Miloš Zeman FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Jak se blíží prezidentská volba, která náš čeká příští rok v lednu, postupně se objevují jména různých dalších potenciálních kandidátů a kandidátek. Mnohá z nich nejsou příliš významná a není třeba jim přikládat větší váhu, i ona ale nakonec vytvářejí jistý zmatek a mlhu, která kolem nadcházejícího prezidentského klání panuje. Svým vyjádřením k ní přispěl také prezident republiky. Miloš Zeman tím dal najevo, že mu volba jeho nástupce v žádném případě není lhostejná a že do ní chce aktivně zasáhnout.
Příležitostný pozorovatel dění kolem pomalu se blížící volby hlavy státu by snadno mohl propadnout dojmu, že na Pražský hrad bude kandidovat snad každý, kdo má nohy, a že uchazečů a uchazeček o hradní post budou nakonec desítky, protože těch různých jmen, která ve veřejném prostoru v této souvislosti zaznívají, je opravdu značný počet.
Někdo prezidentskou kandidaturu ohlásil už dávno, další o ní uvažuje, byť je jasné, že do toho půjde, a jiný ji sice připustil, ale spíše nesměle a na hlavní oznámení se čeká. Přibývají ovšem i ti, kteří na plnou pusu a s velkým odhodláním říkají, že do toho jdou. V každém případě však platí, že nic nebude tak horké, a o funkci prezidenta se zřejmě bude ucházet podobný počet adeptů jako v obou předchozích volbách.
V roce 2013 bylo devět oficiálních kandidátů a kandidátek, u kterých byly splněné podmínky, a peticí je podpořilo 50 tisíc občanů nebo je navrhlo minimálně dvacet poslanců či alespoň deset senátorů. Stejně početně zastoupené bylo prezidentské klání rovněž o pět let později v roce 2018. Těžko tak očekávat, že uvedené podmínky by nyní splnilo výrazně více uchazečů.
Proto, pokud ve spojitosti s prezidentskou volbou padají jména více méně neznámá nebo vyloženě bizarní či omšelá, je dobré si počkat na to, kdo z nich se oficiálním kandidátem opravdu stane. Je pravděpodobné, že někteří z nich se budou chtít ohřát na výsluní zájmu veřejnosti, ve skutečnosti však ani nevyvinou výraznější snahu na to, aby získali nominaci od občanů, poslanců či senátorů.
Šalamounská odpověď a těžké váhy
Také prezident Miloš Zeman v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News dostal otázku na některé případné prezidentské kandidáty: „Začala prezidentská kampaň, o nejvyšší funkci se hlásí několik lidí. Za poslední dobu podnikatel Karel Janeček, člen KSČM Josef Skála, Jiří Paroubek to nevyloučil, naopak Miroslav Kalousek řekl, že kandidovat nebude. Už máte jasno, koho vy byste volil?“
Karla Janečka nemá smysl podrobněji komentovat. Bohužel patří mezi osoby, které mají takové množství finančních prostředků, že si mohou realizovat své více méně bláznivé sny a představy, takže přestože Janečkova touha stát se prezidentem je blázněním megalomana, oficiálním kandidátem se zřejmě stane, protože má dostatek peněz na to, aby si zaplatil kampaň, díky které potřebný počet podpisů občanů dá dohromady.
Bývalý místopředseda komunistické strany Skála, který vstoupil do KSČ už v roce 1970, je jistě pozoruhodná postava, ale vzhledem k tomu, že komunisté dnes nedisponují žádnými poslanci ani senátory, je otázka, jestli se KSČM vůbec podaří sesbírat potřebných 50 tisíc podpisů občanů pod petici pro svého kandidáta. Vzhledem k tomu, že v loňských sněmovních volbách dalo svůj hlas komunistům jen necelých 194 tisíc lidí, získat tolik podpisů pro Skálu, který není moc známý, nebude určitě jednoduché.
Někdejší premiér Jiří Paroubek je na tom ještě hůře. Na rozdíl od Skály nemá podporu ani marginální strany, jakou je dnes komunistická partaj vedená europoslankyní Kateřinou Konečnou. Paroubek může sice do médií hovořit o tom, jak o prezidentské kandidatuře uvažuje, ovšem zatím není nijak jasné, jak by se mu mohlo podařit probojovat se alespoň mezi oficiální kandidáty.
