Většina Rusů by chtěla ukončit válku na Ukrajině, ale nechat si dobytá území

Jak vyplývá z průzkumu, který zveřejnila Levada, ruské nezávislé středisko pro průzkum veřejného mínění, byla by většina Rusů ochotna podpořit případné rozhodnutí Vladimira Putina o ukončení války na Ukrajině. Ovšem za předpokladu, že by se Ukrajina vzdala území, která Rusko dobylo a okupuje je.

Putinovo hypotetické rozhodnutí o ukončení války by bylo ochotno podpořit až 70 procent Rusů, kteří byli v průzkumu dotazováni. Podmínkou takové podpory by bylo zachování nově dobytých území.

Pokud by však podmínkou míru bylo vrácení okupovaných území Ukrajině, pak by podpora ukončení války klesla na pouhých 34 procent.

Dále čtěte

Vyprávěj mi o komunismu: Objednávejte knihu Pavla Šafra a Johany Hovorkové o každodennosti, na niž jste možná zapomněli

Je tu knižní vydání podcastu deníku FORUM 24! Johana Hovorková a Pavel Šafr si v desetidílném podcastu povídali o každodenním…

Z průzkumu také vyplývá, že přívrženců míru přibývá. Pětapadesát procent dotázaných Rusů se domnívá, že by bylo záhodno ukončit válku a zahájit mírová jednání, zatímco 38 procent se zasazuje o další válčení. Svou roli v nárůstu odpovědí „pro mír“ jistě hrají i vojenské neúspěchy, které ruské jednotky v poslední době zaznamenaly, značný nárůst ztrát ruské armády a v neposlední řadě i  fakt, že válka namísto slibovaných tří dní trvá již takřka dva roky.

Většina Rusů je podle průzkumu přesvědčena, že válka potrvá přinejmenším ještě dalšího půl roku. Takřka polovina počítá dokonce s tím, že válčit se bude ještě více než rok.

Pokud by dotázaní měli možnost vrátit se do minulosti a ovlivnit rozhodnutí o zahájení „speciální vojenské operace“, tedy o rozpoutání krvavé agrese, pak by toto rozhodnutí zrušilo 41 procent, ale o dvě procenta více (43 %) respondentů by válku opět rozpoutalo.

Podpora ruských ozbrojených sil zůstává podle sociologů od začátku konfliktu stabilně vysoká: v říjnovém průzkumu se 76 % dotázaných vyjádřilo, že počínání armády na Ukrajině podporují či spíše podporují (v září to bylo 73 %). Odmítavý postoj v říjnu zaujalo pouhých 16 % dotázaných, v srpnu jich bylo 20 %.