhnout, protože by to oslabilo její pozici uvnitř strany i při vyjednávání s evropskými lídry. Její snaha dosáhnout tvrdého brexitu by byla ohrožená.
  3. Konzervativci získají nejvíc hlasů, ale nikoli většinu. Labouristé by se v tomto případě nejspíš spojili se Skotskou národní stranou a Liberálními demokraty a vytvořili by koalici. Došlo by nejspíš na takzvaný měkký brexit: Británie by opustila EU, ale zůstala by na společnému trhu a nedošlo by nejspíš k úplnému zastavení migrace. Pokud by Corbyn nedokázal vytvořit koalici, vedla by Mayová menšinovou vládu (která v Británii málokdy dožije).
  4. Vyhraje Corbyn, ale nezíská většinu. Velmi obdobná situace jako v bodě tři, s tím, že by menšinovou vládu vedl lídr labouristů.
  5. Labour získá většinu − velmi nepravděpodobný scénář, ale kdyby k tomu přece jen došlo, Británii by nejspíš čekal měkký brexit a dostala by se do podobné pozice jako Norsko.

Britské volby? Nezájem

Kampaň zastínily dva teroristické útoky, včetně nejkrvavějšího útoků islámských radikálů na britské půdě od roku 2005, když se 22. května sebevražedný atentátník odpálil v koncertní hale v Manchesteru a zabil 22 lidí, včetně dětí. O necelé dva týdny později pak tři radikálové dodávkou a noži zabili v Londýně osm lidí. Terorismus je podle nedávných výzkumů druhou největší obavou Britů, hned po zdravotnictví.

Jeremy Corbyn se navíc do Mayové několik dní před hlasováním opřel, že sama poškodila bezpečnostní kapacity Velké Británie, když jako ministryně vnitra ve vládě Davida Camerona snižovala stavy policejního sboru. Mayová reagovala tím, že naopak proti islamistům přitvrdí a posílí policejní pravomoci. „Pokud se nám přitom dostanou do cesty zákony na ochranu lidských práv, tak je změníme,“ řekla premiérka před volbami v rozhovoru britskému listu The Sun.

BBC také poukázala, jak málo pozornosti si britské volby získaly v porovnání s francouzskými prezidentskými volbami. Souboj odhodlané Marine Le Penové a charizmatického Emmanuela Macrona plnil několik týdnů světová média. Oproti tomu duel chladné Theresy Mayové a mimo Británii nepříliš známého levičáka Jeremyho Corbyna zdaleka tak netáhl.

S nadsázkou řečeno vypovídá o zajímavosti britských voleb také ruská reakce. Když se novináři Rusů ptali, jestli budou do kampaně zasahovat, jako to podle tajných služeb udělali v případě amerických a možná i francouzských prezidentských voleb, dušoval se mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, že Rusové „nemají absolutně žádný zájem na britských volbách“.„Tentokrát nejspíš nekecá,“ vtipkovali poté britští novináři.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner