Radovan Vích (SPD) naslouchá vystoupení svého předsedy Tomia Okamury. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Náměstkem ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) se stal bývalý poslanec a člen předsednictva vládního hnutí SPD Radovan Vích. Ministerstvo o tom v pondělí informovalo na sociální síti. Vích následně novinářům řekl, že o jeho kompetencích rozhodne Zůna po jmenování ostatních náměstků. Podle předsedy SPD Tomia Okamury jde o letitého profesionála v oblasti obrany. Byl to přitom Vích, který po loňském narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony prohlásil, že by v případě aktivace článku pět Severoatlantické smlouvy nevyslal české vojáky na podporu napadené sousední země.
Vích byl opozičním poslancem SPD od roku 2017. Pozici ve sněmovně však v loňských volbách neuhájil, protože SPD v Libereckém kraji, kde byl lídrem, nezískala žádný mandát. V posledním volebním období byl členem sněmovního výboru pro obranu a předsedou kontrolního výboru, působil i ve stálé komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.
„O mých kompetencích rozhodne ministr až v souvislosti se jmenováním ostatních náměstků,“ sdělil novinářům Vích. Okamura jej označil za odborníka, který se problematice vojenství a armády dlouhodobě zabývá. „Má jak vysokou vojenskou školu, střední vojenskou školu, pracoval na generálním štábu armády, několik let zastupoval Českou republiku na ústředí NATO v Bruselu,“ prohlásil šéf SPD.
Vích byl přitom loni v září kritizován za výrok směrem k NATO. Na dotaz Seznam Zpráv, zda by Okamurovo hnutí vyslalo v případě aktivace článku pět Severoatlantické smlouvy vojáky na podporu napadené sousední země, řekl, že by určitě neposlali bojové jednotky. „Nechytejte mě za slovo, ale viděl bych to spíše ve smyslu logistiky, polních nemocnic. Ale v žádném případě bojové jednotky,“ prohlásil Vích poté, co ruské drony zasáhly sousední Polsko.
Bývalý poslanec si podle svých tehdejších slov prý umí teoreticky představit, že pokud by se Polsko nacházelo ve stavu ohrožení, mohli by se tam přesunout čeští vojáci, kteří působí jinde. Trval by na tom, aby misi schválil parlament.
Severoatlantická smlouva, na jejímž základě v roce 1949 NATO vzniklo, uvádí v článku pět, že ozbrojený útok proti členské zemi v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem členům aliance. V takovém případě mají ostatní členské země v součinnosti s ostatními podniknout takovou akci, jakou budou považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly. Článek pět byl v historii NATO použit pouze jednou, a to Spojenými státy americkými po útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001, po kterém následovala válka v Afghánistánu a Iráku.