Známe to všichni. Namažeme si chleba máslem nebo třeba taveným sýrem, uděláme neopatrný pohyb a jídlo je na zemi. Standardně namazanou stranou na podlaze. Že nejde pouze o smůlu, ale o vysvětlitelný jev, dokázal univerzitní profesor z Velké Británie. O studii informuje The Mirror.

Zákon padajícího krajíce znají lidé po celém světě. Nyní se tímto fenoménem začali zabývat i fundovaní odborníci. Vědci tvrdí, že našli definitivní odpověď na otázku, proč krajíce padají na zem vždy tou nejnevhodnější stranou. Souvisí to údajně s výškou stolu, u kterého sedíte, či výškou, z níž vám chléb padá.

Když namazaný krajíc začne klesat, stihne obvykle udělat jen poloviční salto, než dopadne na podlahu. Protože je namazaná strana téměř vždy tou vrchní, je logické, že musí být při dopadu dole. Aby tuto teorii potvrdil, shodil odborník na potraviny profesor Chris Smith se svým týmem z Manchester Met University 100 plátků namazaného chleba ze stolu vysokého dva a půl stopy (cca 70 cm).

Není překvapením, že v 81 procentech případů dopadla strana s máslem na podlahu. Profesor Smith dospěl po experimentu k závěru, že pokud chcete zajistit, aby každý krajíc přistál máslem nahoru, měli byste investovat do vyššího stolu o výšce přibližně osm stop (zhruba 244 centimetrů), který by umožnil chlebu otočit se o celých 360 stupňů.

Vzduchové kapsy v krajíci chleba vytvářejí při pádu odpor. Pomazání jen jedné strany chleba mění povrch, a tím i míru odporu a způsob, jakým se chléb otáčí. Je to jev, který vědce i veřejnost mate už téměř 200 let, dokonce se o něm mluvilo už v roce 1835 v časopise New York Monthly.