Markéta Šichtařová FOTO: Pavel Šmejkal, FORUM 24
FOTO: Pavel Šmejkal, FORUM 24
NÁZOR / Nová vláda Andreje Babiše se zřejmě rozhodla, že se v ekonomické politice bude opírat o takzvaný selský rozum s přihlédnutím k radám Babišovy astrologičky a podle zájmu koncernu Agrofert. Jinak si nemůžeme vysvětlit, že vláda rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády. Proslulá věštkyně zkázy ze stránek Parlamentních listů Markéta Šichtařová je ale velmi spokojena.
„Vláda zrušila NERV. Nevadí mi to. Byl neakceschopný z důvodu, že byl tak trochu ‚každý pes, jiná ves‘. Keynesiánský levicový ekonom s monetaristickým pravicovým ekonomem těžko najde společnou řeč. A zrovna tak NERV nemohl přijít s ničím kloudným krom obecných zjištění. Byl přeceňován,“ tvrdí Šichtařová na síti X.
Takže podle Šichtařové údajně přeceňovaný NERV nemohl přijít s „ničím kloudným“ krom obecných zjištění. Takový pohled přehlíží, jak je různorodost v odborných poradních sborech důležitá, a ignoruje širokou kritiku zrušení NERVu ze strany expertů. Pokud ekonomii považujeme za vědu založenou na empirických datech, modelech a racionální debatě, pak má takový sbor smysl právě proto, že umožňuje konfrontaci různých přístupů na základě společného faktického základu.
Šichtařová na to jde lidově a používá obrat „každý pes, jiná ves“ a různorodost podle ní brání konsensu. Není to pravda. Vědecká ekonomie, podobně jako jiné disciplíny, má z plurality pohledů prospěch. Keynesiánci kladou důraz na vládní intervence v době krize, zatímco monetaristé zdůrazňují kontrolu peněžní zásoby. Oba přístupy sdílejí společný základ v datech, statistikách a empirickém ověřování. Člen NERVu Daniel Prokop, který je často označován za levicového sociologa, prohlásil, že se s nejpravicovějším členem rady, Mojmírem Hamplem, shodl na 80 procentech věcí – například na neefektivitě dotací a potřebě škrtů ve veřejných výdajích.
Diverzita (v trumpovské Americe je to teď slovo na indexu) nevedla k paralýze, ale k silným doporučením, která brala v úvahu celou řadu rizik. Příkladem je zpráva NERVu o přijetí eura, kde rada analyzovala přínosy, jako je posílení vnitřního trhu a konkurenceschopnosti, a vyvracela mýty o inflaci (která byla v eurozóně nižší než v celé EU).
Pokud by NERV byl skutečně „neakceschopný“, proč by vlády (včetně té předchozí) jeho doporučení sice často ignorovaly, ale přesto ho udržovaly jako nástroj? Zrušení rady spíš signalizuje nechuť k nezávislé debatě, než že by nefungovala.
Rada fungovala od roku 2022 (v současné podobě) a poskytla konkrétní rady během krizí, jako byl covid nebo energetická krize. Například navrhovala reformy veřejných financí, snížení dotací o desítky miliard korun a opatření proti zadlužování.
„Zrušení NERV lze vnímat jako oslabení institucionálního zázemí pro současnou vládu státu a jako signál, že se vláda může více orientovat na krátkodobé politické priority než na dlouhodobou udržitelnost české ekonomiky. Existuje vysoké riziko, že by renomovaní členové NERV kritizovali hospodaření současné vlády, obzvlášť s ohledem na kontroverzní navyšování státního dluhu,“ řekl pro Seznam Zprávy analytik BH Securities Timur Barotov.
Podle člena poslední NERV a ekonoma z Metropolitní univerzity Dominika Stroukala je zrušení spíš technickou formalitou, protože rada jako taková se už loni rozpustila sama.
„Už loni jsme vydali sborník všech návrhů z let 2022 až 2025 a dobrovolně se rozpustili, takže jde o rušení již neexistujícího orgánu. Členové pracovali zadarmo ve volném čase, takže se rušením ani nic neušetří. Takže když to shrneme, ruší se orgán zadarmo, který už neexistuje,“ vysvětluje Stroukal.
„Důležitý je ale kontext,“ dodává k tomu. „Všechny čtyři NERV byly založeny kvůli konkrétním krizím. Topolánek a finanční krize, Nečas a evropská dluhová krize, Babiš a pandemie a Fiala a konsolidace veřejných financí. Ty tři předchozí krize už nemáme, ale ta čtvrtá pořád ještě neskončila. Dříve nebo později budeme muset konsolidovat znovu. A dříve to bude méně bolestivé.“
Na první pohled není jasné, proč se ruší něco, co nestálo žádné peníze a mohl z toho být užitek. Alena Schillerová nás však ujišťuje, že nic takového nepotřebujeme. „NERV reálně ukončil svou činnost na podzim před volbami. Dnes jsme ji ukončili už jen formálně. S předními esy hospodářského života jsme v kontaktu na DENNÍ BÁZI a nejinak tomu bude i nadále. Jestli bude mít spolupráce formální podobu, uvidíme. Důležitější jsou pro nás výsledky,“ sdělila Schillerová na síti X.
Tak na ta „přední esa“ se skutečně těšíme. Jak to bude s tou „denní bází“, si dovedeme představit. Vláda amatérů, kteří chtějí hlavně uspokojit svoje zájmy a aspoň chvíli předstírat, že uspokojují zájmy své klientely, si od nikoho na úrovni poradit nenechá. To by se musela sama okamžitě rozpustit. Bylo by to sice to nejlepší, co by mohla udělat, ale to tenhle spolek pro zajištění vlastních zisků a beztrestnosti ani nenapadne.