PODCAST / Podcast Šikmá plocha jen něco málo přes rok před volbami do poslanecké sněmovny hodnotí ministry vlády Petra Fialy. Kdo ve své funkci absolutně selhal? A o kom není jisté, že vůbec existuje? I na tyto otázky odpovídají Johana Hovorková a Pavel Šafr.

V příštích dvanácti měsících bude všechno směřovat k jediné otázce: Může Petr Fiala pokračovat jako premiér, nebo křeslo předá Andreji Babišovi a jeho proruským spojencům? Budeme stále na té správné straně dějin v době ruské války na Ukrajině, nebo se vydáme směrem do područí Vladimira Putina ruku v ruce se Slovenskem? Aby se to nestalo, potřebujeme, aby vláda neselhávala. Aby s ní voliči byli alespoň rámcově spokojeni. A to je na každém ministrovi a na tom, jak řídí svůj rezort.

U některých ministrů možná překvapí ostrá kritika. Ačkoli v poslední době se hovoří zejména o selháních Ivana Bartoše, jsou tu i další, kteří svůj rezort nezvládli. Co změnil na ministerstvu vnitra Vít Rakušan? Proč Pavel Blažek po návštěvě hospody s Martinem Nejedlým hned neskončil? A opravdu si TOP 09 myslí, že jí může pomoci angažmá Vlastimila Válka, jehož komunikace je naprosto tragická?

Vzhledem k tomu, že vláda má poměrně hodně členů, našli se tam také někteří, kteří jsou v podstatě zbyteční. Rozhodně se nedá říct, že by to u všech bylo tím, že by neměli voličům co dát, většinou jde prostě o to, že jejich rezort nemá jiný smysl než ten, aby byly strany pětikoalice dostatečně zastoupeny a s tímto zastoupením také spokojeny.

Ale našla se i jména, k nimž směřovaly pochvaly. Za všechny je možné jmenovat třeba ministra dopravy Martina Kupku, který zvládá agendu, po celé zemi vidíme, jakou rychlostí se staví dálnice, ale navíc také komunikuje tak, jak by politik komunikovat měl. Věcně, efektivně, srozumitelně.

Jako poslední přišel na řadu samozřejmě „první ministr“, jak se říká v anglosaských zemích, tedy předseda vlády Petr Fiala. Našla se pozitiva i negativna. To hlavní poselství je ale jasné – vláda má standardní chyby všech vlád demokratických západních zemí. Za rok ale může být všechno jinak. A je jen na členech kabinetu, zda se s negativní trajektorií ještě pokusí něco udělat. Někteří třeba tím, že si sbalí věci, odejdou a nechají své místo schopnějším.