Investice za miliardy mají změnit Karvinsko. Vědecko-výzkumný park EDEN Silesia. FOTO: Slezská univerzita v Opavě / se souhlasem
FOTO: Slezská univerzita v Opavě / se souhlasem
Česká republika je už dlouho premiantem Evropské unie v nízké nezaměstnanosti. Stále však u nás existují okresy, kde je situace opačná. Jedním z nich je Karvinsko. Bez práce je tam více než 8 procent obyvatel, region navíc trápí vysoký počet exekucí nebo úbytek obyvatel. To se má však nyní dramaticky změnit.
Na první pohled nejsou problémy regionu patrné. Přímo v padesátitisícovém městě Karviná se například nachází jedny z nejstarších jodových lázní v Evropě, univerzita, historické centrum, zámek, golfové hřiště nebo například populární šikmý kostel sv. Petra z Alkantary, který má také přezdívku „česká Pisa“ a populárním turistickým cílem se stal hlavně díky románu Karin Lednické. Okres Karviná toho pak nabízí ještě mnohem více, pyšnit se může také blízkostí Beskyd.
Pravda je však jiná, region pomalu umírá. Útlumem těžby černého uhlí ztratil hlavní zdroj obživy, přičemž poslední důl by se měl definitivně uzavřít na přelomu roku 2025 a 2026. Lidé tak z měst na Karvinsku postupně mizí pryč, mladí a vzdělaní lidé hledají perspektivu v Praze nebo Brně.
Peníze z Evropské unie
Původně průmyslový okres Karviná by měl nyní dostat nový impuls. Pomoci mají evropské peníze z Operačního programu Spravedlivá transformace. Ten má za cíl usnadnit Moravskoslezskému, Ústeckému a Karlovarskému kraji odklon od uhlí, obnovu krajiny po těžbě, ozelenění místní ekonomiky a překonání strukturálních problémů spojených s tradicí uhelného průmyslu. K dispozici je částka přesahující čtyřicet miliard korun.
„Do Moravskoslezského kraje půjde skoro devatenáct miliard korun. Převážná část finančních prostředků musí být vyčerpána do konce roku 2026,“ přiblížil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Moravskoslezský kraj má celkem třináct projektů, z toho deset podaných.
„Odchod od uhlí má pro nás řadu negativních dopadů, a to nejen ekonomických, ale také sociálních a enviromentálních. Proto pomoc z Evropy vítáme a intenzivně se připravujeme na čerpání prostředků, které jsou pro náš kraj určené. Vláda nám k tomuto účelu vyčlenila 18,9 miliardy korun. Považujeme to za rozumný kompromis vzhledem k ostatním těžbou postiženým krajům a už teď děláme maximum pro to, abychom s evropskými penězi naložili smysluplně a zodpovědně,“ vysvětlil už předloni hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (původně za ANO).
Moderní centrum Slezské univerzity
Jedním ze strategických projektů, který má Karvinsku pomoci, je EDEN Silesia. Přišla s ním Slezská univerzita v Opavě, která má jednu z fakult také v Karviné. Jde o vzdělávací vědecko-výzkumný park, který má na zhruba šedesáti hektarech nabízet vzdělání, poučení i zábavu v oblastech zaměřených na regenerativní rozvoj krajiny a regionu.
„Slezská univerzita se při sestavování svého záměru projektu inspirovala dvacetiletými zkušenostmi z provozování prvotního projektu EDEN z Velké Británie, na jehož počátku existovalo jen území zdevastované těžbou kaolínu a na konci opravdová rajská zahrada se třemi tisíci druhy rostlin a obrovskými přínosy pro místní ekonomiku,“ vysvětlil rektor Slezské univerzity Tomáš Gongol.
„Naší vizí je přinést stejné benefity pro Karvinsko. Zejména přetvořit a uzdravit velkou část krajiny zničené hornickou minulostí a vybudovat vzdělávací a výzkumné kapacity zaměřené na udržitelný rozvoj. Přínosů, které projekt nabídne, bude samozřejmě mnohem více,“ popsal cíle projektu Gongol.
V areálu vznikne unikátní univerzitní kampus pro výuku nového studijního programu zaměřeného na regenerativní rozvoj regionu a krajiny, který připravuje Slezská univerzita společně se Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Brně.
„To klíčové, o co v projektu půjde, je vytvoření unikátního univerzitního kampusu, který povede také ke vzniku nové součásti Slezské univerzity, a to v podobě Evropského centra regenerativní budoucnosti,“ přiblížil rektor. „Výzkum bude zaměřen primárně na transformaci pohornické krajiny, nové způsoby pěstování rostlin a na nakládání s energiemi,“ dodal Gongol. „Projekt počítá i s ubytováním studentů přímo v areálu,“ prozradila deníku FORUM 24 mluvčí univerzity Karin Martínková.
