Nálada v Německu se výrazně mění od kdysi módního pacifismu k radikálnějším postojům. Podle nového průzkumu, který cituje server Spiegel, se chce většina Němců bránit se zbraní v ruce a požadují mnohem silnější armádu. 

Skepse k trumpovské Americe a agresivita Ruska způsobila výrazný posun v německém myšlení. Obyvatelé více podporují silnou armádu a vedoucí roli Německa v NATO. Dvě třetiny Němců považují Rusko za přímé ohrožení a mezi příznivci různých stran nepanují velké rozdíly. Ruska se obávají i voliči populistické strany AfD. 

Současně výrazně klesla důvěra ve Spojené státy americké. Pouhých 37 procent lidí považuje Ameriku za spolehlivého partnera. Nástup Donalda Trumpa do funkce prezidenta tento trend ještě posílil, konstatuje Spiegel. Většina ale věří v sílu NATO.  

Němci požadují silnější Bundeswehr, 64 procent obyvatel souhlasí s vyššími výdaji na armádu a 65 procent chce i více vojáků. Pozitivní postoj k armádě má aktuálně přes 80 procent Němců a roste i ochota osobně se angažovat. Většina mužů v kategorii do padesáti let je připravena bránit svou zemi a zavedení vojenské služby má širokou podporu ve všech věkových kategoriích. 

Dále čtěte

Na německé základně, kde jsou rozmístěné patrioty, vyšetřují přelety dronů

Letecká základna Schwesing na severu Německa, kde se s protiraketovými systémy Patriot učí zacházet ukrajinští vojáci, se zřejmě stala cílem…

Obyvatelstvo se rovněž domnívá, že by státy EU měly více spolupracovat ve vojenských otázkách. Evropa by měla mít společnou obrannou politiku a zbrojení by mělo dostávat evropskou podporu. Uvítala by také zřízení společné evropské armády.

V Česku se s plošnou vojenskou službou zatím nepočítá. Vláda i armáda se domnívají, že to není reálné. Řešením je spíš dobrovolný výcvik. Nemáme infrastrukturu ani zbraně, abychom mohli povolat velké množství vojáků do služby. Mnoho kasáren bylo v uplynulých letech zrušeno.