Ve Švédsku se v neděli večer uzavřely volební místnosti. Aktualizovaná predikce výsledků veřejnoprávní televize SVT ukazuje rozdíl jediného mandátu mezi oběma soupeřícími bloky. Zvítězit by podle ní měla opoziční levice a premiérkou by se tak po čtyřleté pauze mohla znovu stát předsedkyně Sociálních demokratů Magdalena Anderssonová.

Prognóza SVT vzniká pomocí matematického vzorce, který umožňuje odhadnout výsledek už ve chvíli, kdy je sečteno jen několik procent hlasů. Rudozelení podle ní získají 175 mandátů, strany současné vládní koalice a Švédští demokraté 174. Rozdíl činí pouhých 20 tisíc hlasů.

Volební komentátoři hovoří o tom, že noc může být dlouhá. Neočekává se, že by byl jasný výsledek znám rychle. „Myslím, že se to bude celý večer přelévat,“ řekl SVT volební výzkumník Henrik Ekengren Oscarsson. Podle něj mohou sehrát významnou roli hlasy ze zahraničí.

Drama se dalo předpokládat

S blížícím se termínem hlasování bylo podle průzkumů veřejného mínění čím dál jasnější, že výsledek by mohl být velmi těsný. Opoziční levicový blok měl těsný náskok, který se během předvolební kampaně zmenšil až na několik desetin procentního bodu.

Švédsko má jasně vymezenou blokovou politiku, v níž se strany sdružují do dvou táborů. Levicový blok tvoří Sociální demokraté, Levicová strana, Strana zelených a Strana středu. Vládnoucí pravicový blok, takzvané strany dohody z Tidö, tvoří Umírnění, Švédští demokraté, Křesťanští demokraté a Liberálové.

Dále čtěte

Ve Švédsku Rusko podceňuje jenom blbeček, říká před volbami český expert ze švédské univerzity

ROZHOVOR / Ve švédské společnosti existuje konsensus, který ji drží pohromadě. Politici nepolarizují společnost jako někteří v Česku, kde jeden…

Předsedkyně Sociálních demokratů a bývalá premiérka Magdalena Anderssonová před volbami nedokázala vysvětlit, jak by její vláda vypadala. Problém spočívá v tom, že Strana středu nechce být ve stejné vládě jako Levicová strana (krajně levicová strana, která musela pod tlakem z kandidátek stáhnout 33 osob hlásících se k antisemitismu a podporujících islámské teroristy, pozn. red.). Levicová strana zároveň uvedla, že bude hlasovat proti každé vládě, která jí nenabídne ministerská křesla.

Anderssonová řekla, že si dokáže představit vládu se všemi kromě Švédských demokratů, na švédské poměry krajně pravicové strany. V praxi to znamená, že připouští vznik vlády napříč politickými bloky se Stranou středu a také Křesťanskými demokraty, kteří se podílejí na současně středopravicové vládě. Ve Švédsku, kde je politika tradičně rozdělena do bloků, by šlo o něco bezprecedentního.

Pokud vyhraje pravicový blok, bude pokračovat vláda podobná té současné. Švédští demokraté, kteří v uplynulém volebním období vládu podporovali z parlamentních lavic, však v takovém případě pravděpodobně poprvé získají vlastní ministry. Liberálové balancovali na hranici vypadnutí z parlamentu. Pro vstup do něj potřebují získat alespoň 4 procenta hlasů. Pokud se Liberálové do parlamentu dostanou, pravicový blok bude jako vládní alternativa poměrně jednotný. Pokud vypadnou, může být pro pravici obtížnější sestavit vládu.

Dále čtěte

Švédské volby ve jménu Alláha. Migranti můžou vymést vládu, která vůči nim přitvrdila

KOMENTÁŘ / Kromě pořádání běžných modliteb se v některých švédských mešitách radikalizují stoupenci Islámského státu,…

Přestože kampaň byla poměrně vyhrocená, zejména v otázce migrace a daní, v jedné otázce se soupeřící bloky shodly. Rusko je agresor a Ukrajina si zaslouží pomoc. „Ve Švédsku je silně zakořeněná demokracie. Postoj k autoritářským režimům včetně putinovského Ruska je tím pádem jasný. Švédové navíc netrpí něčím, jako je falešný slovanský sentiment, který probudil například Fico na Slovensku. Ukrajinci jsou přece také slovanský národ. Důležité také je, že hlavní strany politického vývoje – konzervativci (Umírnění pod vedením premiéra Ulfa Kristerssona, pozn. red.), Sociální demokraté ani krajně pravicoví Švédští demokraté nezpochybňují právo Ukrajiny na existenci, ani to, že Rusko je agresor,“ vysvětlil v rozhovoru pro deník FORUM 24 Tomáš Sniegoň, historik, publicista a docent Centra pro evropská studia na univerzitě v Lundu.

„Možná je to i tím, že Švédsko vstupovalo do NATO už v době války. Vezměte si, že několik set kilometrů od Bornholmu (dánský ostrov u jižního pobřeží Švédska, pozn. red.) je Kaliningrad, kde jsou umístěny jaderné zbraně. Říká se, že jedna velmi choulostivá oblast možné ruské provokace v Baltu je Gotland (největší švédský ostrov na jihovýchodě země, pozn. red.),“ dodal.

Připravujeme podrobnosti.