Při řešení klimatických změn je třeba klást důraz na prevenci a adaptaci FOTO: Pixabay/TweSwe
FOTO: Pixabay/TweSwe
Alexandre Hassanin, Vuong Tan Tu, Manon Curaudeau a Gabor Csorba předložili v Nature jasná data, že antropické zavinění – lidský podíl – na vzniku koronaviru skutečně existuje. Vznik pravděpodobně umožnilo globální oteplování způsobené našimi emisemi CO2. Kolonie „jižních“ netopýrů se svými koronaviry se posunuly k oteplujícímu se severu, a tam se setkaly se severními netopýry s jejich vlastními koronaviry. A pak došlo ke genomové výměně. Brutálně řečeno – koronavirus je „kříženec“ jižního a severního koronaviru, řetězců jejich RNA.
„K dnešnímu dni byly viry blízce příbuzné SARS-CoV-2 zjištěny u čtyř druhů vrápenců (to je skupina netopýrů s hodně rozpláclým nosem, rod žije i v ČR): Rhinolophus acuminatus, affinis, malayanus a shameli. Vědci analyzovali 343 sekvencí mitochondrií („orgán buňky“, organella, která má vlastní DNA mimo jádro buňky) z těchto čtyř druhů vrápenců Rhinolophus. Šlo o druhy identifikované jako rezervoáry virů úzce související se SARS-CoV-2. Sítě haplotypu (skupiny potomků jedné matky) byly konstruovány pro prozkoumání vzorců genetické různosti a rozmanitosti mezi populacemi vrápenců na jihovýchodě Asie a Číny,“ píše se v Nature.
Oteplování
Současné oteplování, které se zrychluje, už posunulo pásma výskytu teplomilných druhů mnohem výše k severnímu pólu. Tento vývoj – jako když se natahuje ponožka – potrvá, dokud z oteplení nezkolabuje Golfský proud a sever západní Eurasie se ochladí místo Kanady. Dosud k tomu nedošlo, a tak se jižní druhy těší nebývalé expanzi. Platí to i pro slimáky; oranžoví španělští slimáci, imigranti, proti kterým by se měl okamžitě vymezit Tomio Okamura, jsou dnes nejčastějším velkým plžem Prahy. Natož pro netopýry. Proto už několik let občas vyjde vědecký článek o tom, jak se nějaká skupina zvířat včetně letounů – netopýrů, vrápenců, a snad i kaloňů – posunula na sever. Právě v Asii je to o netopýrech zjištěno asi rok starou rozsáhlou studií. Stran jihoamerických krvesavých upírů jsem zatím nic nečetl, ale těm je dobře hlavně tam, kde je dostatek volně pasených krav, ze kterých sají krev, a na teplotě jim možná tolik nesejde.
Genetika hovoří…
Genetické důkazy, podobně jako otisky prstů, patří mezi důkazy finální (rozumějte neokecatelné). Nová studie o koronavirech říká: „Výsledky ukazují, že areál rozšíření vrápenců s viry souvisejícími se SARS-CoV2 zahrnuje několik oblastí pevniny jihovýchodní Asie, zatímco areál výskytu vrápenců s viry souvisícími se SARS-CoV je omezena hlavně na Čínu. V souladu s těmito výsledky jsou lidské populace v Laosu, Vietnamu, Kambodži a Thajsku pandemií covid-19 zasaženy mnohem méně než ostatní země jihovýchodní Asie. V klimatické přechodné nice mezi oběma nikami („ekologickými výklenky“, místy, kde je pozice v potravním řetězci, kde se druh uživí) výskytu druhů (jižní Yunnan, severní Laos, severní Vietnam), je možná genomová rekombinace mezi vysoce odlišnými viry.“
No – ono těch 30 000 bází, které koronavirus má, není v nukleových kyselinách mnoho. Já, pokud si dobře pamatuji, mám genom obnášející asi 3,5 giga bází. Ale není to nic – i krakatice má 2,7 giga, a nemusí chodit po nohách vestoje, což vyžaduje program na obrovský řídící nervový systém. Takže studií zmíněná genomová rekombinace primitivního RNA viru není překvapující. I my jsme se křížili s neandrtálci.
Neveselé zítřky
Rekombinace vzniká vzájemnou výměnou segmentů nově se tvořících genomů virů, a jde de facto o křížení, výměnu pasáží (v případě koronaviru) řetězce RNA dvou „jedinců“. Vzniká tím něco nového – nový virus, s naprosto nepředvídatelnými účinky kromě jedné jistoty: Může, stejně jako jeho blízký příbuzný SARS-CoV-2, způsobit koronavirovou pandemii a zabít pár milionů lidí. Proto je závěr zprávy očekávatelný, ale více než neradostný: „Vzhledem k riziku rekombinací vzniklých netopýřích koronavirů jako zdroje nových pandemií u lidí by populace vrápenců v těchto regionech měly být pod dohledem.“
Prostě – letošní covid-19 nebyl dle všeho poslední, narušili jsme planetární ekosystém do té míry, že se setkávají vzdálené populace – nejen netopýrů i jejich virů – se kterými příroda nepočítala, kterým není konkrétní ekosystém přizpůsoben, a zákonitostmi evoluce pak vznikají nové formy života, aby obsadily nové, globálním oteplováním pro jejich druh vzniklé niky. Místa k životu. Platí pro viry i netopýry. Takže covid-19 je pravděpodobně prvním zvoněním nové epochy, která bude epochou roušek, dezinfekcí, opakovaných očkování a vln nových a nových vymutovaných virů, které na nás budou sypat nejen netopýři, ale kdeco. Protože k podobným procesům bude docházet nejen mezi netopýry a jejich viry, ale i mezi šneky, ptáky či rybami a jejich osazenstvem. Mezi zvířaty, od kterých jsme se schopni nakazit, protože kolem nás lezou, létají či je jíme.
Jde o jednoznačné antropické zavinění. Tento virus ovšem lidé nevyšlechtili následkem planetárního spiknutí, ale spalováním, které za dvě stě let zvedlo množství uhlíku v atmosféře o polovinu. Z 280 ppm na počátku průmyslové revoluce a spalování uhlí do 5. srpna letošního roku naměřených 417 ppm. Není třeba hledat spiknutí – kromě spiknutí hlupců, kteří nechápou, že nejsme pány planety a nesmíme ji ničit megatunami kouře. Pokud nezastavíme emise CO2, ke všem ostatním katastrofám přibudou navíc každý třetí rok nové a nové epidemie čerstvě zrekombinovaných koronavirů.
