Šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Předsedou poslanců ODS bude stejně jako poslední čtyři roky Marek Benda. Novinářům ve Sněmovně řekl, že ve stejném složení jako v závěru minulého volebního období zůstala po jednomyslném hlasování poslanců i sestava místopředsedů klubu. První místopředsedkyní bude končící ministryně spravedlnosti Eva Decroix, dalšími místopředsedy jsou Ivan Adamec, Jan Bauer, Jan Skopeček a Libor Turek.
ODS obhajovala 34 mandátů z minulých voleb, získala jich 27. Koalice Spolu s lidovci a TOP 09 si jako celek pohoršila o 19 poslanců. Roli šéfa klubu převzal Benda před čtyřmi lety od Zbyňka Stanjury, který přešel na místo ministra financí. V čele klubu byl také od prosince 2012 do srpna 2013.
Benda je nejdéle sloužícím zákonodárcem od sametové revoluce v roce 1989, v poslaneckých lavicích strávil již zhruba 33 a půl roku. Syn disidenta a pozdějšího senátora Václava Bendy v podstatě celý svůj dospělý život působí ve vrcholné politice, v Poslanecké sněmovně zastával řadu významných funkcí, především v ústavně právním výboru a v mandátovém a imunitním výboru a stranickém klubu. Jeho předsedou byl Benda poprvé od prosince 2012 do rozpuštěné Sněmovny v srpnu 2013, podruhé byl zvolen v prosinci 2021.
Díky své dlouhé praxi ve Sněmovně i její předchůdkyni České národní radě (ČNR) je Marek Benda známý jako velký odborník na parlamentní procedury. V minulosti působil například jako předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny (v uplynulém funkčním období byl jeho místopředsedou), dlouhodobě zasedá také v mandátovém a imunitním výboru nebo organizačním výboru. Jako člen Sněmovny se věnuje také zahraniční politice, nyní byl od listopadu 2021 členem zahraničního výboru, dříve působil také ve výboru pro evropské záležitosti.
Do politiky se zapojil již 21. listopadu 1989, kdy byl jmenován do koordinačního stávkového výboru studentů. V roce 1990 spoluzakládal Křesťanskou demokratickou stranu (KDS), jejímž předsedou byl jeho otec Václav Benda, ta se v roce 1996 sloučila s ODS. Již v únoru 1990 byl kooptován do ČNR, v jejíchž lavicích zasedal do roku 2002. Poslanecký mandát znovu vykonává od roku 2004 (s krátkým přerušením v roce 2013 po rozpuštění Sněmovny). Patří mezi politiky, kterým v minulosti pomohly k zisku mandátu preferenční hlasy.
Do sněmovní historie se Benda zapsal i kvůli kontroverzním přílepkům k zákonům. Jejich používání se v české Sněmovně objevilo koncem 90. let a sám Benda se označil za jejich možného „otce“. „Tak asi hlavním viníkem jsem já, který v roce 1999 v okamžiku, kdy Ústavní soud tehdy zrušil ze dne na den financování politických stran, tak k zákonu, který s tím neměl nic společného, přilepil nový model financování politických stran,“ řekl v únoru 2007 v České televizi během debaty, která reagovala na přelomové rozhodnutí Ústavního soudu, který tuto praxi odmítl.
Studoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (1988-1990), poté přestoupil na Filozofickou fakultu UK, ani tu ale kvůli brzkému vstupu do vysoké politiky nedokončil. Později v letech 2003 až 2008 studoval na plzeňské právnické fakultě v éře spojené s problematickým udělováním titulů. V říjnu 2009 Česká televize uvedla, že tituly Mgr. a JUDr. získal za stejnou práci. Česká televize také informovala, že Bendova rigorózní práce je téměř o 50 stran kratší, než předepisují pravidla. Požadovaného počtu alespoň sta stran dosáhl díky zvětšení písmen a odlišnému řádkování. Benda poté uvedl, že diplom nepřevzal a titul neužívá.
Pražský rodák (10. listopadu 1968) je ženatý, má čtyři děti. Jeho otec Václav Benda (zemřel v roce 1999 ve věku 52 let) byl významnou postavou disentu, po listopadu 1989 zasedal ve Federálním shromáždění, později vedl Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu a též působil jako první senátor za Prahu 1.
