Snad od nepaměti se říká, že zívání slouží k ochlazení mozku. Nové poznatky ale naznačují, že termoregulační teorie nemusí být tak přesná, jak se dosud věřilo. Možná jsme už velmi blízko ke zjištění, proč se opravdu k tomuto reflexu uchylujeme.

Zajímavou studii provedli australští vědci z University of New South Wales na dvaadvaceti dobrovolnících. Ty nabádali k zívání, potlačování zívání, hlubokému dýchání a běžnému dechu, přičemž také sledovali, co se v jejich těle děje pomocí magnetické rezonance.

Obecně odborníci očekávali, že při zívání a hlubokém nádechu uvidí na snímcích podobné vzorce (neboť jde o příbuzné mechanismy), nakonec byli ale velice překvapeni. Konkrétně zjistili, že zívání odvedlo mozkomíšní mok od mozku, zatímco hluboký dech nikoliv. K výzkumu se také vyjádřil neurovědec Adam Martinac: „Reakce byla opačná, než jsme předpokládali, a upřímně nás to úplně zaskočilo.“

Dále čtěte

Bolí vás často spánky nebo čelisti? Možná nevědomky skřípete zuby. Co s tím?

Bruxismus, neboli skřípání zubů, je u lidí daleko častější problém, než se může zdát. Podle globálních průzkumů jím trpí jeden…

Při dalším zkoumání také vědci odhalili, že při zívání a hlubokém dýchání se zvyšuje průtok krve odtékající z mozku, čímž se vlastně vytvoří prostor pro čerstvou a více okysličenou krev. Na začátku zívání se navíc průtok krve tepnami směrem do mozku zvyšuje asi o třetinu – to dle odborníků naznačuje, že zívání může mít víc biologických funkcí najednou.

Ačkoliv jsou nové poznatky týkající se zívání fascinující, vědci si stále lámou hlavu nad tím, proč zívnutí způsobuje tak výraznou odezvu v toku mozkomíšního moku. Pomýšlejí tedy buď na to, že tento proces pomáhá „vyčistit“ mozek od odpadních látek, nebo opravdu slouží ke zchlazení přehřátého mozkového jádra – jak se společnost dosud domnívala. Další výzkumy snad přinesou více informací.