Prezident Zeman na výše zmíněnou otázku v Partii Terezie Tománková však odpověděl poněkud šalamounsky: „No, já si vyberu, ale nejdříve si musím vybrat z určitého setu, to znamená z určité skupiny osob, které na to mají. Zatím, promiňte mi tu moji obvyklou drsnost, se do této prezidentské soutěže přihlásilo několik šašků. Tak nejzdvořilejší, co udělám, bude, když o nich nebudu mluvit. Z těch, kdo se už přihlásili, má moje sympatie jedině Alena Vitásková, protože si vedla velmi dobře v čele Energetického regulačního úřadu, kde bojovala proti takzvaným solárním baronům. Těžké váhy se vlastně ještě nepřihlásily, ale já očekávám, že se to stane, a že se to stane na levici, na pravici i ve středu,“ zdůraznil prezident.
Několik šašků a ovlivňování voleb
A pokračoval: „Na levici bych si tipoval předsedu odborů Josefa Středulu, na pravici bych si tipoval prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, no a Andrej Babiš říká, že je catch-all party, to znamená, že bere voliče zleva i zprava. No a je-li v této pozici, lze mu přisoudit střed. No a tito tři kandidáti podle mého názoru, plus Alena Vitásková, tak to už máme čtyři, a to je víc než dost, mají šanci býti zvoleni. Ti všichni ostatní kandidují jenom proto, že budou, kde by jinak nebyli, na televizních obrazovkách a bude se o nich hodně mluvit a hodně psát,“ uvedl Miloš Zeman.
Ten se samozřejmě dopouští velké manipulace, protože Josefa Středulu, Vladimíra Dlouhého ani Alenu Vitáskovou nelze považovat za těžké váhy se šancí na zvolení. Podle minulý týden zveřejněného průzkumu, který si Týdeník FORUM nechal zpracovat společností Kantar CZ, na otázku, kterého z kandidátů, již jsou pro vás přijatelní, byste teď nejspíše volil(a), uvedlo Dlouhého 3 procenta respondentů a Středulu pouhá 2 procenta. Alena Vitásková se v průzkumu dokonce vůbec nevyskytla.
U jediného Andreje Babiše lze s prezidentem souhlasit, že jde o těžkou váhu. Zároveň však Zeman pravděpodobně záměrně opominul jiného velmi vážného favorita, generála ve výslužbě Petra Pavla. Přitom ve zmiňovaném průzkumu Babiše uvedlo 26 procent oslovených a Pavla 15 procent, což je nesrovnatelně více než u Dlouhého a Středuly.
Jde o názornou ukázku toho, jakým způsobem se už teď Miloš Zeman pokouší volbu hlavy státu ovlivnit. Prezident tvrdí, že se do prezidentského klání zatím přihlásilo „několik šašků“.
Když se podíváme do zprávy, kterou vydala ČTK minulý týden, a přečteme si z ní následující odstavec, je třeba uznat, že o přehlídku nejsilnějších a nejdůvěryhodnějších kandidátů a kandidátek úplně nejde: „Zájem o účast v prezidentském klání projevili podnikatelé Karel Janeček a Karel Diviš. Do boje o Hrad bude chtít vyrazit i bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Už dříve kandidaturu oficiálně oznámili například senátor Marek Hilšer, komik Miloš Knor, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová a advokátka Klára Long Slámová.“
Na druhou stranu bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Petr Pavel na konci ledna pro Seznam Zprávy uvedl, že je rozhodnutý kandidovat a na prezidentskou kandidaturu se připravuje. Není jasné, zda i jeho Miloš Zeman považuje za šaška, anebo ho pouze nebere jako onu těžkou váhu. Tak nebo tak, neznamená to nic jiného, než že se prezident Zeman snaží již nyní Pavlovi uškodit a dosáhnout toho, aby ho na Pražském hradě příští rok vystřídal někdo, kdo mu bude bližší.
