Ruská propagandistka Marija Zacharovová s kremelským diktátorem Vladimirem Putinem. FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
KOMENTÁŘ / Jedna z budov patřících ruské diplomatické misi ve Švédsku se první prázdninový víkend opět zbarvila dočervena. I když nešlo o prolitou krev, ale jen o barvu shozenou dronem, reakce poškozené strany naznačuje, že „útok“ splnil svůj účel – zabrnkal Kremlu na nervy. Jak totiž správně vypočítala mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace Marija Zacharovová, od loňského května k podobným incidentům dochází průměrně jednou za měsíc.
Letos v květnu Zacharovová prohlásila, že ruské velvyslanectví ve švédské metropoli funguje prakticky v bojových podmínkách a že se tím na Ruské federaci páchá bezpráví. Víc než samotný vandalismus přitom Rusy rozčiluje podle nich laxní přístup švédské strany, které nářky Kremlu už dávno nestojí ani za komentář.
„Hlídka vyjela k obchodnímu zastoupení na Ringvägen na Lidingö. Konstatovala, že na domě je červená barva. Přijali jsme oznámení o vandalismu,“ vyjádřil se k poslednímu případu Robert Sennerdal, mluvčí stockholmské policejní oblasti. „Případ vyšetřujeme. Nejsou žádní podezřelí,“ dodal stručně.
K podobnému činu došlo také v červnu či v květnu, kdy Rusové označili incident za „obzvlášť cynický“, protože barva byla shozena ve skleněné nádobě, která by při pádu mohla způsobit „vážné ublížení na zdraví“. Nutno podotknout, že k potřísnění objektů ruské ambasády ve Stockholmu dochází zpravidla v nočních nebo spíše velmi brzkých ranních hodinách.
I po nejnovější události z počátku července se zástupci Kremlu dovolávali spravedlnosti a Zacharovová oznámila, že si Moskva nechá předvolat švédského velvyslance. „K podobným útokům na ruské velvyslanectví a obchodní zastoupení dochází již více než rok. Opakovaně jsme vyzvali švédskou policii a ministerstvo zahraničních věcí, aby podobným útokům zabránily a aby plně dodržovaly závazky švédského státu vyplývající z Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z roku 1961 a chránily nedotknutelnost zahraničních misí. To, zdá se, nepřineslo žádné výsledky, což vzbuzuje oprávněnou otázku, zda švédské orgány nejsou schopny nebo ochotny tyto incidenty vyšetřit a zajistit ochranu zahraničních misí,“ uvedla ruská ambasáda ve Stockholmu na Telegramu.
„Požadujeme, aby tento i předchozí útoky drony na ruské velvyslanectví a obchodní zastoupení byly plně vyšetřeny, jejich zadavatelé a pachatelé identifikováni a pohnáni k odpovědnosti a aby bylo zabráněno dalším podobným útokům. Stockholm si musí uvědomit, že za vývoj této situace nesou plnou odpovědnost švédské úřady,“ zní text na telegramového účtu, který velvyslanectví sdílelo mimo jiné na síti X.
Právě tam mají švédští uživatelé možnost vyjádřit, co si o podobných výlevech agresora, který na území sousední země kosí civilisty po tisících, možná desetitisících, myslí.
Vytáhli 300 let starou bitvu
Několik dnů po posledním incidentu ruská ambasáda ve Stockholmu zveřejnila připomínku vítězství cara Petra Velikého nad švédským králem Karlem XII. u Poltavy. Snad i ve snaze najít ve vztahu k Švédsku znovu půdu pod nohama a možná mu i ukázat svaly sáhla k poměrně zoufalému a ve výsledku trapnému kroku: vytasila se s více než tři sta let starou událostí. „Desátý červenec je v Rusku Dnem vojenské slávy Ruska ustanoveným na počest vítězství ruské armády vedené Petrem I. v bitvě u Poltavy v roce 1709,“ napsalo velvyslanectví.
I když je porážka u Poltavy pro Švédy stále určité trauma, v tomto kontextu se od švédských uživatelů nedalo čekat nic jiného než výsměch. „Páni, jak jste šikovní,“ stojí v jednom z příspěvků se šklebícími a smějícími se smajlíky. O zmiňovaném Dni vojenské slávy si Švédové také myslí své. „Být ruským vojákem není žádná čest. Být ruským vojákem znamená vzdát se lidskosti a vstoupit do světa, kde je vaše vlastní hodnota rovna nule. Rusko si neváží lidského života, člověk je jen nástrojem režimu v Kremlu.“
Rudá barva, která se opakovaně objevuje na budovách ruského velvyslanectví ve Švédsku, sotva změní Putinovy válečné záměry. Na rozdíl od prázdného volání po míru za každou cenu, na něž lze narazit v ulicích západních měst, v médiích i na sociálních sítích, má alespoň potenciál zabrnkat Rusům na nervy.
