Premiér Andrej Babiš v televizním projevu FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Podle aktuálních průzkumů prudce poklesla důvěra veřejnosti ve schopnost vlády bojovat s koronavirem. Naplno se projevují nejen její nesplněné sliby a pozdní reakce, nevěrohodná a chaotická komunikace, ale i alibistický přístup premiéra Andreje Babiše.
Z říjnového průzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že dvě třetiny lidí nejsou spokojeny se současnými kroky Babišovy vlády. „Pouhá desetina mladých důvěřuje vládě, u starších lidí je to téměř polovina. Kdybychom měli hodnotit celkovou situaci ve společnosti, tak lze na základě výsledků říci, že pouhá pětina dotázaných věří, že současná vláda krizi zvládá,“ říká analytik agentury Ondřej Klubal.
Vládě věří jen pětina lidí
Podle dvou třetin respondentů měla vláda výrazněji korigovat opatření už v letních měsících. 60 procent uvedlo, že se jejich důvěra ve vládu za posledního půl roku snížila, a pozitivně se neprojevila ani výměna ministra zdravotnictví. Zásadní zlepšení fungování úřadu se s nástupem Romana Prymuly zatím nekoná. Více než dvě třetiny respondentů tvrdí, že vše zůstalo při starém, nebo došlo dokonce ke zhoršení.
Strmý propad důvěry občanů v účinnost vládou přijímaných opatření proti covidu-19 zaznamenala i agentura CVVM. Zatímco ještě v červnu, tedy po odeznění první vlny epidemie, věřilo těmto opatřením 86 procent lidí, v září klesla důvěra na 48 procent. V průzkumu navíc není zachycen turbulentní vývoj od přelomu září a října, kdy se Česká republika rychle propadla na nejnižší příčky světových žebříčků.
Podobné trendy přinesl průzkum agentury Behavio. Podle něj téměř 70 procent Čechů soudí, že kabinet situaci vůbec nezvládá, nebo má k jeho postupu velké výhrady. V březnu mělo tento názor 38 procent dotázaných, tedy zhruba polovina.
Z premianta odstrašující příklad
Skeptické nálady veřejnosti jsou zřetelné v době, kdy se naše země stává odstrašujícím příkladem pro ostatní, včetně sousedního mnohem úspěšnějšího Slovenska. Denní přírůstek nových případů je u nás nyní vyšší než v Německu s osminásobným počtem obyvatel.
Česká republika dominuje v čele pořadí zemí s nejvyšším denním přírůstkem infikovaných. Co je ale horší, v současné době je na čtvrtém místě na světě v počtu úmrtí vzhledem k počtu obyvatel. Proto nemůže radikální proměna veřejného mínění nikoho překvapit.
Falešná marketingová vystoupení
Důvěru nemohou vylepšit marketingová vystoupení představitelů vlády. Nejsou autentická, ale chladně vykalkulovaná, nejdou upřímně od srdce, ale jejich hlavním cílem je odvést pozornost od totálního selhání vlády, překonávajícího nejčernější scénáře.
Premiér Babiš nemůže být nikdy uvěřitelný, pokud se chová jako licoměrný alibista, který dodnes nepřipouští osobní pochybení, a podle svých slov neví, v čem by měl být pokornější. Stačí si porovnat autenticitu některých jeho výroků v naaranžovaných televizních projevech a v reálném životě.
„Věřte, že mi teď nejvíc ze všeho záleží na životech a zdraví našich občanů a na budoucnosti naší země. Děkuju všem seniorům. Myslím na vás, jak zvládáte psychicky nesmírně náročnou situaci. Potřebujeme vás, ani nevíte jak. Děti potřebují babičky a dědečky a staří lidé mají životní zkušenost, která je pro nás a vždy byla nesmírně důležitá,“ hrál Babiš na city v televizním projevu 23. března.
Jaký je skutečný, nikoli píárově vyfabrikovaný Babiš? Názorně to předvedl na tiskové konferenci vlády 12. října. „Ano, můžeme říkat, že máme tisíc mrtvých. No, tisíc mrtvých je průměr tří dnů v České republice. U nás zemře 110 tisíc lidí za rok, 27 tisíc na rakovinu, v průměru 350 denně… Ano, teď ten počet… Ale to jsou lidé, kteří umírají s covidem,“ reagoval na otázku k rychle rostoucímu počtu zemřelých.
Tento dechberoucí cynismus předvádí předseda vlády, který před několika měsíci naléhavě promlouval k babičkám a dědečkům a dušoval se, že mu záleží na každém životě. Přitom musí vědět, že více než 90 procent obětí koronaviru jsou právě senioři, které se snažil „nakoupit“ rouškovným, místo aby osobně nebránil spuštění předvolebně nepopulárních nařízení ministerstva zdravotnictví k povinnému nošení roušek už od začátku září.
Nepochybil jsem
Premiér reaguje stejně nepatřičně na výzvy k vyvození osobní odpovědnosti, kterou opakovaně sliboval. „Já jako premiér země samozřejmě osobně odpovídám za všechna krizová opatření. A beru na sebe plnou politickou odpovědnost,“ sdělil také v televizním projevu 23. března.
A dnes? „Úplně nerozumím tomu dotazu. Já nevím, jaké chyby se staly. Já nevím, kde je nějaký zásadní problém… Nemám žádný pocit, že bych pochybil… To je v této fázi zbytečná debata. Já nemám pocit, že bychom dělali něco špatně,“ odpálil Babiš na oné říjnové vládní tiskové konferenci dotaz, zda někde udělal chybu.
Podobně neautenticky vyzněla řeč ministra zdravotnictví Romana Prymuly v bizarně naaranžovaných kulisách, připomínající i robotickou deklamací nekrolog. Pokud odmyslíme absurdní formu, obsahově ministr národu fakticky sdělil, že vláda svojí neschopností a podceněním situace uvrhla zemi do hluboké krize, z čehož logicky musí vyvodit odpovědnost.
Jak ale ministrovi věřit, že má vláda vše promyšlené a postupuje logicky, když se to mnohokrát nepotvrdilo, dodnes nepředkládá žádná podrobná data, podle kterých postupuje, a adekvátní pomoc postiženým sektorům od samého počátku vázne?
Jak brát vážně Prymulova slova o zlepšení komunikace, když krátce po odvysílaném projevu zpochybnil ministr školství Robert Plaga jeho vyjádření, že se žáci prvního stupně základních škol vrátí do lavic 2. listopadu?
Pýcha předchází pád
Potom se nelze divit, že důvěra ve vládu strmě propadá. Koncem srpna se premiér Andrej Babiš chlubil i na mezinárodních fórech, že je krizový manažer, a Česká republika je v boji s covidem nejlepší. Ještě koncem září odmítal, že je země v krizi, a napadal média, opozici i hejtmany, že zbytečně straší, protože vláda má prý všechno pod kontrolou.
Záhy se ukázalo, že nemá. Pýcha předchází pád. Dnes Babiš hovoří o katastrofě, shání pomoc v zahraničí a buduje provizorní lůžka. Zdravotnický personál nemá. A jeho nehorázné pokusy svalovat odpovědnost za současný stav na veřejnost jen přilévají olej do ohně rostoucí nedůvěry.
