Věra Kovářová: Oč snížit deficit rozpočtu můžeme říct až poté, co obsadíme ministerstva

První místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová z hnutí STAN pro deník FORUM 24 hovoří o tom, zda by ve funkci ministra spravedlnosti měl stanout Pavel Blažek (ODS), o jehož působení v brněnské politice se nyní diskutuje, nebo jak hodnotí covidovou situaci, která sužuje Česko. 

Jak hodnotíte včerejší vyjádření kandidáta na ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který po setkání s prezidentem odmítl, že by existovala nějaká „kauza Blažek“? Neměla by se koalice SPOLU podle toho řídit a vybrat jiného kandidáta? 

Přiznám se, že jsem se připravovala na legislativní nouzi a řídila jsem schůzi, tak jsem bohužel neměla čas jejich společný rozhovor zaznamenat. Za koalici obecně, ale i za hnutí STAN bych řekla, že nekádrujeme kandidáty druhých. Premiér jasně řekl, že stojí za všemi ministry a ministryněmi.

Jak se díváte na to, že se chce prezident Miloš Zeman s navrhovanými ministry osobně před jejich jmenováním vidět?

Je to jeho právo. Je také pravdou, že vzhledem k současnému „dvojvládí“ je situace velmi kritická a oddalování nevidím jako úplně šťastné. Pokud se to ale podaří vyřešit do čtrnácti dnů, tak to budeme považovat za úspěch.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) ve středu orodoval za povinné očkování pro vybrané skupiny a lidi starší šedesáti let. To má platit od března. Jaký názor na to máte vy? 

Já se k tomu teď nebudu vyjadřovat, naše koalice to projednává. Proto to komentovat nebudu.

Krajská nemocnice v Krnově na Bruntálsku musí po zastavení operativy poprvé od počátku pandemie omezit i ambulantní péči. Myslíte si, že je nová vláda schopná  pandemickou situaci zvládnout? 

Já bych se odvolala na statistiky. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) má takové informace, ze kterých lze vycházet a následně se podle nich i řídit. Je možné, že se podobná situace objeví i v jiných nemocnicích. Já však odborník nejsem.

Rozpočtový výbor doporučil sněmovně, aby začala projednávat státní rozpočet na příští rok až po jmenování nové vlády. Pokud ho sněmovna neschválí do konce roku, stát bude hospodařit v takzvaném rozpočtovém provizoriu. Jak tohle vnímáte? 

To souvisí i s oddalováním jmenování nové vlády. To je první věc. Druhá věc je to, že tomu nepomohly ani volby, které bývají v říjnu, což komplikuje sestavování rozpočtu. Jedna vláda ho navrhuje a druhá vláda k němu přichází. Rozpočtové provizorium jsme avizovali dopředu a myslím, že pokud to bude jen trochu možné, tak tam bude snaha o revizi výdajů.

Chcete tím tedy říct, abychom byli v rozpočtovém provizoriu co nejkratší dobu? 

Určitě. Zároveň je ale nutné to nezanedbat.

Petr Fiala (ODS) chtěl, aby rozpočet na příští rok počítal se schodkem do 300 miliard korun. Myslíte si, že je to vůbec reálné?

Myslím si, že ministři mohou posoudit až poté, co ministerstva dostanou, zda to je reálné. Vše bude záviset na tom, jak se to bude vyvíjet a také jaká bude covidová situace.

V čem by se ony úspory podle vás mohly najít?

Je jasné, že na covidových opatřeních se musí škrtat s rozumem. Každý ministr se může podívat ve svých rozpočtech, zda tam skutečně není možná nějaká úspora. Každopádně manévrovací prostor je malý. To, o kolik to bude možné, lze říci až poté.