Lidem z podprůměrných příjmových skupin hrozí podle vědecké studie úmrtí způsobené extrémním vedrem daleko častěji. Ohroženi jsou hlavně nízkopříjmoví Evropané, jelikož se tento kontinent otepluje mnohem rychleji než ostatní části světa.

Odborníci z madridského zdravotního institutu Carlose III. prezentovali studii, jež se zabývá tím, jak extrémní horko ovlivnilo 17 okresů v Madridu. Z výsledků vyplývá, že vlny veder způsobily úmrtnost v okresech, kde byly příjmy domácností podprůměrné.

Vysoké teploty zabily v Evropě v posledních letech desítky tisíc lidí. S přibývajícími případy výzkumníci zjišťují, že tíhu extrémního horka nesou nejhůře lidé ohrožení chudobou. „Dává to smysl, jelikož vysoké teploty prožíváte jinak, když jste ve společné místnosti se třemi dalšími lidmi a nemáte klimatizaci, a jinak, pokud žijete ve vile s klimatizací a přístupem k bazénu,“ vysvětluje pro The Guardian jeden z autorů studie – profesor Julio Díaz Jiménez z výše zmíněného institutu.

Dále čtěte

Více sněhu a extrémní počasí. Experti odhadli, jaká bude letošní zima

Na základě nejnovějších předpovědí je vysoce pravděpodobné, že již na podzim začne působit oceánský a atmosférický jev zvaný La Niña.

Dále pak dodává, že lidé s nižšími příjmy nemohou často sehnat kvalitní bydlení a mnozí z nich žijí v přeplněných a špatně větraných domech. Někteří lidé z této sociální skupiny mají dle jeho názoru rovněž problém s přístupem k adekvátní zdravotní péči, čili je zde velká pravděpodobnost, že jejich případné zdravotní potíže extrémní horka ještě více prohloubí. Dalším rizikovým faktorem je skutečnost, že velká část těchto osob pracuje ve stavebnictví a zemědělství, kde jsou pravidelně vystaveny vysokým teplotám.

Souvislost mezi extrémními vedry a chudobou je již dlouhou dobu předmětem diskuzí napříč Atlantikem. Společný výzkum National Public Radio a Marylandské univerzity z roku 2019 například dokumentuje, jak odlišně působí v USA horko na lidi z chudých čtvrtí oproti jejich bohatším spoluobčanům.

V Evropě, která se otepluje nejrychleji, však podle odbornice na změny klimatu Yaminy Sahebové dlouho odborná debata na toto téma chyběla. Poukázala také na aktuální výzkum, podle nějž horké počasí zanícené uhlíkovým znečištěním zabilo v loňském roce v celé Evropě zhruba 50 000 lidí. Loňský rok byl také na starém kontinentu vyhodnocen jako nejteplejší v historii.

Dále čtěte

Kvalitu mořské vody v Evropě hodnotili odborníci na životní prostředí. Řekli, kde je koupání nejvhodnější

Pobyt u moře je u lidí v rámci letních dovolených patrně nejčastější volbou. Někdo vybírá kvůli svým sportovním aktivitám místa…

Výzkumník Duarte Rocha byl nedávno součástí týmu, který se zabýval 14 velkými městskými oblastmi po celé Evropě. Pro všechna místa prý platilo, že obyvatelé s nižšími příjmy měli větší problémy s přístupem k zeleným plochám schopným přirozeně ochlazovat městskou teplotu. Lidé s vyššími příjmy pak údajně měli přístup do těchto prostor nadprůměrný.

Rocha také vyzval politiky, aby se zabývali opatřeními, na jejichž základě budou mít všichni občané možnost trávit čas na místech, která poskytují ochlazení. „Musíme si položit otázku, proč jsou skupiny lidí, které jsou nejméně odpovědné za změnu klimatu, často těmi, které jsou jejími dopady nejvíce postiženy,“ sděluje.