Veřejnost se pak může těšit na různorodé vzdělávací aktivity i procházky nově vypěstovaným lesem s porostem a rostlinami příbuznými s prehistorickou flórou, ze které vznikalo uhlí. Další okrasné i užitkové zahrady včetně vodních ploch o celkové rozloze asi 50 hektarů nabídnou návštěvníkům prostor pro odpočinek i kulturní vyžití.
Podobu budovy vytvořilo světově známé londýnské architektonické studio Grimshaw a je navržena jako energeticky pasivní. Vědecké pracoviště v podobě obřích skleníků s botanickou zahradou má vyjít zhruba na 2,5 miliardy, 95 procent by měla uhradit Evropská unie. Na úhradě zbylých 5 procent se mají se Slezskou univerzitou podílet město Karviná a Moravskoslezský kraj.
Zda se celý projekt stane skutečností, má být jasno začátkem druhého pololetí letošního roku. Pokud bude projekt schválen k financování, ještě letos začnou projekční práce. Stavět by se mohlo začít v době, kdy pravděpodobně těžba černého uhlí na Karvinsku zrovna definitivně skončí, tedy koncem roku 2025 nebo začátkem roku 2026.
Digitální business i výuka v angličtině
Nejde však o jediný projekt Slezské univerzity, na který žádá evropské peníze z Operačního programu Spravedlivá transformace. V příštích letech by tak mohla v Karviné vzniknout také moderní budova s názvem CEPIS, tedy Centrum podnikání, profesních a mezinárodních studií. Vyrůst by měla při stávající Obchodně podnikatelské fakultě.
„V prvé řadě tam budeme mít výuku našeho unikátního studijního programu Inovativní podnikání, který je specifický tím, že studenti nechodí do frontální výuky, nechodí na klasické semináře a přednášky, učí se týmově, zakládají si své vlastní firmy a k tomu potřebují speciální prostory nejen pro výuku, ale i pro aktivity, které jsou s tím spojené,“ vysvětlil prorektor pro vědu a zahraniční styky Slezské univerzity Daniel Stavárek.
„Dalším studijním programem bude Digitální business. Třetí aktivitou je výuka v angličtině pro zahraniční studenty, máme akreditovaný program Economics and management, a to od bakalářského přes navazující magisterské až po doktorské studium,“ doplnil prorektor.
CEPIS však nemá sloužit jen studentům univerzity. „Strategické projekty Slezské univerzity, ať už se jedná o CEPIS, nebo EDEN Silesia, si kladou za cíl pozměnit tvář celého regionu. Kromě vytvoření desítek pracovních míst se tu otevírá prostor pro rozvoj podnikání i turismu. Karvinsko se stane místem, kam se budou jezdit vzdělávat podnikaví mladí lidé, z nichž mnozí své podnikání začnou právě zde. Zároveň se tak otevřou nové příležitosti pro již zavedenou podnikatelskou komunitu,“ přiblížila mluvčí univerzity Martínková.
Technologicky má být budova postavena na geotermálních vrtech a fotovoltaických panelech, tedy energeticky téměř soběstačná. „Kromě toho, že má tyto technologie, bude mírně nad vodní plochou, ta nemá jen estetický účinek, ale bude i budovu ochlazovat, zejména v letním období, a to ještě víc sníží nároky na klimatizaci. Je to zelená budova postavená z velké části z přírodních materiálů a i vnitřní design bude odpovídat moderním trendům z hlediska estetiky a funkčnosti,“ popsal budovu Stavárek. Celý projekt by měl vyjít na více než 600 milionů korun, první studenti by se do budovy mohli podívat v září 2027.
Krajina okolo šikmého kostela
Půl miliardy z Operačního programu Spravedlivá transformace by pak mohlo jít do revitalizace areálu bývalého dolu Gabriela v Karviné, kde je v plánu vybudovat nové Centrum pohornické krajiny s názvem POHO Park. Má mít rozlohu 22 hektarů a bude se rozkládat na pozemcích původní Karviné mezi šikmým kostelem a zmíněným dolem Gabriela. V pohornické krajině mají vzniknout také stezky pro cyklisty i pěší návštěvníky, v místě bývalých dolů pak industriální parky.
O peníze usiluje také soukromý investor, který v nevyužívaném areálu bývalého dolu nedaleko Karviné plánuje vybudovat centrum vývoje a výzkumu. To má pomoci v rozvoji přírodních prvků a adaptaci na změnu klimatu. „Cílem projektu je zajištění energetické soběstačnosti a bezpečnosti, dekarbonizace průmyslu a dopravy, zvyšování zaměstnanosti a tvorba pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou v regionu Karvinska,“ vysvětlují autoři projektu PODOLUPARK.
„Projekt je postaven na principech Smart City, udržitelného stavitelství a moderního řešení odpadového hospodářství, kde je odpad zdrojem. Hlavním inovativním prvkem projektu je technologie plazmového zplyňování uplatňující se v odpadovém hospodářství a výrobě vodíku,“ dodávají.
