Následky ruského útoku ve městě Vinnycja (ilustrační foto). FOTO: Velvyslanectví Ukrajiny v České republice / se souhlasem
FOTO: Velvyslanectví Ukrajiny v České republice / se souhlasem
KOMENTÁŘ / V Krasnodaru byl zastřelen ruský vojenský důstojník Ržickij. (Jeho křestní jméno média uvádějí střídavě jako Stanislav a Sergej.) Pracoval v městské správě a předtím byl velitelem ponorky. Ukrajinské zdroje spojují mrtvého muže s ostřelováním Vinnycje loni v červenci, při kterém zahynulo více než 20 civilistů, včetně žen i dětí. Některé zdroje tvrdí, že ještě před invazí požádal Ržickij o propuštění ze služby. V každém případě na ruské velitele musela padnout značná nejistota ohledně jejich osudu.
„Ukrajinci nic neodpustí a nikomu ‚nezapomenou‘,“ okomentoval událost ruský novinář v exilu Alexandr Něvzorov. „Seznam samozřejmě není malý, ale možnosti ‚odplaty‘ také nejsou malé. A nenávist nevychladla ani o tisícinu stupně. Rusové byli varováni, že Ukrajinci jsou ve věci pomsty nepřekonatelnými virtuosy. Jsou neúprosní a nezastavitelní. Zdá se, že Rusko si stále ještě neuvědomilo, s kým si zahrává. Rusové budou muset zaplatit za každou ukrajinskou slzu a každou kapku krve. Je to nevyhnutelné.“
„Prohlášení některých médií a politiků, že GUR má něco společného se smrtí Sergeje Ržického, který byl velitelem ponorky Krasnodar a zabíjel ukrajinské civilisty, se nezakládají na pravdě,“ řekl Kirill Budanov, náčelník Hlavní zpravodajské správy Ministerstva obrany Ukrajiny. „Kořeny toho, co se včera stalo v Rusku, je třeba hledat v samotném Rusku, kde sílí vnitřní protesty proti válce na Ukrajině,“ prohlásil Kirill Budanov.
Faktem je, že ukrajinská rozvědka o události zřejmě ví dost podrobností a šéfové tajných služeb jsou… prostě šéfové tajných služeb.
Pro ruské velitele musí být každopádně zjištění, že nejsou a nikdy nebudou v bezpečí, značně demoralizující. Pohodlné dožití někde v exilu si snad mohou zajistit lidé jako Putin, Šojgu a Lavrov, ale potentátů, kteří se podíleli na válečných zločinech, je příliš mnoho a všechny ochránit nelze. Výmluva, že někdo „jen plnil rozkazy“, už od procesu v Norimberku na nikoho velký dojem neudělá. Bombardování obytných domů, divadel, nemocnic, škol a porodnic má na svědomí vždycky někdo konkrétní. Bez lidí, co slouží jako Putinovy nástroje, by se to všechno nemohlo dít. Nezdá se, že by někdo masově odmítal plnit rozkazy vycházející z kremelského bunkru.
Na mnohé spolupachatele Putinových zločinů nejspíš nakonec dojde. Ti ostatní se mohou zbytek života třást a pro útěchu si prohlížet své medaile. Zástupy těch, kdo byli v tom všem pěšáky, ale naučili se hlavně zabíjet a jejich mozky jsou narušené, se vrátí do života ruské společnosti a promoří ji svou temnou přítomností.
