Vladimir Putin FOTO: ČTK/AP/Mikhail Metzel
FOTO: ČTK/AP/Mikhail Metzel
Více než polovina Rusů se domnívá, že speciální vojenská operace na Ukrajině se protahuje, zatímco třetina věří, že vojenská akce bude pokračovat déle než rok, ukázal čerstvý průzkum sociologické agentury Russian Field. Zároveň by 60 procent respondentů podpořilo rozhodnutí Vladimira Putina zahájit „novou ofenzívu na Kyjev“. Současně by ale 65 procent respondentů schválilo prezidentův záměr zastavit speciální operaci a podepsat mírovou dohodu.
Zvláštní výsledky průzkumu mínění ruských občanů přinesl ruský deník Kommersant. Zajímavé je i to, že se v ruském médiu může objevit náznak nevelkého nadšení občanů do války osobně narukovat.
„Názor, že se ruská speciální vojenská operace na Ukrajině protahuje, podpořilo 59 procent účastníků průzkumu Russian Field: 33 procent uvedlo, že se speciální operace ‚rozhodně‘ protáhla, dalších 26 procent uvedlo, že se ‚spíše‘ protahuje. Opačný názor zastávalo 28 procent respondentů, zatímco 13 procent považovalo odpověď na otázku za obtížnou nebo ji odmítlo. Zároveň 41 procent respondentů přiznalo, že se cítí ‚unaveni zprávami o průběhu vojenské operace na Ukrajině‘, ale většina (56 procent) se tak necítí.“
Za zmínku stojí, že podle průzkumu téměř dvě třetiny dotázaných mužů (62 procent) nejsou připraveny se osobně zúčastnit vojenských akcí na Ukrajině, pokud by k tomu byla příležitost, což je o šest procentních bodů více než v obdobném průzkumu provedeném v druhé polovině května. Přání zúčastnit se operace uvedlo 29 procent respondentů, nejčastěji lidé ve věku 45 až 59 let (37 procent), zatímco mezi muži od 18 do 29 let jich bylo pouze 23 procent. Lidí ochotných pomáhat ruské armádě materiálně také není mnoho: 67 procent není ochotno věnovat na podporu speciální operace vlastní peníze a 12 procent souhlasí s tím, že měsíčně vynaloží maximálně jeden tisíc rublů.
Zajímavý je určitý rozpor ve výpovědích: „Rozhodnutí Vladimira Putina ‚oznámit zítra zahájení nové ofenzívy proti Kyjevu‘ by podpořilo 60 procent respondentů, zatímco 26 procent by bylo proti. Je pozoruhodné, že téměř stejné rozložení zaznamenali sociologové i v případě, kdy byli dotázáni na hypotetické rozhodnutí prezidenta zastavit speciální operaci již ‚zítra‘ a podepsat mírovou dohodu: 65 procent by jej schválilo, zatímco 28 procent by bylo proti. Celkově se 52 procent respondentů vyslovilo pro pokračování vojenské operace a 38 procent pro přechod k mírovým jednáním.“
Podle názoru politologa Alexeje Makarkina lze skutečnost, že většina Rusů je ochotna schválit dvě protichůdná rozhodnutí Vladimira Putina, tedy zastavit speciální operaci a zahájit novou ofenzívu, považovat za projev důvěry v prezidenta.
Ve společnosti je podle něj navíc zakořeněn postoj, že „šéfové vědí všechno nejlépe, my jsme malí lidé“, zatímco „malý člověk“ současné politice příliš nerozumí a ani rozumět nechce, pokračuje odborník. Připomíná období na přelomu 80. a 90. let, kdy se lidé kromě osobních a domácích starostí potýkali s problémem odpovědnosti za svá rozhodnutí. To u velké části populace vyvolávalo psychickou nepohodu. „Tehdy se objevil požadavek: nechte si od úřadů v televizi říkat, jak se máte chovat. Ale úřady to neudělaly. Pak byla tato část společnosti spokojena s tím, že se objevil Putin a převzal odpovědnost,“ říká Makarkin. Lidé tak nyní jednoduše důvěřují prezidentovi, který „je nechává nemyslet na současnou politiku“, shrnuje politolog.
