Vezměte jí Nobelovku! Kdysi milovaná Su Ťij upadla v nemilost

Eric Drooker

Barmská státnice Aun Schan Su Ťij čelí ostré kritice kvůli přehlížení násilí vůči muslimskému etniku Rohingyů. Kritici dokonce žádají Nobelův výbor, aby jí odebral Nobelovu cenu za mír. Může ale Su Ťij něco dělat, nebo je obětí mocenské hry armády?

Su Ťij dostala v roce 1991 na návrh Václava Havla Nobelovu cenu za mír, tehdy vládnoucí barmská vojenská junta ji držela roky v domácím vězení. Po přelomových volbách v roce 2015 se ujala pozice ministryně zahraničí a státní poradkyně (state counselor, de facto premiér). Barack Obama považoval její vítězství za velkou naději do budoucna. Americké ministerstvo zahraničí ji označilo za „vytrvalý zdroj inspirace“.

V poslední době však utrpěla reputace 72leté političky hluboké šrámy. Zdá se, že po jejím nástupu se situace nezlepšila, jak se očekávalo, ale naopak zhoršila. Kdysi milovaná politička se stává terčem kritiky kvůli své nečinnosti v otázce utlačování muslimské komunity Rohingyů, kteří žijí převážně v severní barmské provincii Arakanský stát.

Jsou to příslušníci indo-árijské skupiny vyznávající sunnitský islám, kteří čelí v dominantně buddhistické Barmě dlouholeté opresi. V poslední době se vynořily šokující zprávy o vypalování vesnic, hromadném znásilňování, a dokonce vraždění Rohingyů, kteří jsou též barmskými vojáky vyháněni za hranice země, kde následně žijí v nuzných podmínkách.

Barmská vláda svůj postup ospravedlňuje útoky muslimských militantů, kteří se v oblasti rekrutují z etnika Rohingyů. Na konci srpna napadli bojovníci stanoviště armády a policie. V následných bojích zemřelo několik stovek lidí. Jen od té doby uprchlo do sousedního Bangladéše 164 tisíc Rohingyů.

Pěšák, či královna?

Su Ťij tento týden prolomila své mlčení a odsoudila násilí v Arakanském státě. Znovu se však nevyjádřila k masovému exodu Rohingyů z Barmy. Prohlásila také, že vojenské operace v regionu skončily. Pozorovatelé jsou vůči tomuto tvrzení skeptičtí. „Pokud je to pravda, kdo je zodpovědný za vypalování vesnic, které jsme v posledních dvou týdnech viděli,“ ptá se Phil Robertson z organizace Human Rights Watch. Robertson tvrdí, že satelitní snímky ukazují desítky vypálených vesnic.

Dlouho se mělo za to, že Su Ťij situaci v Arakanském státě přehlíží vzhledem k rozložení sil na barmské mocenské šachovnici. Oblíbená politička měla vytvářet dojem, že Barmě jde o lidská práva, zatímco armáda bude vládnout pevnou rukou. Pole působnosti Su Ťij navíc omezuje ústava přetrvávající z dob junty, která jí brání stát se prezidentkou.

Armáda nyní podle analytiků tlačí na prezidenta Tchin Ťjoa, aby zřídil krizovou radu, která by armádě poskytla ještě silnější pravomoci v Arakanském státě. To podněcuje obavy o směřování země. Někteří se dokonce obávají armádního převratu, ale podle analytika Davida Mathiesona zatím puč nehrozí. „Proč by riskovali převrat? Obzvláště v době, kdy jim procházejí nikým nekontrolované násilné operace, zatímco jejich dlouholetá nemesis Su Ťij přejímá zodpovědnost,“ říká Mathieson pro izraelský list Haaretz.

Mathieson ale poukazuje na to, že Su Ťij nemá kontrolu nad činností armády, přestože ji viní z nedávných událostí. Žádá se po ní, aby zabránila pronásledování Rohingyů, vůči kterým cítí většinové obyvatelstvo značnou nevraživost – jejich postoj navíc podporují nedávné útoky muslimských bojovníků, které se v Barmě vždy patřičně medializují.

Hlava v písku

Otázkou zůstává, proč o pronásledování Rohingyů mlčí? Su Ťij si v očích mezinárodní komunity nepomohla, když oponovala misi Spojených národů, jež měla posoudit, zda v Arakanském státě skutečně nedochází k etnické čistce. Na začátku měsíce také pronesla řadu kontroverzních výroků a odsoudila například „dezinformační kampaň“ kolem prchání Rohingyů ze země, která má údajně „nahrávat teroristům“.

Nečinnost barmské političky vyvolává silné reakce z celého světa. Situaci v Barmě ostře kritizoval například turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan (ten se v poslední době staví do pozice jakéhosi ochránce muslimského lidu ve světě). Lidskoprávní organizace Amnesty International zase političce vyčítá, že přenáší odpovědnost na oběti pronásledování. Aktivisté tvrdí, že Su Ťij „strká hlavu do písku“.

Nevraživost vůči Su Ťij zašla tak daleko, že stovky tisíc lidí podepisují petici, aby jí byla odebrána Nobelova cena. „Su Ťij, která de facto stojí v čele Barmy, zatím udělala jen málo, aby zastavila zločiny proti lidskosti ve své zemi,“ prohlásil iniciátor petice, kterou podepsalo 360 tisíc lidí. Norský Nobelův výbor ale uvedl, že je nemožné laureátům ocenění vzít. „Poslední vůle Alfreda Nobela ani ustanovení Nobelovy nadace neumožňují, aby cena byla odebrána,“ uvedl šéf norského Nobelova výboru Olav Njölstad.

Nedávný vývoj je nicméně poněkud smutný, vzhledem k tomu, že se do Su Ťij vkládaly takové naděje. Pokud se kritická situace v oblasti Arakanského státu nezlepší, její reputace možná utrpí nezvratné škody. A svět přijde o další „hrdinku“.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner